Diceros
Diceros | |
---|---|
Nosorožec dvourohý (D. bicornis) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | lichokopytníci (Perissodactyla) |
Čeleď | nosorožcovití (Rhinocerotidae) |
Rod | nosorožec (Diceros) Gray, 1821 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Diceros je rod nosorožců, který zahrnuje jediného žijícího zástupce – nosorožce dvourohého – a několik fosilních druhů. Nosorožec dvourohý je zároveň typovým druhem rodu.[1] Jméno rodu pochází z řeckých slov dio („dva“) a keratos („roh“).[2]
Sesterskou skupinu rodu představuje rod Ceratotherium, který zahrnuje druhého žijícího afrického nosorožce, a sice nosorožce tuponosého. Oba rody utváří tribus Diceroti (též Dicerotini). Podle genetických dat došlo k vydělení obou rodů v pozdním miocénu někdy mezi 7,3–5,3 miliony lety.[3] To by souhlasilo i s fosilním záznamem, jelikož nejstarší fosilie nosorožce dvourohého pocházejí z přibližně stejné doby.[4][5][3]
Pro zástupce rodu Diceros je charakteristická přítomnost dvou rohů, které se nicméně nachází i u zástupců rodu Ceratotherium. Oproti tomuto rodu však zástupci Diceros mají kratší lebku, zašpičatělý horní pysk, prohnutý hřbet tvořící vyduté „sedlo“ a jejich celková velikost je menší.[6]
Do rodu Diceros se řadí tyto druhy s následují datací a rozšířením:[4]
- Dicero bicornis (nosorožec dvourohý) – jediný žijící zástupce, rozšířen v jižní a východní Africe.
- †Diceros australis – nejstarší známý zástupce rodu je znám z fosilních fragmentů Namibie z raného micoénu z doby před 17–18 miliony lety. Zařazení druhu k Diceros či dokonce i tribu Diceroti bylo některými autory zpochybněno.[7]
- †Diceros praecox – pozdní miocén až pliocén, subsaharská Afrika.
- †Diceros douariensis – miocenní zástupce z Tuniska.
- †Diceros australis – střední miocén, Namibie.
- †Diceros gansuensis – jediný druh rodu z Asie. Fosilie z Číny pochází z pozdního miocénu.
- †Diceros primaevus – pozdní miocén, Alžírsko.
Dříve byl do Diceros ještě řazen miocenní zástupce Diceros neumayri z východní části středomořské oblasti,[4] avšak moderní taxonomisté jej řadí buď do sesterského rodu a pojmenovávají tedy jako Ceratotheirum neumayri,[1] nebo dokonce samostatného rodu Miodiceros.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b GERAADS, Denis. Pliocene Rhinocerotidae (Mammalia) from Hadar and Dikika (Lower Awash, Ethiopia), and a Revision of the Origin of Modern African Rhinos. Journal of Vertebrate Paleontology. 2005, roč. 25, čís. 2, s. 451–461. Dostupné online [cit. 2024-03-20]. ISSN 0272-4634. (anglicky)
- ↑ Black Rhino | Species. www.savetherhino.org [online]. Save the Rhino International [cit. 2024-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-03-19. (anglicky)
- ↑ a b LIU, Shanlin; WESTBURY, Michael V.; DUSSEX, Nicolas. Ancient and modern genomes unravel the evolutionary history of the rhinoceros family. Cell. 2021-09, roč. 184, čís. 19, s. 4874–4885.e16. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0092-8674. DOI 10.1016/j.cell.2021.07.032. (anglicky)
- ↑ a b c HANDA, Naoto; NAKATSUKASA, Masato; KUNIMATSU, Yutaka. Additional specimens of Diceros (Perissodactyla, Rhinocerotidae) from the Upper Miocene Nakali Formation in Nakali, central Kenya. Historical Biology. 2019-02-07, roč. 31, čís. 2, s. 262–273. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0891-2963. DOI 10.1080/08912963.2017.1362560. (anglicky)
- ↑ PROTHERO, Donald R. Rhinoceros biology and conservation: Proceedings of an international conference, San Diego. Příprava vydání OA Ryder. San Diego: USA Zoological Society, 1993. Dostupné online. Kapitola Fifty million years of rhinoceros evolution, s. 82-91. (anglicky)
- ↑ EMSLIE, Richard H.; ADCOCK, Keryn. Diceros bicornis BLACK RHINOCEROS. In: KINGDON, Jonathan. Mammals of Africa. London: Bloomsbury, 2013. ISBN 978-1-4081-8994-8. Svazek 5. S. 455. (anglicky)
- ↑ a b GIAOURTSAKIS, Ioannis X. The Fossil Record of Rhinocerotids (Mammalia: Perissodactyla: Rhinocerotidae) in Greece. Příprava vydání Evangelos Vlachos. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-030-68442-6. S. 409–500. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-030-68442-6_14.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Diceros na Wikimedia Commons
- Taxon Diceros ve Wikidruzích