Hauteriv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hauteriv[1] [óterív] (též hoteriv) je třetí ze šesti chronostratigrafických stupňů spodní křídy, který je datován do rozmezí před 132,9 až 129,4 Ma[2] (milionů let). Hauterivu předcházel valangin a následoval ho barrem.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Stupeň hauteriv byl představen ve vědecké literatuře v roce 1873 švýcarským geologem Eugènem Renevierem. Je pojmenován podle švýcarského města Hauterive, ležícího na břehu Neuchâtelského jezera. Vrstvy na typové lokalitě tvoří slíny a vápence

Začátek (báze) hauterivu je na stratigrafické stupnici (sloupci) definován jako místo, kdy se poprvé objevil amonit rodu Acanthodiscus. Konec hauterivu (báze barremu) je při prvním výskytu amonitu druhu Spitidiscus hugii.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

V amonitové biostratigrafii moře Tethys obsahuje hauteriv sedm biozón.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hauterivian na anglické Wikipedii.

  1. Stratigrafická tabulka. www.geology.cz [online]. Česká stratigrafická komise, 2012 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. 
  2. INTERNATIONAL CHRONOSTRATIGRAPHIC CHART v 2017/02 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVOBODA, Josef; PETRÁNEK, Jan, et al. Encyklopedický slovník geologických věd. 1. vyd. Svazek 1 A-M. Praha: Academia, 1983. 960 s. S. 462.