Hauteriv

From Wikipedie
Jump to navigation Jump to search

Hauteriv[1] [óterív] (též hoteriv) je třetí ze šesti chronostratigrafických stupňů spodní křídy, který je datován do rozmezí před 132,9 až 129,4 Ma[2] (milionů let). Hauterivu předcházel valangin a následoval ho barrem.

Definice[edit | edit source]

Stupeň hauteriv byl představen ve vědecké literatuře v roce 1873 švýcarským geologem Eugènem Renevierem. Je pojmenován podle švýcarského města Hauterive, ležícího na břehu Neuchâtelského jezera. Vrstvy na typové lokalitě tvoří slíny a vápence

Začátek (báze) hauterivu je na stratigrafické stupnici (sloupci) definován jako místo, kdy se poprvé objevil amonit rodu Acanthodiscus. Konec hauterivu (báze barremu) je při prvním výskytu amonitu druhu Spitidiscus hugii.

Dělení[edit | edit source]

V amonitové biostratigrafii moře Tethys obsahuje hauteriv sedm biozón.

Reference[edit | edit source]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hauterivian na anglické Wikipedii.

  1. Stratigrafická tabulka. www.geology.cz [online]. Česká stratigrafická komise, 2012 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. 
  2. INTERNATIONAL CHRONOSTRATIGRAPHIC CHART v 2017/02 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[edit | edit source]

  • SVOBODA, Josef; PETRÁNEK, Jan, et al. Encyklopedický slovník geologických věd. 1. vyd. Svazek 1 A-M. Praha: Academia, 1983. 960 s. S. 462.