Nosorožcovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxNosorožcovití
alternativní popis obrázku chybí
Nosorožec, Parku Cornelle, Itálie
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádlichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleďnosorožcovití (Rhinocerotidae)
Gray, 1820
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Rody
  • Ceratotherium
  • Coelodonta
  • Dicerorhinus
  • Diceros
  • Elasmotherium
  • Rhinoceros
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nosorožcovití (Rhinocerotidae) jsou jednou ze recentních (žijících) čeledí řádu lichokopytníků. V současnosti známe 5–6 recentních druhů ve čtyřech rodech. Všechny druhy nosorožců jsou ohrožené.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nosorožci mají tělo pokryté kožovitými pláty jako pancířem, také mají více žeber než ostatní lichokopytníci. Mohou dosahovat hmotnosti až 3,6 tuny, patří tedy k největším současným suchozemským živočichům (po slonech).

Čich a sluch mají velmi citlivý, ale špatně vidí, jsou krátkozrací.

Navzdory některým neoficiálním tvrzením se tito nosorožci patrně nedokážou pohybovat rychlostí přes 50 km/h. Přímá pozorování a počítačové modely ukázaly, že maximální rychlost těchto velkých lichokopytníků činí asi 7,5 m/s (27 km/h).[1]

Roh[editovat | editovat zdroj]

Roh nosorožce není vyplněn kostí, je tvořen pouze rohovinou, keratinem.

Lov pro rohy[editovat | editovat zdroj]

Nosorožci jsou pro své rohy v mnoha zemích ilegálně loveni:

  • Rozdrcený roh čili prášek z rohu nosorožce tvoří totiž součást některých lidových léčiv a afrodisiak, například v tradiční čínské medicíně. Nicméně Čína již přistoupila, alespoň oficiálně, k ochraně přírody podle CITES.
  • V jiných zemích se z rohů zase vyřezávají rukojeti tradičních nožů a dýk.

Obecně je dnes "nutnost lovu nosorožců" celosvětově odmítána jako přežitek a barbarství,[zdroj?] ovšem lidová praxe jim stále nepřeje.

Systém nosorožcovitých a míra ohrožení jednotlivých druhů[editovat | editovat zdroj]

Rod: Ceratotherium

Tradičně chápán jako monotypický rod zastoupený jediným druhem nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) se dvěma poddruhy. V současné době některé výzkumy[2] potvrzují, že se jedná o dva samostatné druhy (část vědecké obce či IUCN však toto rozdělení dosud nepřijímají):

Rod: Diceros

Rod: Dicerorhinus

Rod: Rhinoceros

Vyhynulé druhy[editovat | editovat zdroj]

Rod: Coelodonta

Rod: Elasmotherium

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOCHA, Vladimír. Jak rychlý je ve skutečnosti slon. OSEL.cz [online]. 17. června 2021. Dostupné online.  (česky)
  2. a b Jak to, že je ve 21. století možné objevit šestého nosorožce světa?. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]