Spinosauridae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSpinosauridae
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura až svrchní křída (před 148 - 93 mil. let)
alternativní popis obrázku chybí
Spinosaurus, nejznámější zástupce čeledi
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Theropoda
Infrařád Tetanurae
Nadčeleď Megalosauroidea
Čeleď Spinosauridae
Stromer, 1915
Podčeledi
  • Baryonychinae
  • Spinosaurinae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spinosauridae ("spinosauridi") je čeleď specializovaných teropodních dinosaurů, žijících v období svrchní jury až svrchní křídy (asi před 148 - 93 miliony let) na území dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Evropy a Asie.[1] Výskyt skupiny na území Severní Ameriky zatím nebyl bezpečně prokázán.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Spinosauridi byli velcí až obří dravci s charakteristicky úzkými "krokodýlovitými" čelistmi a zuby bez vroubkování. Většina druhů se zřejmě živila rybami, nepohrdli však ani mršinami velkých obratlovců nebo případným aktivním lovem. Někteří se živili i oportunisticky, například ptakoještěry, jak ukázal objev z roku 2004. Skupina byla pojmenována německým paleontologem baronem Ernstem Stromerem v roce 1915, ačkoliv jejich fosilie byly známé již v první polovině 19. století.[3] Nápadným znakem spinosauridů byl také zvětšený dráp na jednom z prstů přední končetiny, který mohl souviset s predátorským stylem jejich života.[4] Adaptace na obojživelný způsob života je u nich prokázán již v období rané křídy, a to u velkého jedince spinosaurida z Jižní Ameriky (Brazílie).[5]

Velikost[editovat | editovat zdroj]

Největším a zároveň nejznámějším zástupcem čeledi je samotný nominotypický druh Spinosaurus aegyptiacus. Tento severoafrický predátor byl zřejmě největším známým teropodem vůbec. V roce 2006 bylo odhadnuto, že délka spinosaura mohla dosáhnout i 18 metrů.[6] Jiným známým spinosauridem byl evropský Baryonyx walkeri z jižní Anglie.

Obojživelný způsob života[editovat | editovat zdroj]

Vědecká studie z roku 2010 potvrdila, že někteří spinosauridi trávili značnou část života ve vodním prostředí, kde pravděpodobně lovili ryby a jiné vodní živočichy.[7] Novější fosilní materiál spinosauridů z Maroka potvrdil, že i na lebce měli tito teropodi množství adaptací pro obojživelný způsob života (například očnice "zvednuté" nad rovinu preorbitální části krania, podobně jako je tomu u současných krokodýlů nebo hrochů).[8]

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Carlos Roberto A. Candeiro; Stephen L. Brusatte & André Luis de Souza (2017). Spinosaurid Dinosaurs from the Early Cretaceous of North Africa and Europe: Fossil Record, Biogeography and Extinction. Anuário do Instituto de Geociências 40(3): 294-302. doi: http://dx.doi.org/10.11137/2017_3_294_302
  2. SOCHA, Vladimír. Představují se spinosauři. OSEL.cz [online]. 13. července 2017. Dostupné online. 
  3. http://dinosaurusblog.com/2014/11/04/jak-svet-poznal-spinosauridy/
  4. José M. Gasca, Ignacio Díaz-Martínez, Miguel Moreno-Azanza, José I. Canudo & Antonio Alonso (2017). A hypertrophied ungual phalanx from the lower Barremian of Spain: Implications for the diversity and palaeoecology of Spinosauridae (Theropoda) in Iberia. Cretaceous Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2017.11.011
  5. Tito Aureliano; et al. (2018). Semi-aquatic adaptations in a spinosaur from the Lower Cretaceous of Brazil. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2018.04.024
  6. SOCHA, Vladimír. Jak velký byl Spinosaurus?. OSEL.cz [online]. 20. únor 2017. Dostupné online. 
  7. https://dinosaurusblog.com/2010/02/15/835604-obojzivelni-spinosauri/
  8. Thomas M. S. Arden, Catherine G. Klein, Samir Zouhri & Nicholas R. Longrich (2018). Aquatic adaptation in the skull of carnivorous dinosaurs (Theropoda: Spinosauridae) and the evolution of aquatic habits in spinosaurs. Cretaceous Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2018.06.013

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bailey, J. B. (1997). "Neural spine elongation in dinosaurs: Sailbacks or buffalo-backs?" Journal of Paleontology 71 (6) : 1124-1146.
  • Buffetaut, E. (2008). "Spinosaurid teeth from the Late Jurassic of Tengaduru, Tanzania, with remarks on the evolutionary and biogeographical history of the Spinosauridae." In J.-M. Mazin, J. Pouech, P. Hantzpergue, V. Lacombe., Mid-Mesozoic Life and Environments. Cognac (France), June 24th-28th 2008, pp. 26-28.
  • Salgado, L., Canudo, J.I., Garrido, A.C., Ruiz-Omeñaca, J.I., Garcia, R.A., de la Fuente, M.S., Barco, J.L., and Bollati, R. (2009). "Upper Cretaceous vertebrates from El Anfiteatro area, Río Negro, Patagonia, Argentina." Cretaceous Research in press.
  • Sues, H.D., Frey, E. and Martill, D.M. (2002). "Irritator challengeri, a spinosaurid (Dinosauria: Theropoda) from the Lower Cretaceous of Brazil." Journal of Vertebrate Paleontology, 22(3): 535-547.
  • Rayfield, E.J., Milner, A.C., Xuan, V.B. and Young, P.G. (2007). "Functional morphology of spinosaur 'crocodile-mimic' dinosaurs." Journal of Vertebrate Paleontology, 27(4): 892-901.
  • Buffetaut, E., Martill, D. and Escuillié, F. (2004). "Pterosaurs as part of a spinosaur diet." Nature, 429: 33.
  • Buffetaut, Eric; Suteethorn, Varavudh; Tong, Haiyan; and Amiot, Romain (2008). "An Early Cretaceous spinosaurid theropod from southern China". Geological Magazine 145 (5): 745-748. doi:10.1017/S0016756808005360.
  • Marcos A. F. Sales & Cesar L. Schultz (2017). Spinosaur taxonomy and evolution of craniodental features: Evidence from Brazil. PLoS ONE 12(11): e0187070. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0187070