Teorie sněhové koule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Teorie sněhové koule či teorie ledové koule je vědecká hypotéza předpokládající, že před přibližně 750 až 650 milióny let[1] byla větší část povrchu či celý povrch Země pokryt ledovou pokrývkou tvořenou ledovci silnou až kilometr, což mělo mít za následek velké vymírání druhů. Z geologického pohledu pak mělo dojít po dlouhé době k rychlému oteplení celé planety, jež mělo posloužit jako významný katalyzátor rozvoje primitivního života a evoluce.[2][3] Teorie má v současnosti řadu vědců, kteří jí podporují či kteří s ní nesouhlasí. Jedná se o kontroverzní teorii z oblasti geologie.[1]

Argumenty[editovat | editovat zdroj]

Za vznikem teorie stojí slabé vrstvy sedimentů vznikajících ledovcovou činností, které se nalezly v tropických oblastech světa. Nemuselo však jít o globální zalednění.[4] Teorie dále předpokládá, že primitivní život přežil pod ledovou přikrývkou, či že se ledovcový příkrov v oblasti tropů nevyskytoval soustavně, což umožnilo zachování života. Některé další nálezy ale teorii ledové koule zcela popírají a přinášejí argumenty proti ní jako např. uhlíkem bohaté sedimentární břidlice z Brazílie z období, kdy měla být celá Země pokrytá ledem.[1]

Zmrzlá Země[editovat | editovat zdroj]

Teorie předpokládá, že celý či většina povrchu Země byla pokryta silnou ledovou pokrývkou, která mohla dosahovat až dvou kilometrů (jiné zdroje uvádějí pouze 1 kilometr).[zdroj?] Tato silná ledová pokrývka by měla vést k tomu, že by hladina světového oceánu měla poklesnout přibližně o 120 metrů oproti dnešní hladině.[5] Předpokládá se, že extrémní pokles teploty měl za následek i zmrazení části atmosféry, která ve formě ledových krystalků spadla na ledový povrch planety.

Teorie začala vznikat v roce 1964, kdy Walter Brian Harland z Cambridské univerzity popsal sedimentární vrstvy vypadající jako ty, které vznikají v dobách ledových. Začalo se spekulovat, že silná doba ledová zasáhla Zemi v období neoproterozoika.[5]

Od ledového osudy měly Zemi zachránit skleníkové plyny.[6]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Pro dané období je doloženo dočasné roztátí.[7][8] Klimatické modely nejsou schopny dosáhnout takového stavu. Odhadovaná koncentrace oxidu uhličitého na odlednění Země je značná.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Teorie „sněhové koule“ prochází ohněm [online]. [cit. 2009-05-12]. Dostupné online. 
  2. Česká televize [cit. 2009-05-12]. Dostupné online. 
  3. https://phys.org/news/2017-08-mystery-animals-earth.html - Study solves mystery of how first animals appeared on Earth
  4. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0012825203000801 - ‘Zipper-rift’: a tectonic model for Neoproterozoic glaciations during the breakup of Rodinia after 750 Ma
  5. a b F. HOFFMAN, Paul. The Snowball Earth [online]. [cit. 2009-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. https://phys.org/news/2017-07-planets-hospitable-earth.html - Other planets may never be as hospitable as Earth: study
  7. https://pubs.geoscienceworld.org/gsa/geology/article-abstract/35/4/299/129779/climatic-cycles-during-a-neoproterozoic-snowball - Climatic cycles during a Neoproterozoic “snowball” glacial epoch
  8. https://pubs.geoscienceworld.org/gsa/geology/article-abstract/30/1/35/191768/neoproterozoic-glacial-rainout-intervals - Neoproterozoic glacial-rainout intervals: Observations and implications
  9. http://www.atmosp.physics.utoronto.ca/~peltier/pubs_highestimpact/T.J.%20Crowley,%20W.T.%20Hyde%20and%20W.R.%20Peltier,%20CO2%20levels%20required%20for%20deglaciation%20of%20a%20near%20snowball%20Earth,Geophys.%20Res.%20Lettt.%2028,%20283-286,%202001.pdf - CO2 levels required for deglaciation of a "Near-Snowball" Earth