Přeskočit na obsah

Severní Porýní-Vestfálsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Země Severní Porýní-Vestfálsko
Land Nordrhein-Westfalen
Země Severní Porýní-Vestfálsko – znak
znak
Země Severní Porýní-Vestfálsko – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoDüsseldorf
Souřadnice
Rozloha34 110,26 km²
Časové pásmo+1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel18 077 762 (30,06,2022)[1]
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "530") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.530 obyv./km²
Jazykněmčina, regionálně dolnoněmčina[2]
Národnostní složeníNěmci (cca 90 %), Turci (3 %) a další
NáboženstvíŘímskokatolická církev (cca 40 %), Evangelická církev (30 %), islám (3 %) a další
Správa regionu
StátNěmeckoNěmecko Německo
Nadřazený celekNěmecko
Druh celkuspolková země
Podřízené celkyvládních obvodů s 30 zemskými okresy, 1 městským regionem a 22 městskými okresy
Vznik23. srpna 1946
Předseda vládyHendrik Wüst (CDU)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2DE-NW
Oficiální webland.nrw
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní Porýní-Vestfálsko (německy Nordrhein-Westfalen, zkratka NRW) je nejzápadnější, nejlidnatější (žije zde pětina obyvatel Německa) a čtvrtá největší spolková země Německa, jejíž metropolí je město Düsseldorf. Je zde také město Bonn, bývalé sídlo vlády a druhé sídlo vlády bývalé Německé spolkové republiky (Západního Německa) a také město Cáchy, které bývalo hlavním sídlem franského krále Karla Velikého a od roku 936 do 16. století místem korunovace německých králů.

Tato spolková země sousedí na severu a východě s Dolním Saskem, s Hesenskem na jihovýchodě a s Porýním-Falcí na jihu. Na západě hraničí s Belgií a Nizozemím. Leží na západě země na řekách Rýn, Rúr a Ems.

Severní Porýní-Vestfálsko je průmyslovou základnou Německa. Území zahrnuje oblast Porúří, které bylo dlouhodobě nejdůležitější průmyslovou oblastí celého Německa. Dodnes zde sídlí firmy jako ThyssenKrupp, Bayer, E.ON, RWE atd.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu a složení obyvatelstva

[editovat | editovat zdroj]

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko měla k 30. červnu 2017 celkem 17 894 182 obyvatel,[1] což z ní při hustotě osídlení 525 obyvatel na km2 činí nejlidnatější německou spolkovou zemi. Rozložení populace je poměrně nerovnoměrné. Poměrně řídce je osídlena oblast severozápadního Vestfálska u měst Münster a Tecklenburg a hornaté oblasti na jihu. Naopak metropolitní oblast Porýní a Porúří s přibližně 10 miliony obyvatel patří k nejhustěji osídleným a nejlidnatějším oblastem celé Evropy.

Populace spolkové země postupně stárne. Zatímco roku 1950 činil podíl osob starších 65 let 8,8 %, v roce 2006 to bylo přibližně 19,7 %. Podíl osob mladších 15 let byl roku 1950 přibližně 22,6 %, v roce 2006 již jen 14,7 %. Klesá i průměrný počet obyvatel v jedné domácnosti.[3] V roce 1950 žily v průměrné domácnosti více než 3 osoby. V roce 2006 bylo v zemi přibližně 8,5 milionu domácností a v jedné domácnosti žilo průměrně 2,12 osob.[4]

V roce 2014 činil podíl migrantů 23,6 % (evidovaných cizinců s jinou než německou státní příslušností nebo osob narozených mimo Německo a přistěhovalců od roku 1950 a rovněž jejich děti).[5] K 31. prosinci 2006 činil podíl cizinců (evidovaných obyvatel bez německé státní příslušnosti) z celkového počtu obyvatelstva 10,6 %.[6]

Vývoj počtu obyvatel spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko [7]
Rok 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2017
Počet obyvatel (mil.) 11,407 12,059 12,926 15,694 17,034 17,057 17,350 18,010 17,845 17,894

Aglomerace a největší města

[editovat | editovat zdroj]

Severní Porýní-Vestfálsko se vyznačuje výskytem několika městských aglomerací s velkou hustotou obyvatelstva.

Největší města mají následující počty obyvatel (vždy k 31. prosinci 2015): Kolín nad Rýnem 1 060 582, Düsseldorf 612 178, Dortmund 586 181, Essen 582 624, Duisburg 491 231 a Bochum 364 742.[8] Kolín nad Rýnem je čtvrté největší město Německa po Berlíně, Hamburku a Mnichově.

Villa Hügel, bývalé sídlo velkoprůmyslnické rodiny KruppůEssenu. Letecký pohled z jižní strany, prosinec 2007

V 19. století bylo hnacím motorem hornictví a následně hutnictví kovů. Dnes odtud pochází výrobky moderního průmyslu.

