Keratin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Keratin (mimo vědu též rohovina) je stavební bílkovina řazená mezi skleroproteiny. Keratin je nerozpustný ve vodě a má vláknitou strukturu, jednotlivé monomery mívají délku 400–644 aminokyselin, ale větví se do polymerů o velkých rozměrech.[1] Konečný tvar molekuly - terciární strukturu - zajišťují disulfidické můstky. Při rovnání vlasů teplem se právě tato přirozená struktura ztrácí a ničí se disulfidické můstky. Existují dva typy keratinů:[1]

  • keratiny I. typu – menší, kyselé (patří tam K9–K23, Ha1–Ha8, Irs1-4)
  • keratiny II. typu – větší, neutrální nebo zásadité (patří tam K1–K8, Hb1–Hb6, K6irs1–4)

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tzv. stratum corneum (v horní části histologického preparátu) je vnější vrstva pokožky, tvořená převážně mrtvými zrohovatělými buňkami bohatými na keratin

Keratin patří mezi nejhojnější proteiny v epiteliální tkáni[1] a v buňkách tvoří tzv. intermediární filamenta, která se podílejí na vzniku buněčné kostry (cytoskeletu). Keratin je základní složkou vlasů, chlupů a vytváří se z něj také nehty.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Vznik keratinu v buňkách a vznik různých (hlavně kožních) struktur bohatých na keratin se nazývá keratinizace čili rohovatění.[2] Díky rohovatění pokožky se na povrchu kůže vytváří tvrdá a odolná vrstva, která mimo jiné chrání tělo před infekcí. Pokud je tato vrstva zničena, člověk do 24 hodin umírá na následky ztráty tekutin.[3] V průběhu keratinizace v tzv. keratinocytech ve svrchní vrstvě kůže vzniká velké množství keratinů, ale také involukrinů, lorikrinů a mezibuněčných lipidů. Rohovatějící vrstva neustále odspodu přirůstá a na vnějším povrchu pokožky se odlupuje – na vině jsou lipázy, proteázy a steroid sulfatázy, které rozkládají buněčný obsah i mezibuněčná spojení.[3]

Využití[editovat | editovat zdroj]

V kosmetickém průmyslu se používá tzv. hydrolyzovaný keratin. Hydrolyzovaný keratin se získává hydrolýzou vlny z ovcí. Získaná jemně žlutá tekutina se používá v šampónech, maskách, kondicionérech, produktech pro konečnou úpravu a v celé řadě produktů pro péči o pleť. Hydrolyzovaný keratin má hydratační, zjemňující a vyhlazující účinky. Hydrolyzovaný keratin se přidává do také vlasové kosmetiky ke snížení statické elektřiny odstraněním povrchového elektrického náboje z vlasů.

Umělá rohovina se nazývá galalit a vyrábí se z kaseinu.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Pierre A. Coulombe; Kelsie M. Bernot. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. Příprava vydání Lennarz,W.J., Lane, M.D.. [s.l.] : [s.n.]. Kapitola Keratins and the skin.  
  2. Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York : Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1. S. 366.  
  3. a b SHIMIZU, Hiroshi. Shimizu's Textbook of Dermatology. [s.l.] : Hokkaido University Press, 2007. S. 7-9.