Rostock
| Rostock Rostock | |
|---|---|
 Centrum města | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°5′ s. š., 12°8′ v. d. |
| Nadmořská výška | 8 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Meklenbursko-Přední Pomořansko |
  Rostock | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 181,4 km² |
| Počet obyvatel | 208 886 (2019)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 151,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Claus Ruhe Madsen (od 2019) |
| Vznik | 13. století |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0381 |
| PSČ | 18001, 18181 a 18059 |
| Označení vozidel | HRO a A |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rostock (česky Roztoky) je bývalé hanzovní město v severním Německu na pobřeží Baltského moře.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Jde o největší město spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Městská čtvrť Warnemünde, ležící 12 km severně od centra města, se nachází přímo na břehu Baltského moře. S přibližně 209 tisíci obyvateli se jedná o třetí největší německé město ležící na pobřeží Baltského moře (před ním jsou jenom Kiel a Lübeck, osmé největší město z bývalého Východního Německa a 39. největší město v Německu.
Rostock leží na ústí řeky Varnavy do Meklenburského zálivu. Město se táhne asi 16 km podél řeky, která teče do moře na samém severu města, mezi městskými částmi Warnemünde a Hohe Düne. Název města a řeky jsou slovanského původu.
Přístav Rostock je čtvrtým největším přístavem v Německu (po přístavech v Severním moři v Hamburku, Brémách a Wilhelmshavenu) a největším přístavem na německém pobřeží Baltského moře. Trajektové trasy mezi Rostockem a Gedserem v Dánsku a Trelleborgem v jižním Švédsku patří mezi nejrušnější mezi Německem a Skandinávií.
Letiště Rostock-Laage leží ve venkovské oblasti jihovýchodně od města.
Město je domovem Universität Rostock, která je jednou z nejstarších univerzit v pobaltském regionu a která byla založena v roce 1419. Univerzitní nemocnice, Universitätsmedizin Rostock je spolu s Universitätsmedizin Greifswald v Greifswaldu jednou ze dvou univerzitních nemocnic ve spolkové zemi.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název města pochází z jazyka polabských Slovanů – v 6. století se tu usídlili Chyžané patřící ke kmenovému svazu Luticů. Ti svou osadu pojmenovali rastokъ, čili roztok – místo, kde se řeka rozšiřuje nebo rozděluje. V průběhu staletí se jméno příliš neměnilo, z let 1165 a 1171 je doložená podoba Rozstoc, dále se pak vyskytovaly různé varianty jako Rostoch, Rotstoc, Rotstoch a Roztoc, až se v roce 1366 jméno konečně ustálilo na dnešním Rostock.
Region[editovat | editovat zdroj]
Sousední obce: Graal-Müritz, Gelbensande, Rövershagen, Mönchhagen, Bentwisch, Broderstorf, Roggentin, Dummerstorf, Papendorf, Kritzmow, Lambrechtshagen, Elmenhorst/Lichtenhagen a Admannshagen-Bargeshagen.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Döbelnové – původem z německého Rostocku, později švédský šlechtický rod
- Georg Dragendorff (1836–1898) – německý chemik
- Almut Eggertová (* 1937) – německá herečka
- Elisabeth Katharina Christine, Prinzessin von Mecklenburg-Schwerin (1718–1746) – ruská regentka
- Gebhard Leberecht von Blücher (1742–1819) – pruský maršál
- Joachim Gauck (* 1940) – německý politik
- Denise Hinrichsová (* 1987) – německá atletka
- Karin Kessowová, provdaná Drbalová (* 1954) – východoněmecká rychlobruslařka
- Albrecht Kossel (1853–1927) – německý lékař
- Rainer Maria Schröder (* 1951) – německý spisovatel
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Antverpy, Belgie, 1963
Aarhus, Dánsko, 1964
Bergen, Norsko, 1965
Brémy, Německo, 1987
Ta-lien Čína, 1988
Dunkerque, Francie, 1960
Göteborg, Švédsko, 1965
Raleigh, Severní Karolína, USA, 2001
Riga, Lotyšsko, 1961
Rijeka, Chorvatsko, 1966
Štětín, Polsko, 1957
Turku, Finsko, 1959
Varna, Bulharsko, 1966
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-03-02]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rostock na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Galerie Rostock na Wikimedia Commons
