Jihozápadní Asie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Přední Asie)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jihozápadní Asie
Přibližná oblast jihozápadní Asie
Geografie
Souřadnice
Obyvatelstvo
Správa regionu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jihozápadní Asie nebo Západní Asie je subregion v jihozápadní části Asie. Toto označení není příliš uživané, místo toho se oblast spíše nazývá Blízký východ či Střední východ, do toho je však na rozdíl od Jihozápadní Asie obvykle zahrnován Egypt a naopak do něj není počítán Kavkaz. Termínu se užívá většinou pro statistické účely a odhadovaný počet obyvatel v oblasti k roku 2015 je okolo tří set milionů.

Jihozápadní Asie má velmi členitý povrch. Severní část vyplňují pásemná pohoří vytvořená v průběhu alpínsko-himálajského vrásnění, např. Taurus v Malé Asii, Arménskou vysočinu (nejvyšší vrchol Ararat) a na hranici Evropy a Asie Velký Kavkaz (nejvyšší vrchol Elbrus). Součástí jihozápadní Asie je i Arabský poloostrov. Má charakter náhorní plošiny, která se svažuje od západu k východu.

Státy Jihozápadní Asie[editovat | editovat zdroj]

Stát a jeho vlajka Hlavní město Rozloha (km²) Počet obyvatel (odhad k 1. 7. 2002) Hustota osídlení (ob./km²)
Arménie Arménie Jerevan 29 800 3 330 099 111,7
Ázerbájdžán Ázerbájdžán Baku 86 600 9 000 000 103,9
Bahrajn Bahrajn Manáma 665 656 397 987,1
Egypt Egypt* Káhira 63 556 1 378 159 21,7
Gruzie Gruzie Tbilisi 69 700 4 630 841 66,4
Irák Irák Bagdád 437 072 24 001 816 54,9
Írán Írán Teherán 1 648 195 82 021 564 41
Izrael Izrael Jeruzalém 20 770 6 029 529 290,3
Jemen Jemen San'á 527 970 18 701 257 30,4
Jordánsko Jordánsko Ammán 92 300 5 307 470 57,5
Katar Katar Dauhá 11 437 793 341 69,4
Kuvajt Kuvajt Kuvajt 17 820 2 111 561 118,5
Kypr Kypr Nikósie 9 250 775 927 83,9
Libanon Libanon Bejrút 10 400 3 677 780 353,6
Omán Omán Maskat 212 460 2 713 462 12,8
Palestina Pásmo Gazy Gaza 363 1 203 591 3 315,7
Saúdská Arábie Saúdská Arábie Rijád 1 960 582 23 513 330 12,0
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty Abú Zabí 82 880 2 445 989 29,5
Sýrie Sýrie Damašek 185 180 17 155 814 92,6
Turecko Turecko** Ankara 756 768 57 855 068 76,5
Palestina Západní břeh Jordánu Ramalláh 5 860 2 303 660 393,1

*Většina Egypta se nachází v Africe.
**Malá část Turecka se nachází v Evropě.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadní Asie je ohraničena na severu Černým mořem, Kavkazem, Kaspickým mořem na východě Pamír a údolí Indu. Na jihu je obmývána Arabským mořem, Perským, Ománský, Adenským zálivem a na západě Rudým, Středozemním a Egejským mořem.

Povrch jihovýchodní Asie tvoří hornatý poloostrov Malá Asie dalším výrazně zvrásněným celkem je Íránská vrchovina. Na samém jihu leží Arabský poloostrov pokrytý převážně pouští Rub al-Chálí. Východní břeh Středozemního moře pokrývá polopouštní Levant.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k suchému aridnímu klimatu se v oblasti nenachází mnoho vodních zdrojů. Výjimku tvoří především řeky Eufrat a Tigris, které zavlažují Mezopotámskou nížinu. Další významnou řekou v oblasti je Jordán.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Většina Jihozápadní Asie je obývána muslimy, zpravidla sunnity, výjimkou je Írán, kde převažují ší'ité. Křesťanství převažuje v Gruzii, Arménii a na Kypru, Izrael je židovský stát. Oblast obývají také etnoreligiózní skupiny jako Drúzové, Mandejci, Jezídové, Zoroastriáni, Samaritáni a Alavité.

Ve většině zemí převažuje arabština, ostatními oficiálními jazyky jsou perština, turečtina, arménština nebo hebrejština. Jihozápadní Asie má velmi členitý povrch. Severní část vyplňují pásemná pohoří vytvořená v průběhu alpínsko-himálajského vrásnění, např. Taurus v Malé Asii, Arménská vysočina (nejvyšší vrchol Ararat) a na hranici Evropy a Asie Velký Kavkaz (nejvyšší vrchol Elbrus). Součástí jihozápadní Asie je i Arabský poloostrov. Má charakter náhorní plošiny, která se svažuje od západu k východu.

Nerostné bohatství[editovat | editovat zdroj]

Region je světově významný, kvůli ohromným zásobám ropy a zemního plynu v Perském zálivu.

V jihozápadní Asii se nachází velká naleziště ropy. Ta se těží hlavně na Arabském poloostrově a pobřeží Perského zálivu. Kromě ropy se na Arabském poloostrově těží zemní plyn, zlato a fosfáty. Na Arabském poloostrově se nachází největší zásoba ropy na světě. V Turecku se těží uhlí, magnezit a chrom. V ostatních státech se těží hlavně ropa a fosfáty. V JZ se těží polovina ropy na světě.[zdroj?]

Ropa se vyváží do EU a Japonska. Petrochemický průmysl (ropný) a výroba elektrické energie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Western Asia na anglické Wikipedii.