Nosorožec jednorohý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxNosorožec jednorohý
Stratigrafický výskyt: pleistocén, asi 2,6 mil. – 29 000 let
alternativní popis obrázku chybí
Elasmotherium sibiricum
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Podtřída placentálové (Placentalia)
Řád lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď nosorožcovití (Rhinocerotidae)
Podčeleď Elasmotheriinae
Rod Elasmotherium
J. Fischer, 1808
Druhy
  • E. caucasicum
  • E. pei
  • E. inexpectatum
  • E. sibiricum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jednorohý nosorožec (Elasmotherium) je vyhynulý živočich ze skupiny velkých nosorožců, jenž žil v Asii v pleistocénu převážně v době před 2,6 miliony až 29 000 lety.[1] Dosahoval délky 5–6 metrů a v kohoutku měřil až 2,7 metru. Jeho hmotnost činila až 7 tun. Toto zvíře však mělo i přes svoji mohutnost velmi slušnou pohyblivost. Na lebce mělo impozantní keratinový roh s bází téměř přes celou obličejovou část lebky. Délka rohu byla kolem 2 metrů. Elasmotheria se vyskytovala v otevřených stepích a na pobřeží řek, kde se živila travou, příbřežními rákosy a malými keři.

Podčeleď Elasmotheriinae, kam tento rod patří, se oddělila od podčeledi Rhinocerotinae, do které spadají všechny recentní druhy nosorožců, přibližně před 47 miliony let.[2]

Největším druhem byl Elasmotherium sibiricum, který přežíval ve stepních oblastech východní Evropy a střední Asie až do období před přibližně 39 tisíci roky.[2]

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Jednorohý nosorožec se objevuje především v trikovém dokumentu Impossible Pictures Prehistorický park. Vyobrazen byl také v sedmé epizodě seriálu Armagedon zvířecí říše. Mohl se stát také předlohou mýtů jako je jednorožec.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Humans, 'unicorns' may have walked Earth at same time: study
  2. a b MIKULA, Peter. Kedy a prečo vyhynuli najväčšie nosorožce štvrtohôr?. Vesmír [online]. VESMÍR, spol. s r. o., 4. únor 2019. Roč. 98, čís. 2019/2, s. 66-67. Dostupné online. ISSN 1214-4029.