Hlas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o zvuku vydávaném hlasivkami. Další významy jsou uvedeny v článku Hlas (rozcestník).

Hlas je zvuk, vytvářený hlasivkami. V hudbě bývá slovo hlas použito pro označení melodické linky. U varhan je jako hlas označena skupina píšťal s jednou zvukovou barvou (rejstřík).

Tvorba hlasu - fonace[editovat | editovat zdroj]

Lidský hlas vzniká vibrací hlasivek způsobenou tlakem vzduchu proudícího z plic. Proces vzniku hlasu se nazývá fonace.[1] Takto vytvořený zvuk se dále mění rezonancí vzduchového sloupce, především v nosní a ústní dutině.[zdroj?]

Zvukovou stránku jazyka zkoumá fonetika.

Frekvenční rozsah[editovat | editovat zdroj]

Frekvenční rozsah neškoleného hlasu dospělého jedince je jen asi 1,5 oktávy. Lidský hlas se mění s věkem: hlas novorozence má frekvenci přibližně 440 Hz (komorní a, základní tón pro ladění hudebních nástrojů, má tutéž frekvenci). V době pohlavního dospívání dochází k mutaci, výška hlasu klesá (viz níže - rozdělení podle výšky).[zdroj?]

Složky frekvenčního spektra hlasu dosahují do oblasti kolem 10 kHz. Pro přenos srozumitelné řeči postačuje pásmo výrazně užší. Nejdůležitější složky, zajišťující srozumitelnost, leží v oblasti 1–3 kHz. Vyšší frekvence se podílejí především na barvě hlasu.[zdroj?]

Mezinárodní telekomunikační unie stanovila pro přenos telefonních hovorů frekvenční rozsahu 300 Hz - 3,4 kHz. Předpokládá se, že nesrozumitelná slova si telefonisté domyslí z kontextu nebo si je vyhláskují.[zdroj?]

Dynamický rozsah[editovat | editovat zdroj]

Hladina akustického tlaku vytvářeného hlasem je při běžném hovoru asi +40 až +60 dB, při křiku cca +80 dB. Pianissimo při operním zpěvu je +50 dB, fortissimo +85 dB. Rekordy při světové soutěži v řevu se pohybují přes +100 dB.[zdroj?]

Hlas v hudbě[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Druhy hlasů.

Hlas je v hudbě nejčastěji používán jako zpěv. Hlasy v různých výškových polohách mají různé názvy.[zdroj?]

Co literatura, to jiné přiřazení názvů hlasů k frekvenčním rozsahům. Zde uvedené hodnoty viz Horová, doplněno Juríkem, laskavý čtenář si srovná s údaji v připojených odkazech na anglická hesla Wikipedie a v další uvedené literatuře.

název zn. typ rozsah dle literatury rozsah dle anglické Wikipedie
dětský a - e2, tj. zvuk 220 - 659 Hz
soprán S ženský h - c3, tj. 246 – 1046 Hz c1 - a2, tj. zvuk 261 - 880 Hz
mezzosoprán mS ženský g - a2, tj. 196 – 880 Hz a - f2, tj. zvuk 220 - 698 Hz
alt A ženský e - e2, tj. 164 – 659 Hz f - d2, tj. zvuk 174 - 587 Hz
kontraalt cA ženský
kontratenor cT mužský překrývá se s altem - sopránem
tenor T mužský H - c2, tj. 123 – 523 Hz c - a1, tj. zvuk 130 - 440 Hz
baryton Bt mužský G - g1, tj. 98 – 392 Hz A - f1, tj. zvuk 110 - 349 Hz
basbaryton bBt mužský F - fis1 G - fis1
bas B mužský E - e1, tj. 82 – 329 Hz E - e1, tj. zvuk 82 - 329 Hz
kontrabas cB mužský

Alternativní hlasové techniky[editovat | editovat zdroj]

Kromě klasického zpěvu existuje ještě několik hlasových technik, které se vyvinuly buď jako součást lidové hudby některých národů, nebo v prostředí západní umělé a populární hudby. Patří mezi ně:

  • Alikvotní zpěv - technika, pomocí které lze zesílit alikvotní tóny, přirozeně obsažené v hlase a vytvořit iluzi dvojhlasého zpěvu
  • Sprechgesang - technika, která se nachází přibližně napůl cesty mezi řečí a zpěvem. Využil ji například Arnold Schoenberg ve své skladbě Pierrot Lunaire
  • Rap - rytmická recitace. Důraz je kladen hlavně na text, výslovnost, frázování a rytmus, spíše než na vytváření tónů
  • Beatbox - nápodoba zvuků bicích nástrojů a perkusí pomocí hlasu
  • Scat - improvizovaný jazzový zpěv beze slov nebo s nesmyslným textem
  • Growling - z anglického growl = mručet, vrčet. Technika velmi hlubokého mručení, řevu, která se vyvinula jako součást death metalové hudby
  • Jódlování - technika, která je součástí lidové hudby v Alpských zemích, převážně v Rakousku a Švýcarsku. Je založena na velkých a rychlých intervalových skocích, které jsou navíc doprovázeny změnou hlasového rejstříku. Nižší tón je zpíván prsním rejstříkem a vyšší pak falzetem
  • Brumendo - zpěv bez artikulace, se zavřenými ústy (zvuk "m" nebo "hm").
  • Screaming - hrdelní řev,používaný hlavně v metalu a příbuzných stylech, zpívají se s ním buď celé písně nebo jen úseky.
  • Scream - jednorázové zařvání používané hlavně v rocku a metalu. Může být vysoké, nízké nebo střední. Může být krátké nebo také velice dlouhé, může se při něm měnit tonina ale na rozdíl od screamingu se nezpívají žádná slova.

Poruchy hlasu[editovat | editovat zdroj]

Poruchami hlasu se zabývá foniatrie, specializovaná disciplína otorinolaryngologie neboli ORL - „ušní, nosní, krční“, nápravou poruch řeči pak logopedie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Michael McCallion, The Voice Book for everyone who wants to make the most of their voice, ISBN 0-571-19525-3, str. 72

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu