Velbloud jednohrbý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVelbloud jednohrbý
alternativní popis obrázku chybí
Dromedár v Austrálii
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Řád sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád velbloudi (Tylopoda)
Čeleď velbloudovití (Carnelidae)
Rod velbloud (Camelus)
Binomické jméno
Camelus dromedarius
Linné, 1758
rozšíření dromedára
rozšíření dromedára
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velbloud jednohrbý, označovaný často jako dromedár nebo dromedář (Camelus dromedarius) je velký savec z čeledi velbloudovití, který je v přírodě už vyhuben a žije jen ve zdomácnělé formě. Zde slouží k přenášení těžkých nákladů, nebo jako dopravní prostředek.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Před zdomácňováním, které začalo už asi 4000 let př.n.l, žil dromedár zřejmě v severní Africe a Arábii. Dnes je dromedár významné hospodářské zvíře a chová se na původním území výskytu, v Přední a Malé Asii až po Indii. Divoce se dnes vyskytuje pouze v Austrálii, kde byli dromedáři uměle vysazeni lidmi.

Jeho přirozeným biotopem byly polopouště a suché stepi, pouště a planiny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Velbloud jednohrbý je velké zvíře s dlouhýma nohama dlouhé 2,2 až 3,4 m a vážící 450-550 kg. Má krémově světle hnědou hrubou srst nejdelší na temeni, krku, hrdle a hrbu a ocas měřící 50 cm. Na očích má dvouvrstvé řasy, které ho ochraňují před vniknutí písku do očí.

Typickým znakem dromedára je jeden hrb na hřbetě, který pohlcuje teplo a chrání tak zvíře před sluncem. Kromě toho obsahuje zásobní tuk, jehož odbouráváním se uvolňuje energie a voda.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

K životu v horkém, suchém podnebí je velbloud vybaven různými adaptacemi. Nejnápadnější z nich je schopnost přečkat dlouhé období bez pití, která souvisí se schopností vázat v organismu vodu. Velbloud ovšem nezadržuje vodu v hrbu (jak si dříve lidé mysleli), ale ve výstelce žaludku. Ledviny jsou schopné koncentrovat moč a snižovat tak ztrátu vody. Další vlhkost je absorbována z trusu. Kromě toho klesá velbloudům v noci tělesná teplota a během dne zvolna stoupá, takže se zvířata nemusejí potit, aby se ochladila.

Během dlouhého období bez vody může velbloud jednohrbý ztratit až 27 % tělesné hmotnosti bez vážných následků. Tuto ztrátu dokáže rychle vyrovnat během asi 10 minut tím, že vypije velké množství vody.

Velbloudi jednohrbí se živí trávou a dalšími dostupnými rostlinami (dokonce i trnitými), nebo ožírají kosti a vyschlé zdechliny. Dokáží žít v oblastech s řídkým, tuhým porostem. Žijí v malých stádech tvořených z několika samic, mláďat a jednoho samce, který stádo ochraňuje pliváním a kousáním.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožování dromedárů se odehrává jen jednou ročně - v období kdy je dostatek potravy. Jelikož jsou ale samci dosti agresivní, není velkou výjimkou úmrtí protivníka na četná pokousání. Velbloudovití se páří vleže. Jeden samec vystačí obvykle na 8 až 10 samic a páření může trvat 10 až 20 minut. Přitom vydává samec velice hlasitý řev.[zdroj?]

Po 365 až 440 dnech březosti se samice oddělí od stáda a rodí vstoje jediné mládě. Jakmile je schopné pohybu, což je asi za den, připojí se i s matkou ke stádu. Ačkoli mládě saje téměř rok, záhy po narození oždibuje rostliny a ve 2 měsících se jimi pravidelně přikrmuje. Samice je s mládětem v kontaktu pomocí hlasových projevů a ztracené mládě se ozývá naříkavým voláním. Samci dospívají ve věku 4 až 5 let, samice již ve 3 až 4 letech.

Video - velbloud v Dubaji

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]