Pliosauridae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPliosauridae
Stratigrafický výskyt: Spodní jura až svrchní křída, asi před 200 - 89 mil. let
alternativní popis obrázku chybí
Peloneustes philarchus, zástupce skupiny
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád Sauropterygia
Řád Plesiosauria
Podřád Pliosauroidea
Čeleď Pliosauridae
Welles, 1943
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pliosauridae („pliosauridi“) je jednou z podskupin patřících do velké skupiny druhohorních mořských plazů Plesiosauria. Pliosauridi měli relativně krátký krk a velkou hlavou. Byli to velcí mořští dravci a stali se nejobávanějšími mořskými predátory od rané jury do svrchní křídy (asi před 200 až 89 miliony let). S krátkými krky, masivními hlavami a zuby vyzbrojenými čelistmi mohli zaútočit i na živočichy téměř stejné velikosti a vytrhovat z nich kusy masa podobně jako dnešní žraloci nebo kosatky.

Evoluce[editovat | editovat zdroj]

Navzdory dlouho zastávanému názoru, že biodiverzita pliosauridů značně utrpěla na přelomu jury a křídy, tento domnělý trend nebyl potvrzen detailním výzkumem dochovaných fosilních zubů.[1] Mezi vůbec poslední zástupce této skupiny patřily například rody Brachauchenius nebo Megacephalosaurus, žijící v geologickém období turonu, asi před 90 miliony let.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tito draví mořští plazi žili v mořích a oceánech, dýchali vzdušný kyslík a zřejmě rodili živá mláďata, i když existuje teorie, že se rozmnožovali vejci.[4] Někteří zástupci byli možná hned po vorvaňovi obrovském největšími predátory, kteří kdy na Zemi žili (hmotnost se mohla pohybovat až do dvaceti tun). Mezi největší jedince patří dosud nepopsaný exemplář z Kolumbie s lebkou o délce 3 metry a celkovou délkou těla asi 11 metrů.[5]

České objevy[editovat | editovat zdroj]

Tito draví mořští plazi obývali v období rané pozdní křídy (asi před 100 - 85 miliony let) v hojných počtech a druhové rozmanitosti také mělká teplá moře na území současné České republiky, jak ukazují již od poloviny 19. století fosilní objevy z mnoha míst našeho státu[6][7]. Jde například o pozdně křídový rod Polyptychodon, který je ale ve skutečnosti zřejmě nomen dubium.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zverkov, N. G.; et al. (2018). Increased pliosaurid dental disparity across the Jurassic – Cretaceous transition. Palaeontology 2018, 1-22. doi: 10.1111/pala.12367
  2. Daniel Madzia, Sven Sachs and Johan Lindgren (2018). Morphological and phylogenetic aspects of the dentition of Megacephalosaurus eulerti, a pliosaurid from the Turonian of Kansas, USA, with remarks on the cranial anatomy of the taxon. Geological Magazine (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1017/S0016756818000523
  3. http://www.pravek.info/novinky/megacephalosaurus-a-evoluce-zubu-poslednich-pliosauru/
  4. HRDINA, J. R. Opravdu záhadný veleještěr vyhynul?. 21. století Revue objevů, vědy, techniky a lidí [online]. 2007-01-19 [cit. 2008-09-18]. Dostupné online. 
  5. https://conexioncapital.co/encuentran-en-sachica-boyaca-al-pliosaurio-mas-grande-del-mundo/
  6. SOCHA, Vladimír. Svět českého plesiosaura. OSEL.cz [online]. 7. listopadu 2014. Dostupné online. 
  7. SOCHA, Vladimír. Druhohorní plazi v Čechách II. OSEL.cz [online]. 13. července 2015. Dostupné online. 
  8. Madzia D. (2016). A reappraisal of Polyptychodon (Plesiosauria) from the Cretaceous of England. PeerJ 4:e1998 https://doi.org/10.7717/peerj.1998

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • O'Keefe, F. R. (2001). A cladistic analysis and taxonomic revision of the Plesiosauria (Reptilia: Sauropterygia). Acta Zoologica Fennica 213: 1-63.
  • Smith A. S., Dyke G. J. (2008). The skull of the giant predatory pliosaur Rhomaleosaurus cramptoni: implications for plesiosaur phylogenetics. Naturwissenschaften.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]