Nosorožec tuponosý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Nosorožec tuponosý

Rhinoceros in South Africa adjusted.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď: nosorožcovití (Rhinocerotidae)
Rod: nosorožec (Ceratotherium)
Gray, 1868
Binomické jméno
Ceratotherium simum
(Burchell, 1817)
Rozšíření (jižní poddruh zeleně, severní poddruh oranžově)
Rozšíření (jižní poddruh zeleně, severní poddruh oranžově)
Poddruhy

Nosorožec tuponosý, jinak je také nazýván nosorožec bílý, nosorožec širokohubý (Ceratotherium simum) je africký zástupce z čeledi nosorožcovitých. Jižní poddruh je nejrozšířenější ze všech nosorožců (8500 jedinců), zatímco severní poddruh je před úplným vyhynutím.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tento druh nosorožce je hned po slonu druhým největším suchozemským savcem. Na délku má 3,7 – 4 m (ocásek až 70 cm) a vážit může až 2,3 tuny. Pro nosorožce tuponosého je rozlišovacím znakem typická široká tlama s rovným, horním pyskem. Má dva rohy, dolní roh může být dlouhý dokonce až 1 m, zatímco horní roh je spíše zakrnělý. Na hřbetech nosorožců tuponosých často sedají klubáci a volavky rusohlavé. Tito ptáci nosorožci pomáhají zbavit se obtížného hmyzu a také ho varují před nebezpečím.

Vyhledává rovinatou travnatou krajinu s dostatkem vody. Při přesunech k napajedlům se pohybuje po stálých vyšlapaných cestách. Za velkých veder odpočívá ve stínu a pohybuje se více v noci.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Žije v Africe, stejně jako nosorožec dvourohý. Vyskytuje se v přírodních rezervacích. Březost (gravidita) trvá u nosorožců téměř 500 dní a není vizuálně pozorovatelná.

Vymírání severního poddruhu[editovat | editovat zdroj]

Severní poddruh je kriticky ohrožen a podle informací z roku 2008 ve volné přírodě vyhynulý. Podle pozorování z ledna roku 2010 by se však ve volné přírodě v Jižním Súdánu mohlo vyskytovat ještě několik jedinců, které potřebují zoologové získat pro rozmnožení čtyř nosorožců dodaných do Afriky ze ZOO ve Dvoře Králové.[1] V roce 2011 ZOO ve Dvoře Králové zveřejnila, že zemřela samice Nesárí. Dle informací z této doby už na celém světě žije pouze 7 kusů těchto zvířat z toho 2 páry byly transportováni ze Dvora Králové do přírodní rezervace v Keni. Zoo ve Dvoře Králové zbyla pouze samice Nabiré. Nabiré se narodila v roce 1983 a byla druhým nosorožcem tohoto druhu, který byl odchován v lidské péči. Mnoho pokusů o spáření v zajetí bylo neúspěšných. V roce 2014 uhynul jeden samec v Keni (Suni) a jeden samec v San Diegu a v roce 2015 uhynula i samice Nabiré na neléčitelnou cystu. Aktuální údaje z roku 2015 o počtu nosorožců tuponosých mluví o posledních 4 jedincích na světě.

Nejmladším jedincem ze čtveřice je samice Fatu, která se narodila v roce 2000 ve Dvoře Králové. Bohužel poslední výzkumy nosorožců v rezervaci ukázaly, že šance samic Fatu a Nájin donosit mládě jsou v současné době mizivé. U samce Sudána při jeho analýze bylo zjištěno, že kvalita semena je spíše nízká, což se vzhledem k Sudánově pokročilému věku dalo očekávat. Není proto možné ho využít pro umělou inseminaci, bylo by však možné ho využít pro oplodnění in vitro, během něhož je spermie injekcí vpravena přímo do vajíčka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROUZA, Vladislav. V Súdánu objevili téměř vyhynulé bílé nosorožce. Novinky.cz. leden 2010. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]