Jako spolková země vzniklo Severní Porýní-Vestfálsko dne 23. srpna 1946, v rámci Britské okupační zóny Německa, sloučením dosavadních pruských provincií Vestfálska a Severního Porýní. V dnešním rozsahu pak existuje od 21. ledna 1947, kdy byl k němu připojen dosavadní Svobodný stát Lippe.

V roce 1949 se Severní Porýní-Vestfálsko se stalo součástí Německé spolkové republiky. Největšími výzvami v poválečném období byla rekonstrukce válkou zničené země a nastolení demokratického státu.

V průběhu let 1966 až 1976 zde proběhla reforma obecních území, která snížila počet měst, obcí a okresů. Počet vládních obvodů byl snížen z 6 na 5 obvodů. Bývalý správní obvod Cáchy byl sloučen se správním obvodem Kolín nad Rýnem.

Město Bonn bylo v letech 1949 až 1990 hlavním městem Německé spolkové republiky a do roku 1999 jediným sídlem vlády. Od tohoto data byly vládní funkce rozděleny mezi města Berlín a Bonn, čímž se Bonn stal druhým sídlem vlády a dnes je sídlem mnoha federálních úřadů.

V současnosti[kdy?] usiluje spolková země Severní Porýní-Vestfálsko o větší propojení se státy Beneluxu, se kterými ji spojují hospodářské zájmy, spojené hlavně s vývozem a dovozem zboží, i kulturní tradice.

Zemská politika

[editovat | editovat zdroj]

Jako všechny spolkové země má Severní Porýní-Vestfálsko svůj zemský parlament (Landtag) a zemskou vládu (Landesregierung). Dne 15. května 2022 se konaly volby do zemského sněmu, které vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) se ziskem 35,7 % hlasů. Na druhém místě se umístila SPD se ziskem 26,7 % hlasů, na třetím místě pak Svaz 90/Zelení, kteří si výrazně polepšili oproti zemským volbám v roce 2017. Koalici uzavřeli CDU a Zelení, post předsedy zemské vlády obhájil Hendrik Wüst (CDU). V novém zemském parlamentu mají politické strany následující počty mandátů: CDU 76, SPD 56, Svaz 90/Zelení 39, FDP 12, AfD 12 (celkový počet křesel je 195).[9]

Portréty hlavních kandidátů politických stran, které získaly mandáty v zemském sněmu ve volbách 2017:

Hannelore Kraftová Armin Laschet Sylvia Löhrmannová Christian Lindner Marcus Pretzell
SPD CDU Grüne FDP AfD

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]

Vládní obvody

[editovat | editovat zdroj]

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko se člení na pět vládních obvodů (Regierungsbezirke).

  1. Arnsberg
  2. Detmold
  3. Düsseldorf
  4. Kolín nad Rýnem (Köln)
  5. Münster
Mapa administrativního členění Severního Porýní-Vestfálska
Katedrála v Cáchách
Nákupní ulice Königsallee v Düsseldorfu (2016)

Těchto pět vládních obvodů se dále člení na 30 okresů (Kreise) a jeden městský region. Do okresů a městského regionu patří 374 okresních obcí a měst. Kromě toho je v Severním Porýní-Vestfálsku 22 městských okresů (Kreisfreie Städte) neboli statutárních měst, které jsou administrativně na úrovni okresu. Na rozdíl od jiných spolkových zemí v Německu se v Severním Porýní-Vestfálsku nazývají okresy pouze Kreise a nikoliv zemské okresy (Landkreise). Celkově je země rozdělena na 396 obcí a je zde 29 velkých měst.

  1. Borken (BOR)
  2. Coesfeld (COE)
  3. Düren (DN)
  4. Ennepe-Rúr (Ennepe-Ruhr; EN)
  5. Euskirchen (EU)
  6. Gütersloh (GT)
  7. Heinsberg (HS)
  8. Herford (HF)
  9. Vysoký Sauerland (Hochsauerlandkreis; HSK)
  10. Höxter (HX)
  11. Kleve (KLE)
  12. Lippe (LIP)
  13. Marka (Märkischer Kreis; MK)
  14. Mettmann (ME)
  15. Minden-Lübbecke (MI)
  16. Oberberg (Oberbergischer Kreis; GM)
  17. Olpe (OE)
  18. Paderborn (PB)
  19. Recklinghausen (RE)
  20. Rýn-Erft (Rhein-Erft-Kreis; BM)
  21. Rýn-Neuss (Rhein-Kreis Neuss; NE)
  22. Rýn-Sieg (Rhein-Sieg-Kreis; SU)
  23. Rýn-Berg (Rheinisch-Bergischer Kreis; GL)
  24. Siegen-Wittgenstein (SI)
  25. Soest (SO)
  26. Steinfurt (ST)
  27. Unna (UN)
  28. Viersen (VIE)
  29. Warendorf (WAF)
  30. Wesel (WES)

Městský region

[editovat | editovat zdroj]

Städteregion Aachen je v Německu ojedinělým sdružením okresů. Jde o spojení okresu Aachen-Land a města bez okresu Aachen. Toto sdružení dvou okresů bylo vytvořeno 21. října 2009.

