Německý spolkový sněm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Německý spolkový sněm
Logo univerzity
Logo
Bundestag - Palais du Reichstag.jpg
Sídlo Budova Říšského sněmu v Berlíně
www.bundestag.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Německý spolkový sněm (německy Deutscher Bundestag, zkratka: DBT) je fakticky komora parlamentu Spolkové republiky Německo se sídlem v Berlíně; formálně jde o samostatný zákonodárný sbor. Druhým ústavním orgánem, podílejícím se na legislativním procesu je spolková rada. Sněm je volen přímou volbou a v politickém systému Německa se jedná o jediný spolkový ústavní orgán s bezprostřední demokratickou legitimací.

Německý spolkový sněm má nejméně 598 poslanců (oficiálně nazývaných Člen Německého spolkového sněmu, německy Mitglied des Deutschen Bundestages, MdB) a jeho normální funkční období trvá čtyři roky.

Kvůli volebnímu systému a existenci tzv. vyrovnávacích mandátů počet poslanců kolísá; v roce 2013 jich bylo 630,[1] v roce 2017 dokonce 709. V těchto volbách uspěla i krajně pravicová populistická Alternativa pro Německo s 94 mandáty. Frauke Petryová, tehdejší předsedkyně AfD, však z klubu vystoupila a je vedena jako nezařazená.

Budova Spolkového sněmu

Vedení[editovat | editovat zdroj]

19. Spolkový sněm[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. října 2017 byl zvolen novým předsedou Německého spolkového sněmu Wolfgang Schäuble (CDU).[2]

18. Spolkový sněm[editovat | editovat zdroj]

V jeho čele stojí předseda Spolkového sněmu (Bundestagspräsident), který je volen poslanci. V 18. Spolkovém sněmu jím byl Norbert Lammert (CDU). Viceprezidenty a zástupci prezidenta byli Peter Hintze (CDU), Johannes Singhammer (CSU), Edelgard Bulmahn (SPD), Ulla Schmidt (SPD), Petra Pau (Linkspartei (Strana levice)) a Claudia Roth (Bündnis 90/Die Grünen (Spojenectví 90/Zelení)).[3]

17. Spolkový sněm[editovat | editovat zdroj]

V 17. Spolkovém sněmu prezidentem byl Norbert Lammert (CDU), viceprezidenty a zástupci prezidenta byli Wolfgang Thierse (SPD), Eduard Oswald (CSU), Hermann Otto Solms (FDP), Katrin Göring-Eckardt (Bündnis 90/Die Grünen) a Petra Pau (Linkspartei).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Současné rozložení mandátů

Jako ústavní orgán má Spolkový sněm řadu funkcí:* zákonodárnou funkci (vytváří spolkové právo a mění ústavu). Dále schvaluje mezinárodní smlouvy se státy i organizacemi a přijímá spolkový rozpočet. V rámci své kreativní funkce jmenuje spolkového kancléře a podílí se na volbě spolkového prezidenta, spolkových soudců a členů dalších spolkových orgánů. Vykonává parlamentní kontrolu vlády a spolkové exekutivy a kontroluje nasazení Bundeswehru a tajných služeb. Politicky je dále významná veřejnoprávní funkce, dle níž má Spolkový sněm za úkol vyjadřovat přání obyvatelstva a též informovat obyvatelstvo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Deutscher Bundestag: Der Bundestag [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné online. (německy) 
  2. Bundestag: AfD-Kandidat Glaser fällt in drei Wahlgängen durch. Die Zeit. 2017-10-24. Dostupné online [cit. 2017-10-26]. ISSN 0044-2070. (de-DE) 
  3. Deutscher Bundestag: Präsidium [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]