Velbloud dvouhrbý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVelbloud dvouhrbý
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše Živočichové (Animalia)
Kmen Strunatci (Chordata)
Podkmen Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída Savci (Mammalia)
Řád Sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád Velbloudi (Tylopoda)
Čeleď Velbloudovití (Carnelidae)
Rod Velbloud (Camelus)
Binomické jméno
Camelus bactrianus
Linné, 1758
Rozšíření drabaře
Rozšíření drabaře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus též Camelus ferus; známý také jako drabař) je velký savec, kriticky ohrožený v přírodě a spolu s velbloudem jednohrbým (Camelus dromedarius) jediný zástupce rodu Velbloud (Camelus); řadíme ho do čeledi velbloudovitých (Camelidae).

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Velbloudi určení k jízdě, Čína

Velbloud dvouhrbý je celkově mohutnější než jeho příbuzný velbloud jednohrbý. Stejně jako všichni velbloudovití má i drabař vyvinuté pouze dva prsty, jejichž kosti směřují do stran a vytvářejí oporu pro široké a ploché nášlapné mozoly. Každý prst nese na horním okraji plochý pazneht. To umožňuje velbloudovi mimo jiné i chůzi po sypké písčité půdě, do které by se klasicky utvářená kopyta hluboko bořila.

Velbloud dvouhrbý je velké zvíře s dlouhýma nohama, delším krkem, které měří na délku 220 - 350 cm a na výšku v kohoutku 190 - 230 cm. Jeho hmotnost se pohybuje nejčastěji od 450 do 650 kg, ale může přesáhnout i 670 kg. Má poměrně malou hlavu s prodlouženými nozdrami, které přečnívají nad horní mohutný, krátce osrstěný a rozštěpený pysk. Rostliny trhají pomocí dlouhých spodních řezáků, které směřují dopředu a pohybují se proti bezzubé horní části. Jeho největší charakteristikou jsou dva hrby. Před vniknutím rozvířeného písku do očí ho chrání silné řasy a podobný účel mají i jeho štěrbinové, uzavíratelné a směrem nahoru posunuté nozdry, které také zabraňují většímu úniku vodních par z těla. Jeho další charakteristikou je jeho pohyb, jelikož zvedá jak při chůzi nebo běhu obě pravé nebo levé nohy najednou, což se projevuje kolébavou chůzí.

Jedním z důvodů pro chov tohoto savce je také jeho velice kvalitní jemná a v zimě hustá srst, která je na některých místech dlouhá až 25 cm (například na krku). Když po zimě velbloud líná, jeho srst mu vypadává ve velkých chuchvalcích.

Rozšíření a způsob života[editovat | editovat zdroj]

Velbloud dvouhrbý se vyskytuje ve Střední Asii a to konkrétně v Číně a Mongolsku. Obývá nehostinné stepi a polopouště v nadmořské výšce 1500 až 2000 m n. m., kde teploty vystupují k 50 °C v létě a v zimě klesají na - 25 °C. Na tyto drsné podmínky je velbloud dvouhrbý vybaven několika nápadnými adaptacemi. Dokáže přečkat dlouhé období bez pití, vlastnost souvisí se schopností vázat v organismu vodu. Drabaři však nezadržují vodu v hrbech (jak se někdy mylně uvádí), ale ve vystélce žaludku. Ledviny jsou schopné koncentrovat moč a snižovat tak ztrátu vody. Další vlhkost je absorbována z trusu. Kromě toho klesá velbloudům v noci tělesná teplota a během dne zvolna stoupá, takže se zvířata nemusejí potit, aby se ochladila. Jejich metabolismus překoná až 20% úbytek vody v těle (člověka při 12% čeká smrt). Velbloud dvouhrbý neboli drabař byl sice zdomácněn, ale nerozšířil se hodně mimo svůj původní areál, jako je tomu u velblouda jednohrbého (dromedára). Divoce žije jen malý počet velbloudů v poušti Gobi, a ani v jejich případě není vyloučeno křížení s domácími zvířaty.

Drabaři žijí ve stádech čítajících až třicet kusů a vedenými pokaždé jedním starým samcem. V období říje spolu samci často svádějí o samice urputné souboje, které málokdy končí smrtí.

Velbloudí jídelníček tvoří doslova jakékoliv rostliny včetně trávy, listy stromů a keřů a drobných bylin i trnitými keři rostoucí v suchých oblastech. Také jako jediný savec dokáže pít slanou vodu.[zdroj?]

Po 370 až 440 dnech (asi po 13měsíční) březosti rodí samice jediné mládě, které je aktivnější do 24 hodin, ale občas musí být i po několika dní matkou podpíráno. Saje asi rok a samice pohlavně dospívají za 3 - 4 roky, samci za 5 - 6 let.

Dosahují rychlosti 20 km/h.[1]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Velbloud dvouhrbý je na tom co do počtu o něco lépe, než jeho příbuzný dromedár, který je ve volné přírodě prakticky vyhuben. Předpokládá se, že v poušti Gobi žije jen několik málo stovek divokých velbloudů dvouhrbých (odhad je 500 - 1000 kusů). Proto byl tento druh zařazen do seznamu zvířat ohrožených vyhubením. V domácích chovech je zhruba 1,5 miliónu velbloudů dvouhrbých a zde se chovají především pro srst, jako dopravní prostředek nebo k převážení těžkých nákladů. Chov pro maso ani mléko se nevyplácí, porážejí se většinou jen nemocná nebo přestárlá zvířata a dojení velbloudic má jen lokální význam. Od poloviny 20. století, kdy začaly být v zemích Centrální Asie zaváděny terénní a nákladní automobily, počet chovaných velbloudů pomalu klesá, protože ztrácejí uplatnění v dopravě.

Velbloudi dvouhrbí v českých zoologických zahradách[editovat | editovat zdroj]

Velbloudi dvouhrbí jsou v Česku chováni ve většině zoologickách zahrad, jsou chováni častěji než velbloudi jednohrbí, protože lépe snášejí českou zimu a mají také většinou klidnější povahu. Většina zahrad, v nichž jsou chováni, tento druh také rozmnožuje.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]