Valangin
Valangin je druhý ze šesti chronostratigrafických stupňů spodní křídy, který je datován do rozmezí před 139,8 ± 3,0 až 132,9 ± 2,0 Ma (milionů let). Valanginu předcházel berrias a následoval ho hauteriv.
Definice[editovat | editovat zdroj]
Stupeň valangin byl poprvé popsán a pojmenován Édouardem Desorem v roce 1853. Je pojmenován po Valanginu, malém městě severně od Neuchâtelu v Jurském pohoří ve Švýcarsku.
Začátek (báze) valanginu je při prvním výskytu calpionellidu druhu Calpionellites darderi na stratigrafické stupnici (sloupci). Konec valanginu (báze hauterivu) je při prvním výskytu amonitu rodu Acanthodiscus.
Dělení[editovat | editovat zdroj]
Stupeň valangin bývá dále dělen na dva podstupně: spodní a svrchní. Svrchní začíná prvním výskytem amonitu druhu Saynoceras verrucosum.
V oblasti moře Tethys obsahuje valangin pět amonitových biozón.
Biota[editovat | editovat zdroj]
V tomto období pokračuje například vývoj mnoha skupin dinosaurů (například teropod rodu Siamotyrannus)[1] a ptakoještěrů, v mořích jsou kromě plesiosaurů početní také různí krokodýlovití plazi.[2]
V tomto období dochází k menšímu masovému vymírání, známému jako Weissertův event. V době před asi 135,5 až 133,5 miliony let dochází k anoxické události v oceánech, způsobené patrně masivní výlevnou vulkanickou činností na území Jižní Ameriky.[3][4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valanginian na anglické Wikipedii.
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2019/06/20/dinosauri-zabijak-z-jung-cchuan/
- ↑ Sven Sachs, Mark T. Young & Jahn J. Hornung (2020). The enigma of Enaliosuchus, and a reassessment of the Lower Cretaceous fossil record of Metriorhynchidae. Cretaceous Research. 104479. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104479
- ↑ Rafael R. B. Bacha, Breno L. Waichel & Richard E. Ernst (2021). The mafic volcanic climax of the Paraná-Etendeka Large Igneous Province as the trigger of the Weissert Event. Terra Nova. doi: https://doi.org/10.1111/ter.12558
- ↑ Liyenne Cavalheiro, Thomas Wagner, Sebastian Steinig, Cinzia Bottini, Wolf Dummann, Onoriode Esegbue, Gabriele Gambacorta, Victor Giraldo-Gómez, Alexander Farnsworth, Sascha Flögel, Peter Hofmann, Daniel J. Lunt, Janet Rethemeyer, Stefano Torricelli & Elisabetta Erba (2021). Impact of global cooling on Early Cretaceous high pCO2 world during the Weissert Event. Nature Communications. 12: 5411. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-021-25706-0
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SVOBODA, Josef; PETRÁNEK, Jan, et al. Encyklopedický slovník geologických věd. 1. vyd. Svazek 2 N-Ž. Praha: Academia, 1983. 851 s. S. 671.
