Joachim Gauck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Joachim Gauck
Joachim Gauck, 2011
Joachim Gauck, 2011

11. německý spolkový prezident
Ve funkci:
18. března 2012 – 18. března 2017
Kancléř Angela Merkelová
Předchůdce Christian Wulff
Nástupce Frank-Walter Steinmeier

Poslanec Německého spolkového sněmu
Ve funkci:
3. října 1990 – 4. října 1990

Ředitel Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty Stasi
Ve funkci:
4. října 1990 – 10. října 2000

Narození 24. ledna 1940 (79 let)
Rostock
Nacistické Německo Německá říše
Národnost německá
Choť Gerhild Gaucková
(sňatek 1959; oddělení 1991)
Partner(ka) Daniela Schadtová (od 2000)
Rodiče Wilhelm Joachim Gauck
Olga Gaucková
Děti Christian
Martin
Gesine
Katharina
Profese pastor, politik
Náboženství luterán
Ocenění Theodor Heuss medal (1991)
Cena Cicero Rednerpreis (2000)
Velký kříž za zásluhy s hvězdou Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2000)
Cena Heinze Herberta Karryho (2005)
Geschwister-Scholl-Preis (2010)
… více na Wikidatech
Podpis Joachim Gauck, podpis
Commons Joachim Gauck
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joachim Gauck (* 24. ledna 1940 Rostock) je německý politik, který v letech 2012–2017 zastával úřad prezidenta Spolkové republiky Německo. Tento bývalý evangelicko-luterský pastor a kazatel proslul především svým bojem za občanskázákladní lidská práva v dobách Německé demokratické republiky.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2000[editovat | editovat zdroj]

Jako pastor působil v evangelických sborech v městě Lüssow (od roku 1967) a následně v rodném Rostocku, kde byl od roku 1971. V roce 1990 odešel na vlastní žádost z úřadu pastora, a to v souvislosti s nástupem do funkce veřejného činitele (viz níže).

Po znovusjednocení Německa působil v letech 1990 až 2000 jako ředitel Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty dřívější tajné policie (Stasi), již v době jeho působení na tomto úřadě širokou veřejností zvaného „Gauckův úřad“ (Gauck-Behörde).[pozn. 1]

Joachim Gauck s brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou, 2013

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 kandidoval poprvé na úřad německého spolkového prezidenta, ale přes širokou podporu ze strany veřejnosti a politických stran (SPDSvazu 90/Zelených) jej nevelkým rozdílem porazil Christian Wulff, kandidát vládní koalice. Po Wulffově rezignaci na prezidentský úřad v únoru 2012 se německá vláda shodla s opozicí, že na jeho místo bude navržen právě Joachim Gauck.

Spolkový prezident[editovat | editovat zdroj]

Do funkce spolkového prezidenta byl Gauck zvolen 18. března 2012 v prvním kole. Je prvním prezidentem Spolkové republiky, který pochází z bývalé NDR.

Jako první německý spolkový prezident navštívil v roce 2012 v rámci své oficiální návštěvy České republiky památník v Lidicích, což je pamětníky vyhlazení Lidic i českými politiky a veřejností vnímáno jako vstřícné gesto.[zdroj?] Ve dnech 5. až 7. května 2014 vykonal na pozvání prezidenta Miloše Zemana první státní návštěvu německého spolkového prezidenta v České republice od jejího vzniku.

V červnu 2016 oznámil Gauck ve svém úředním sídle, zámku Bellevue v Berlíně, že při volbách spolkového prezidenta v roce 2017 ve Spolkovém shromáždění (Bundesversammlung) nebude znova kandidovat.[1]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1959 se oženil s Gerhildou Radtkeovou, s níž má čtyři děti. Od roku 1991 žijí manželé odděleně. Od roku 2000 je jeho partnerkou německá novinářka Daniela Schadtová (nar. 1960).

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
BelgieBelgie Belgie Grand Crest Ordre de Leopold.png velkokříž Řádu Leopolda 2016
BulharskoBulharsko Bulharsko Order Stara planina ribbon.png Řád Stará planina 2016
ČeskoČesko Česko CZE Rad Bileho Lva 1 tridy BAR.svg Řád Bílého lva I. třídy s řetězem[2] 2014
EstonskoEstonsko Estonsko EST Order of the Cross of Terra Mariana - 4th Class BAR.png Řád kříže země Panny Marie IV. třídy[3] 2005, 2. února
EST Order of the Cross of Terra Mariana - 1st Class BAR.png Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[4] 2013, 3. července
FrancieFrancie Francie Legion Honneur GC ribbon.svg velkokříž Řádu čestné legie 2013, 3. září
IslandIsland Island ISL Icelandic Order of the Falcon - Grand Cross BAR.png velkokříž s řetězem Řádu islandského sokola 2013, 25. června
ItálieItálie Itálie ITA OMRI 2001 GC-GCord BAR.svg velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[5] 2013, 20. února
LitvaLitva Litva LTU Order of Vytautas the Great with the Golden Chain BAR.png velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem[6] 2013, 2. července
LucemburskoLucembursko Lucembursko Ord.Lion.Nassau.jpg rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva 2012, 23. dubna
MaltaMalta Malta MLT National Order of Merit BAR.svg Národní řád za zásluhy 2015, 29. dubna
MonakoMonako Monako MCO Order of Saint-Charles - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu svatého Karla[7] 2012, 9. července
NěmeckoNěmecko Německo GER Bundesverdienstkreuz 3 BVK 1Kl.svg záslužný kříž I. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 1995
GER Bundesverdienstkreuz 5 GrVK Stern.svg velký záslužný řád s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo[8] 2000
GER Bundesverdienstkreuz 9 Sond des Grosskreuzes.svg velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo[9] 2012
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko NLD Order of the Dutch Lion - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu nizozemského lva[10] 2017
NorskoNorsko Norsko Order Sint Olaf 1 kl.png velkokříž Řádu svatého Olafa[11] 2014, 11. června
RumunskoRumunsko Rumunsko ROU Order of the Star of Romania 1999 Collar rosette.svg velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy 2016, 22. června
SlovenskoSlovensko Slovensko SVK Rad Bieleho Dvojkriza 1 triedy BAR.svg Řád bílého dvojkříže I. třídy 2017, 27. března
SlovinskoSlovinsko Slovinsko Order for Exceptional Merits (Slovenia).png Řád za mimořádné zásluhy 2015
Spojené královstvíSpojené království Spojené království Galó de l'Orde del Bany (UK).svg čestný rytíř velkokříže Řádu lázně[12] 2015, 25. června
ŠvédskoŠvédsko Švédsko Seraphimerorden ribbon.svg rytíř Řádu Serafínů 2016, 5. října

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Oficiálně se tento úřad jmenuje Bundesbeauftragter für die Unterlagen des Staatssicherheitsdienstes der ehemaligen Deutschen Demokratischen Republik.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bundespräsident: Gauck verzichtet auf zweite Amtszeit [online]. Der Spiegel, 2016-06-06 [cit. 2016-06-25]. Dostupné online. (německy) 
  2. WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  4. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  5. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  6. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  7. N° 8077 du VENDREDI 13 JUILLET 2012 * Ordonnance Souveraine n° 3.839 du 9 juillet 2012 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  8. BStU - 2000. web.archive.org [online]. 2011-06-10 [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-10. 
  9. www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / Reisen und Termine / Ankunft in Schloss Bellevue. www.bundespraesident.de [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  10. Nederland eert Duitse president Gauck met Grootkruis en eredoctoraat. nos.nl [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  11. Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (norsky) 
  12. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]