Paleocenní–eocenní teplotní maximum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Paleocenní–eocenní teplotní maximum (anglicky Paleocene–Eocene Thermal Maximum, zkráceně PETM; případně Eocene Thermal Maximum 1, zkráceně ETM1) je označení pro klimatickou událost na přelomu paleocénu a eocénu před asi 56 miliony lety. Podle odhadu z roku 2011 došlo k vypuštění tisíců gigatun uhlíku do atmosféry a došlo ke zvýšení globální teploty o 5 až 8 °C. Masivní uvolňování uhlíku do atmosféry trvalo pod 20 000 let, celé teplé období trvalo asi 200 000 let.[1]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Samotné příčiny PETM nejsou zcela jasné, často bývá uváděno náhlé uvolnění metanhydrátů z mořských sedimentů vyvolané masivní vulkanickou erupcí.[2][3] Metanhydráty byly patrně sekundární, kdežto hydrotermální průduchy primární příčinou.[4] Vulkanismus ale také mohl oddělit Arktidu od Atlantiku a změnit oceánské proudy.[5]

Třebaže jenom málo skupin prodělalo velké vymírání,[1] následkem událostí došlo k dramatickým změnám ve složení fauny a flóry na souši i v oceánech.[3] Došlo k masivnímu úbytku bentických dírkonošců, jejich diverzita poklesla o 30 až 50 %.[1] Na souši zmizely některé paleocenní skupiny, avšak objevují se naopak sudokopytníci, lichokopytníci a z období na přelomu paleocénu a eocénu také pocházejí nálezy prvních euprimátů.[3]

V průběhu této události se hladiny oceánů ohřály v průměru asi o 2 °C a výrazně se také snížilo pH oceánských vod.[6] Na souši došlo k posunu podnebných pásů směrem k pólům.[7]

Po PETM se globální teploty vrátily na úroveň před PETM, avšak během takzvaného eocenního klimatického optima došlo k návratu globálních teplot na úroveň blízké úrovni během PETM.[2] Následoval trvalý přechod k chladnějšímu klimatu, s vyvrcholením a prudkým poklesem teplot na přelomu eocénu a oligocénu před 34 miliony lety.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c MCINERNEY, Francesca A.; WING, Scott L. The Paleocene-Eocene Thermal Maximum: A Perturbation of Carbon Cycle, Climate, and Biosphere with Implications for the Future. Annual Review of Earth and Planetary Sciences. 2011-04-25, roč. 39, čís. 1, s. 489–516. Dostupné online. ISSN 0084-6597. DOI 10.1146/annurev-earth-040610-133431. [1]
  2. a b THE EDITORS OF ENCYCLOPAEDIA BRITANNICA. Paleocene-Eocene Thermal Maximum [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d BENTON, Michael. Vertebrate palaeontology. 4. vyd. Chichester, West Sussex: Blackwell Publishers, 2015. Dostupné online. S. 364. (anglicky) 
  4. https://phys.org/news/2021-08-earth-triggered-rapid-climate-million.html - 'Tipping points' in Earth's system triggered rapid climate change 55 million years ago, research shows
  5. https://phys.org/news/2021-08-volcanic-surge-narrowed-seas-ancient.html - Volcanic surge narrowed seas during ancient global warming event
  6. Tali L. Babila, Donald E. Penman, Christopher D. Standish, Monika Doubrawa, Timothy J. Bralower, Marci M. Robinson, Jean M. Self-Trail, Robert P. Speijer, Peter Stassen, Gavin L. Foster & James C. Zachos (2022). Surface ocean warming and acidification driven by rapid carbon release precedes Paleocene-Eocene Thermal Maximum. Science Advances. 8 (11): eabg1025. doi: 10.1126/sciadv.abg1025
  7. https://phys.org/news/2022-05-ancient-pollen-future-climate.html - What ancient pollen tells us about future climate change

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]