Ediakara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Geologická období (zjednodušeno)
počátek před dneškem a délka trvání v mil. let (zaokr. na celá č.)
eon éra perioda p d
 fanerozoikum   kenozoikum  kvartér 
(čtvrtohory)
3 3
neogén 23 20
paleogén 66 43
 mezozoikum 
(druhohory)
křída 145 79
jura 201 56
trias 252 51
 paleozoikum 
(prvohory)
perm 299 47
karbon 359 60
devon 419 60
silur 443 24
ordovik 485 42
kambrium 541 56
proterozoikum (starohory) 2500 1959
archaikum (prahory) 4000 1500
hadaikum 4600 600

Ediakara, někdy též ediakar či ediakaran, je nejmladší perioda/útvar proterozoika (starohor). Mezinárodní komise pro stratigrafii (ICS) se na novém pojmenování shodla v r. 2004[1] a dala mu přednost před konkurenčními názvy vend či vendian, navrženými pro období se stejným svrchním ale hlubším/starším spodním rozhraním. Toto pojmenování se stále používá v některých zdrojích nesprávně i pro periodu/útvar.[2] Tyto zdroje pak někdy názvem ediakara označují pouze svrchní věk/stupeň této periody/útvaru.[2] Období bylo pojmenováno podle Ediakarského hřebene v Austrálii a v něm ležícího naleziště, které objevil v roce 1946 R. C. Sprigg.

Začíná přibližně před 635 miliony lety (kdy končí kryogén) a končí před 542 miliony lety[1] (kdy začíná prvohorní kambrium).

Ediakarský život[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ediakarská fauna.

V ediakaru se slova ujímají mnohobuněčné organismy, ale ještě zpravidla nemají pevnou schránku, která je typická pro kambrium. Dochované fosílie pochází především z turbiditních proudů, díky nimž se zachovaly otisky těchto živočichů s měkkými těly[3]. Některé organismy jsou možná příbuzné dnešním houbovcům, ve většině případů se však jedná o separátní vývojovou větev, nepříbuznou se současnými živočichy. Na druhé straně však například Simon Conway, paleontolog Cambridgeské univerzity, identifikoval řadu pozdějších kambrických živočichů jako potomky ediakarské fauny.[3].

Zástupci

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Geological time gets a new period: http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/3721481.stm
  2. a b Archivovaná kopie. www.peripatus.gen.nz [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. 
  3. a b GOULD, Jay (ed.). Dějiny planety země. Praha: Columbus, 1998. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]