Stupeň (geologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
geochronologické a chronostratigrafické jednotky
česká[1] a (mezinárodní)[2] terminologie
geochronologické j.
vyjadřují absolutní čas
chronostratigrafické j.
odpovídají horninovým vrstvám
příklad
eon (eon) eonotém (eonothem) fanerozoikum
éra (era) eratém (erathem) mezozoikum
perioda (period) útvar (system) jura
epocha (epoch) oddělení (series) malm
věk (age) stupeň (stage) oxford
chron[3]/období (chron) chronozóna (chronozone)[pozn. 1] Cardioceras cordatum

Stupeň (angl. stage) je v geologické historii Země celosvětově užívaný název nejnižší geologické jednotky ve chronostratigrafii. V geochronologii jí odpovídá jednotka věk (angl. age), která představuje absolutní časový interval a obvykle se jedná o časová rozpětí od stovek tisíců, po miliony let, vzácně více než deset milionů let.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Stupeň je primárně definován výskytem určitých druhů fosilií (biostratigrafie) nebo konzistentní magnetickou polaritou (paleomagnetismus) v horninách. Obvykle se používá jeden nebo více nálezů fosilií, které se nacházejí po celém světě, jsou snadno rozpoznatelné a jejich výskyt se omezuje na jeden nebo několik stupňů. Pozice chronostratigrafické jednotky je v hierarchické stupnici určena vztahem mezi její horní a spodní hranici. Dolní hranice (báze) stupně je určena v GSSP (Global Boundary Stratigraphy Section and Point). Je to buď první výskyt nebo vymizení živočišných nebo rostlinných druhů z fosilního záznamu, začátek a konec chronozóny magnetické polarity, a nebo závažná zániková událost a nebo anomálie v rozložení prvků, případně jejich izotopů, v sedimentárních horninách jiných časových oblastí. Horní hranice stupně není výslovně definována, ale je jednoznačně určena spodní hranicí následujícího stupně. Jeden stupeň tedy začíná svou bází a končí bázi dalšího, vyššího stupně. Mezinárodně používané chronostratigrafické stupně jsou definovány a ratifikovány Mezinárodní komisí pro stratigrafii (ICS). Stupeň v původním významu je biostratigrafická jednotka definovaná prvním výskytem fosilií určitého rodu. Stupni odpovídá v geochronologii jednotka věk. Vzhledem k tomu, že stanovená stáří hranic chronostratigrafických stupňů se díky jiným nebo novějším metodám mohou stále ještě měnit, je nutno považovat tyto údaje za přibližné.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Stupeň představuje nejnižší úroveň v hierarchickém systému chronostratigrafie. Je to základní jednotka. Nejbližší vyšší jednotkou je oddělení, které se většinou skládá z několika stupňů. Stupeň může, ale nemusí, být rozdělen do několika podstupňů. Rozdělení stupně do nižších podstupňů bylo provedeno pouze v několika případech (např. stupeň v juře Pliensbachium, kde existovaly historické důvody).

Dříve byla nejnižší chronostratigrafickou jednotkou chronozóna, v současnosti spadá mezi nehierarchické jednotky. Chronozóny mohou být založeny na různých stratigrafických jednotkách (biostratigrafii, magnetostratigrafii nebo dokonce litostratigrafii).

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování stupňů by mělo být odvozeno na místních jménech (názvů obcí, měst, regionů). V německém jazyce se názvy stupňů tvoří přidáním koncovky - "ium", v angličtině koncovky - "ian", ve francouzštině - "ien". V češtině jsou názvy stupňů bez přípon (např. prag, givet). Pravopis názvu se běžně řídí původním označením z oblasti vymezení, výjimky podléhají schválení České stratigrafické komise (tremadok, caradok). Nejstarší názvy stupňů jsou z první poloviny 19. století. V mnoha případech však stratotyp GSSP není v blízkosti původní typové lokality, která určovala její pojmenování. Důvody pro to mohou spočívat v tom, že se v oblasti původní typové lokality nenachází vhodný profil, který by byl přístupný a také chráněný pro vědeckou činnost. Dalším důvodem může být neúplnost profilu nebo nedostatek fosílií. Termín stupeň byl v minulosti také běžně používaný pro jiné jednotky chronostratigrafie nebo stratigrafie (např. "stupeň Lias"[4]: Lias = litostratigrafická jednotka nebo "stupeň Jura": Jura = útvar). Některé chronostratigrafické jednotky dříve řazené jako stupně, byly "povýšeny" na oddělení. (např. Wenlock).

