Volavka rusohlavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVolavka rusohlavá
alternativní popis obrázku chybí
Volavka rusohlavá
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Řád veslonozí (Pelecaniformes)
Čeleď volavkovití (Ardeidae)
Rod Bubulcus
Bonaparte, 1855
Binomické jméno
Bubulcus ibis
(Linné, 1758)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa výskytu volavky rusohlavé

Volavka rusohlavá (Bubulcus ibis) je středně velká bílá volavka s černýma nohama. Je velká až 56 cm, rozpětí křídel je až 96 cm. Může vážit od 200 do 500 g. U této volavky neexistuje pohlavní dvojtvárnost, samec a samička se vzhledově nijak výrazně neliší.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o menší druh volavky. Barva opeření je sněhově bílá s nádechem oranžové na hlavě, hrudi a zádech, které bývá ve svatebním šatu hlavně u samců pestřejší, Zobák je krátký, žlutý až oranžový, nohy jsou žlutavé někdy až černé či šedé.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Obývá jižní Evropu, Asii a především oblasti Afriky. Zavlečena byla ale i do Ameriky a Austrálie. V 80. letech se rozšířila i do Portugalska a Itálie. V ČR byla již v současné době také pozorována a nelze vyloučit, že jde o divoké ptáky. Volavka obývá břehy řek a močálů, hlavně ale rozlehlé travnaté pláně. Přizpůsobila se i životu poblíž lidských obydlí

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o denního ptáka, který v močálech loví kořist a na travinách je často viděn ve společnosti velkých savců (často se "vozí" na slonech), kteří poskytují bezpečí a plaší mraky hmyzu, kterým se volavky živí. Na noc hřaduje v obrovských hejnech na stromech. Volavky se dorozumívají různými skřeky, které v případě zastrašování doplňují i naježením per na zádech a krku

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Volavky rusohlavé se živí hlavně hmyzem, který loví právě v blízkosti velkých kopytníků, ale i menšími savci. Nepohrdnou ani ptáčaty a malými rybkami a obojživelníky z močálů a břehů řek

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Volavky hnízdí ve společnosti jiných ptáků v obroských koloniích čítajících tisíce jedinců i více. Volavka rusohlavá je monogamní pták, páry se vyhledávají na sezonu. V dalším hnízdním období si samec může vybrat jinou samici i naopak. Hnízda využívají jak původní nebo si staví nová z větviček a různého podobného materiálu, který si hledají pod stromy nebo ho kradou ostatním párům v kolonii. Hnízda si volavky mohou stavět jak na zemi tak na keřích i stromech, pokud zde najdou vhodná místa, Samec se samici dvoří a namlouvací tance bývají rozsáhlé a složité. Samice snáší 2-5 vajec, na kterých se střídají oba rodiče. Mláďata se líhnou po 21-26 dnech. Volavky jsou schopné přijnout za vlastní i osiřelá mláďata mladší 14 dní. Mláďata opouštějí hnízdo velice brzy a lezou po okolních větvích, kde je rodiče stále krmí. Ve věku 45-60 dní opouští definitivně hnízdo a osamostatňují se. Pohlavně dospívají na 2 letech.

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-10]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]