  1. Městský region Cáchy (Städteregion Aachen) (AC)

Příroda v Severním Porýní-Vestfálsku má typický středoevropský přírodní charakter. Jsou zde nejrozšířenější druhy, které se přizpůsobily vymýcené kulturní krajině nebo zalesněným horským pásmům.

Nachází se zde 14 přírodních parků. Největší z těchto parků je Teutoburský les v Ostwestfalen-Lippe.

Hospodářství a průmysl

[editovat | editovat zdroj]

V 50. a 60. letech bylo Severní Porýní-Vestfálsko přezdívané jako země uhlí a oceli. Hornická a průmyslová oblast na Rýně a Porůří byla jedním z nejvýznamnějších průmyslových regionů v Evropě.

Opakující se ocelářském a uhelné krize mají v současnosti negativní dopad na region.

S hrubým domácím produktem ve výši 711,419 miliardy EUR v roce 2019 bylo Severní Porýní-Vestfálsko ekonomicky nejsilnějším německým státem a jedním z nejdůležitějších ekonomických center na světě. Míra nezaměstnanosti je 7,1 % (květen 2023).

Největší turistickou atrakcí ve spolkové zemi je kolínská Katedrála svatého Petra s návštěvností kolem šesti miliónů návštěvníků ročně. Dále je zde katedrála Panny Marie v Cáchách (od roku 1978 na seznamu světového dědictví UNESCO), rokokové zámky Augustusburg a Falkenlust ve městě Brühl (od roku 1984 na seznamu světového dědictví UNESCO) a uhelný důl Zollverein, který je dnes architektonickou a průmyslovou památkou. Spolu se sousedící koksovnou Zollverein jsou šachty součástí světového dědictví UNESCO od roku 2001.

Ve vestfálsko-lipské části země je stále velmi běžná hrázděná výstavba. V současnosti jsou nejstarší datované hrázděné domy v hanzovním městě Warburg v jihovýchodním Vestfálsku.

Gastronomie

[editovat | editovat zdroj]

Gastronomie je ve spolkové zemi rozdělena na rýnskou a vestfálsko-lipskou část. Vestfálská kuchyně je především vydatná. Příkladem je tradiční syrová Vestfálská šunka, která se získává z plemene prasat Bentheimer Landschwein. Šunka se několik dní udí na bukového dřevě a potom zraje ještě několik měsíců. Celková doby výroby se pohybuje od šesti do 18 měsíců.

Dalším příkladem vestfálské kuchyně je Pumpernickel trvalý celozrnný chléb vyrobený z žitné moučky.

Naopak typickým příkladem rýnské kuchyně je rýnský Sauerbaten. Je to pečeně z koňského nebo hovězího masa několik dní marinovaného v octě.

Na jihozápadě spolkové republiky je vinařská oblast Střední Porýní s celkovou plochou 465 ha (2020).

Jinak je Severní-Porýní Vestfálsko „zemí piva”. Kromě plzeňského druhu piva zde existují dva druhy svrchně kvašených piv Altbier a Kölsch.

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Bevölkerung – Nordrhein-Westfalen (Obyvatelstvo – Severní Porýní-Vestfálsko). Landesbetrieb Information und Technik Nordrhein-Westfalen (IT.NRW), [1] (německy).
  2. Dle Evropské charty jazyků.
  3. Bevölkerung nach Alter und Geschlecht [online]. IT NRW. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-04-2015. (německy) 
  4. Privathaushalte in NRW [online]. IT NRW. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-04-2015. (německy) 
  5. Sozialbericht NRV [online]. Ministeriums für Arbeit, Integration und Soziales des Landes Nordrhein-Westfalen. Dostupné online. (německy) 
  6. Nichtdeutsche Bevölkerung in NRW [online]. IT NRW. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-04-2015. (německy) 
  7. Bevölkerung NRW [online]. Landesdatenbank NRW. Dostupné online. (německy) 
  8. https://www.it.nrw.de/statistik/a/daten/bevoelkerungszahlen_zensus/index.html Archivováno 14. 7. 2016 na Wayback Machine.. Landesbetrieb Information und Technik Nordrhein-Westfalen (IT.NRW), staženo 15. června 2017, (německy).
  9. Volby v Severním Porýní-Vestfálsku jasně vyhráli konzervativci. ČT24 [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]