Regionální a historické stupně[editovat | editovat zdroj]

Kromě nyní mezinárodně uznávaných a celosvětově srovnatelných stupňů byla v minulosti definována ještě řada dalších chronostratigrafických stupňů. Důvody těchto návrhů byly rozmanité, stejně jako důvody pro jejich odmítnutí jako mezinárodně schválené nebo jejich snížení na regionální úroveň.

Historické stupně[editovat | editovat zdroj]

Mnoho historických návrhů na stupně se ve vědecké činnosti z různých důvodů neprosadilo. Nejběžnějším důvodem bylo odhalení pozdějšího výzkumu, že typové profily nejsou úplné, nebo že neobsahují žádnou skupinu vůdčích fosilií. Mohou však být často používány v dřívější literatuře a mohou být také nalezeny ve starších geologických mapách. Přesnější korelace těchto starších stupňů s dnešními mezinárodně uznávanými je proto stále nezbytná.

Regionální stupně[editovat | editovat zdroj]

Regionální stupně byly často zavedeny když korelace s mezinárodními stupni nebyla možná nebo jen částečně možná. To bylo například vždy v případě, když se vůdčí fosilie, používané k definování mezinárodního chronostratigrafického stupně v GSSP, v dané oblasti nevyskytují. To se stává například u kontinentálních sedimentů. Zde bylo zavedeno alternativní rozdělení stupňů, které je založeno například v neogénu na pozůstatcích savců (ELMMZ Neogen = European Land Mammal Mega-Zones). Nicméně jsou tyto stupně definovány biostratigraficky, a proto je velmi obtížná metodická korelace s mezinárodními chronostratigrafickými stupni. Ale také důvody politické, národní nebo prostě určitá historická tradice, mohou být důvodem pro zachování regionálních chronostratigraficky nebo biostratigraficky definovaných stupňů. Často používané a dobře definované regionální stupně jsou regionální chronostratigrafické stupně v terciéru: paratethys severoněmecké třetihorní pánve.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Chronozóna byla dříve chápána jako nejnižší chronostratigrafická jednotka. V současnosti spadá do kategorie nehierarchických chronostratigrafických jednotek. Je to soubor hornin vzniklý kdekoliv na světě v daném časovém intervalu, který odpovídá jiné formální stratigrafické jednotce.[3] V poslední době je tendence užívat jako nejnižší chronostratigrafickou jednotku podstupeň (např. v triasu).[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SKUPIEN, Petr; MĚCHOVÁ, Lucie. Základy stratigrafie a paleontologie [online]. VŠB–TUO, HGF, Institut geologického inženýrství [cit. 2018-12-08]. Kapitola Stratigrafické stupnice a jednotky. Dostupné online. 
  2. INTERNATIONAL CHRONOSTRATIGRAPHIC CHART v 2018/07 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  3. a b ŠTORCH, Petr. Principy a metody stratigrafického výzkumu [online]. Geologický ústav AV ČR, v. v. i. [cit. 2018-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-13. 
  4. Viz. článek v německé wikipedii: Schwarzer Jura

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stufe (Geologie) na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A. Salvador: International Stratigraphic Guide (A Guide to Stratigraphic Classification, Terminology and Procedures). 2. Aufl., XIX+214 S., International Union of Geological Sciences, Geological Society of America, Washington/D.C. 1994 ISBN 0-8137-7401-2.
  • North American Commission on Stratigraphic Nomenclature (NACSN): North American stratigraphic code. American Association of Petroleum Geologists Bulletin, 89: 1547-1591, Tulsa, Oklahoma 1983 ISSN 0149-1423 PDF. V angličtině.
  • F.F. Steininger & W.E. Piller: Empfehlungen (Richtlinien) zur Handhabung der stratigraphischen Nomenklatur. Courier Forschungsinstitut Senckenberg, 209: 1-19, Frankfurt am Main 1999.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]