Medvědovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Medvěd)
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo medvěd. Tento článek je o šelmách z čeledi medvědovitých. Další významy jsou uvedeny na stránce Medvěd (rozcestník).
Wikipedie:Jak číst taxoboxMedvědovití
alternativní popis obrázku chybí
Medvěd hnědý
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Podřád psotvární (Caniformia)
Čeleď medvědovití (Ursidae)
G. Fischer de Waldheim, 1817
Areál rozšíření
Areál rozšíření
rody
  • podčeleď: Ailuropodinae
    • Ailuropoda
  • podčeleď: Tremarctinae
    • Arctodus
    • Tremarctos
  • podčeleď: Ursinae
    • Helarctos
    • Melursus
    • Ursus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvědovití jsou velicí savci z řádu šelem. Největší a zároveň nejznámější zástupci této čeledi jsou medvěd hnědý (zvláště poddruh kodiak) a medvěd lední.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Medvědovití mají velmi robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou až o 20 % větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, ale zároveň špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace. Medvědovití chodí pomalu a při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale v případě potřeby dokáží hodně zrychlit a také velmi dobře šplhají.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potrava většiny druhů medvědovitých se skládá většinou ze směsi masa, včetně ryb a hmyzu, a rostlinného materiálu jako jsou kořeny a bobule. Výhradně na maso se specializuje jen medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně vegetarián. Živí se bambusovými výhonky. Medvědi sbírají potravu především ve dne a na rostlinnou stravu se zaměřují více, než ostatní šelmy, a proto tráví mnohem více času krmením.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Předkem současných medvědů je oligocenní šelma rodu Cephalogale, dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V té době měli ještě všichni předchůdci medvědů dlouhý ocas a dosahovali podobných rozměrů. V průběhu evoluce zvětšovali medvědi postupně své rozměry, až se nakonec stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolektiv autorů: Medvědi – od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední, International Masters Publishers, Praha 2008, ISBN 978-80-87208-53-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]