Ediakara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Geologický čas
Eon Éra Perioda Miliony let
 fanerozoikum   kenozoikum  kvartér 
(čtvrtohory)
0 – 3
neogén 03 – 23
paleogén 23 – 66
 mezozoikum 
(druhohory)
křída 066 – 145
jura 145 – 201
trias 201 – 252
 paleozoikum 
(prvohory)
perm 252 – 299
karbon 299 – 359
devon 359 – 419
silur 419 – 443
ordovik 443 – 485
kambrium 485 – 541
proterozoikum (starohory) 0541 – 2500
archaikum (prahory) 2500 – 4000
hadaikum  4000 – 4600 

Ediakara, někdy též ediakar či ediakaran, je nejmladší perioda/útvar proterozoika (starohor). Mezinárodní komise pro stratografii (ICS) se na novém pojmenování shodla v r. 2004[1] a dala mu přednost před konkurenčními názvy vend či vendian, navrženými pro období se stejným svrchním ale hlubším/starším spodním rozhraním. Toto pojmenování se stále používá v některých zdrojích nesprávně i pro periodu/útvar.[2] Tyto zdroje pak někdy názvem ediakara označují pouze svrchní věk/stupeň této periody/útvaru.[2] Období bylo pojmenováno podle Ediakarského hřebene v Austrálii a v něm ležícího naleziště, které objevil v roce 1946 R. C. Sprigg.

Začíná přibližně před 635 miliony lety (kdy končí kryogén) a končí před 542 miliony lety[1] (kdy začíná prvohorní kambrium).

Ediakarský život[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ediakarská fauna.

V ediakaru se slova ujímají mnohobuněčné organismy, ale ještě zpravidla nemají pevnou schránku, která je typická pro kambrium. Dochované fosílie pochází především z turbiditních proudů, díky nimž se zachovaly otisky těchto živočichů s měkými těly[3]. Některé organismy jsou možná příbuzné dnešním houbovcům, ve většině případů se však jedná o separátní vývojovou větev, nepříbuznou se současnými živočichy. Na druhé straně však například Simon Conway, paleontolog Cambridgeské univerzity, identifikoval řadu pozdějších kambrických živočichů jako potomky ediakarské fauny.[3].

Zástupci

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Geological time gets a new period: http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/3721481.stm
  2. a b http://www.peripatus.gen.nz/paleontology/Vendian.html
  3. a b GOULD, Jay (ed.). Dějiny planety země. Praha: Columbus, 1998. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]