Svobodná demokratická strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svobodná demokratická strana
Freie Demokratische Partei
Zkratka FDP
Datum založení 11. prosince 1948
Předseda

ChristianLindner-FDP-1.jpg

Christian Lindner
Sídlo Thomas-Dehler-Haus
Reinhardtstraße 14
10117 Berlín
Ideologie Liberalismus
Ekonomický liberalismus
Pro-evropanismus
Politická pozice středo-pravice
Mezinárodní org. Liberální internacionála
Evropská strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
Politická skupina EP Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
Počet členů 63 416 (ke konci prosince 2011)
Barvy Modrá a žlutá
Zisk mandátů ve volbách
Německý spolkový sněm:
80 / 709
Zemský sněm:
100 / 1855
Evropský parlament:
3 / 96
Oficiální web
www.liberale.de
Guido Westerwelle (2009)

Svobodná demokratická strana (německy: Freie Demokratische Partei, FDP) je německá liberální politická strana. Jejími voliči jsou tradičně střední třída a vzdělaní intelektuálové. Profiluje se jako strana středo-pravicová. Základními principy jejího programu jsou dle možnosti minimální zásahy státu do života občanů, nedotknutelné soukromé vlastnictví a volný trh.

Barvami strany jsou modrá a žlutá, které jsou považovány za symbol liberalismu.

Historie strany[editovat | editovat zdroj]

Vznik a stranický vývoj FDP[editovat | editovat zdroj]

FDP vznikla po druhé světové válce roku 1948 sloučením zemských liberálních stran západních okupačních zón Německa. Tyto strany byly založeny díky aktivitě bývalých členů Německé lidové strany (DVP) a Německé demokratické strany (DDP), které byly činné již v dobách Výmarské republiky. První předseda strany Theodor Heuss byl právě bývalým členem DDP. Strana vznikla pouze v západním Německu, protože ve východním Německu už od roku 1945 existovala stejnými skupinami vytvořená Liberálně demokratická strana Německa.Poté se strana podílela na většině vlád Západního Německa - jak za vlády CDU - CSU, tak i za vlády SPD. Po sjednocení Německa v roce 1990 se účastnila i vlád sjednocené země. Přestože ihned po sjednocení její potenciál jako koaličního partnera poklesl, tak se tato malá strana později stala důležitým koaličním partnerem velkých politických stran. FDP byla v letech 1949-1956, 1961-1966, 1969-1998 a opět od října 2009 zastoupena spolkovými ministry v koaličních vládách.

Od počátku roku 2011 začala strana prudce ztrácet oblibu u voličů, ale i u vlastních členů. V prosinci roku 2009 měla strana 71 812 členů, v prosinci roku 2011 už to bylo téměř o 9 tisíc členů méně, tedy pouze 63 416.

Volby do Německého spolkového sněmu 2013[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Německého spolkového sněmu dne 22. září 2013 ztratila FDP velkou část svých dosavadních voličů, tedy lidí, kteří pro ni odevzdali tzv. druhý hlas. Se ziskem pouhých 4,8 % těchto hlasů již v novém parlamentě nebude poprvé po více než 60 letech vůbec zastoupena. Její frakce (klub) ve sněmu byla dne 7. října 2013 oficiálně rozpuštěna. Práci ztratilo více než 500 zaměstnanců frakce a osobních asistentů bývalých poslanců. Strana hledala nové vedení, jediným vážným kandidátem na předsedu celoněmecké strany byl dosavadní předseda ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, 33letý Christian Lindner. Po svém prvním úspěšném zvolení do úřadu celonárodního předsedy strany FDP a svém opětovném zvolení v roce 2017, přivedl stranu do volebního klání v roce 2017.

Volby do Německého spolkového sněmu 2017[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Německého spolkového sněmu, jež se konaly dne 24. září 2017, se strana, na rozdíl od předchozích neúspěšných voleb v roce 2013, umístila pod vedením Christiana Lindnera se ziskem 10, 7 % hlasů na čtvrtém místě.[1] V přepočtu na volební křesla tak získala 80 poslanců.[2]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky FDP do spolkového sněmu v letech 1949–2002

Parlamentní volby[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % + / - Počet mandátů + / -
1949 2 829 920 11,9 - 52 -
1953 2 629 163 9,5 -2,4 48 -4
1957 2 307 135 7,7 -1,8 41 -7
1961 4 028 766 12,8 +5,1 67 +26
1965 3 096 739 9,5 -3,3 49 -18
1969 1 903 422 5,8 -3,7 30 -19
1972 3 129 982 8,4 +2,6 41 +11
1976 2 995 085 7,9 -0,5 39 -2
1980 4 030 999 10,6 +2,7 53 +14
1983 2 706 942 6,9 -3,7 34 -19
1987 3 440 911 9,1 +2,2 46 +12
1990 5 123 233 11,0 +1,9 79 +33
1994 3 258 407 6,9 -4,1 47 -32
1998 3 080 955 6,2 -0,2 43 -4
2002 3 537 466 7,4 +1,1 47 +4
2005 4 648 144 9,8 +2,4 61 +14
2009 6 313 023 14,6 +4,8 93 +32
2013 2 082 305 4,8 -9,8 0 -93
2017 4 997 178 10,7 +5,9 80 80

Evropské volby[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % + / - Počet mandátů + / -
1979 1 662 621 5,97 - 4 -
1984 1 192 624 4,8 -1,17 0 -4
1989 1 576 715 5,59 +0,79 4 +4
1994 1 442 857 4,07 -1,52 0 -4
1999 820 371 3,03 -1,04 0 ±0
2004 1 565 000 6,07 +3,04 7 +7
2009 2 887 331 10,97 +4,9 12 +5
2014 2 887 331 3,4 -7,57 3 -9

Předsedové strany[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GEIL, Karin; STEFFEN, Tilman; VU, Vanessa. Bundestagswahl: Schulz greift Merkel persönlich an. Die Zeit. 2017-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. ISSN 0044-2070. (de-DE) 
  2. Oslabená CDU/CSU obhájila prvenství, posílili pravicoví populisté. Konečné výsledky voleb v Německu. Aktuálně.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. (cs-CZ) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]