Peter Paul Rubens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Peter Paul Rubens
Sir Peter Paul Rubens - Portrait of the Artist - Google Art Project.jpg
Narození 28. června 1577
Siegen
Úmrtí 30. května 1640 (ve věku 62 let)
Antverpy
Povolání diplomat a malíř
Manžel(ka) Isabella Brant (16091626)
Hélène Fourment (16301640)
Příbuzní Christine von Dietz
Philip Rubens
Významná díla Der Höllensturz der Verdammten
La Chasse au tigre
Autoportrét s Isabellou Brantovou
The Three Graces
The Garden of Love
… více na Wikidatech
Podpis Rubens autograph.png
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Paul Rubens (28. červen 1577 Siegen30. květen 1640 Antverpy) byl vlámský malíř, jeden z největších světových malířů v historii, mistr barokního stylu a nejdůležitější vlámský malíř 17. století.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vestfálsku ve městě Siegen, v rodině úspěšného antverpského protestantského advokáta Jana Rubense, který z Antverp uprchl před náboženským útlakem. Rodina advokáta Rubense žila v Siegenu nuceně, jelikož byl pro svou nevěru s Annou Saskou (manželka Viléma I. Oranžského) odsouzen k tomu, že se musel na pět let v Siegenu usadit. Zde se manželům Rubensovým narodil 28. června 1577 syn Peter Paul. V roce 1589, dva roky po otcově smrti, se společně se svou matkou vrátil do Antverp, kde přestoupil ke katolické víře. Náboženské motivy patřily v jeho pozdější práci k nejvýznamnějším. V Antverpách jej jeho matka dala do učení k nejlepším místním malířům.

V roce 1600 odjel do Itálie, kde pracoval jako dvorní malíř pro mantovského vévodu Vincenza Gonzaga. Navštívil Benátky, Řím a Janov, studoval zde antické umění a učil se kopírováním děl italských mistrů. Jeho styl byl v té době silně ovlivněn Tizianem.

Po smrti jeho matky v roce 1608 se vrátil do Antverp. O rok později se oženil s Isabellou Brantovou. Jeho obrazy Stavění kříže (1610) a Snímání s kříže (16111614) pro místní katedrálu panny Marie ho zařadily mezi nejuznávanější vlámské malíře.

Peter Paul Rubens

Mnoho zakázek obdržel od francouzského královského dvora, mezi nimi i na sérii alegorických obrazů ze života Marie Medicejské (nyní jsou umístěny v Louvru). Pro zpracování velkého množství zakázek, které dostával, vytvořil v Antverpách dílnu, ve které s ním pracovali jeho žáci, z nichž mnozí se později proslavili, jako například Anthonis van Dyck.

V letech 16211633 se aktivně účastnil mnoha diplomatických jednání. Španělský král Filip IV. ho pověřil úkolem dosáhnout sblížení Španělska s Anglií. Rubensovou zásluhou byla skutečně 15. listopadu 1630 podepsána mírová smlouva mezi Anglií a Španělskem. Anglický král Karel I. ho za toto úsilí pasoval na rytíře a bohatě obdaroval. Později to samé učinil i španělský král Filip IV.

V roce 1630, čtyři roky po smrti své první ženy, se znovu oženil s šestnáctiletou Helenou Fourmentovou. Tři děti měl se svou první ženou Isabellou a pět dětí s Helenou. Nejmladší dítě se narodilo osm měsíců po jeho smrti. Zemřel 30. května 1640 ve věku 63 let a je pochován v kostele sv. Jakuba v Antverpách.

Co se jeho týče majetku, patřil Rubens mezi nejbohatší lidi ve Flandrech.[1]

Styl[editovat | editovat zdroj]

Smělé linie, diagonály, odvážné oblouky a spirály ve spojení s hrou opulentních, sytých barev se staly typickými prvky Rubensových obrazů. Jeho malby představují nekonečný proud nápadů a odhalují jeho schopnost vybrat nejpůsobvější okamžik příběhu. Při vykreslení svých postav se inspiroval antickými obrazy a díly renesančních umělců jako Michelangelo a Raffael. Co se týče barev, byl jeho vzorem Tizian. V zobrazení lidské pleti, zejména ženské, zůstal Rubens nepřekonatelný. Bývá proto někdy označován jako "malíř masa".[1]

V průběhu několika let se z něj stal malíř králů a "král malířů".
— [1]

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Shromáždění olympských bohů (kolem 1602) - Obrazárna Pražského hradu
  • Jezdecký portrét vévody z Lermy (1603) - Museo del Prado Madrid, Španělsko
  • Klanění se tří králů (1609) - Museo del Prado Madrid, Španělsko
  • Autoportrét s Isabellou Brantovou (1609-10) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
  • Vztyčení kříže (1610–1611) - Katedrála Panny Marie Antverpy, Belgie
  • Snímání z kříže (1611–1614) - Katedrála Panny Marie Antverpy, Belgie
  • Venuše před zrcadlem (1613–1615) - Sammlungen des Regiereden Fürsten von Leiechtenstein Vaduz, Lichtenštejnsko
  • Nanebevzetí Panny Marie (1614) - Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique Brusel, Belgie
  • Velký poslední soud (1615–1616) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
  • Únos Leukippových dcer (1615–1616) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
  • Bohyně zdraví Hygieia (1615) - Národní galerie Praha
  • Bitva Amazonek (1616–1618) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
  • Ztracený syn (1617–1618) - Koninklijk Museum voor Schone Kunsten Antverpy, Belgie
  • Vyhnání z ráje (1620) - Národní galerie Praha
  • Vylodění Marie Medicejské (1622–1625) - Musée National du Louvre Paříž, Francie
  • Klanění se tří králů (1624) - Musées Royaux des Beaux-Arts de Belgique Brusel, Belgie
  • Nanebevzetí Panny Marie (1625–1626) - Katedrála Panny Marie Antverpy, Belgie
  • Podobizna vojevůdce Ambroggia Spinoly (1628) - Národní galerie Praha
  • Zahrada lásky (1632) - Museo del Prado Madrid, Španělsko
  • Klanění Tří králů (The Adoration of the Magi) (1634) – King's College Chapel, Cambridge, Anglie
  • Krajina s duhou (1635) - Alte Pinakothek Mnichov, Německo
  • Podzimní krajina se zámkem Steen (1636) – National Gallery Londýn, Anglie
  • Vraždění neviňátek v Betlémě (1636–1638) – Alte Pinakothek Mnichov, Německo
  • Kožíšek (Helene Fourment) (1636–1639) - Kunsthistorisches Museum Vídeň, Rakousko
  • Venuše a Adonis (1637–1638) - The Metropolitan Museum of Art New York City, USA
  • Umučení sv. Tomáše (1637–1638) - Národní galerie Praha
  • Sv. Augustin (1637–1638) - Národní galerie Praha
  • Tři Grácie (1636–1638) - Museo del Prado Madrid, Španělsko
  • Madona se světci (1639) - Kostel sv. Jakuba Antverpy, Belgie
  • Clara-Serena Rubens (1616) - Vaduz, galerie Liechtenstein

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HOFFMANN, Thomas R. Jak je poznáme? – umění baroka. Příprava vydání Jiří Barbaš; redakce Alena Jakoubková, David Dvořák; překlad Ivana Vízdalová. 2006. vyd. [s.l.] : Euromedia Group, 2006. 128 s. ISBN 80-242-1585-3. S. 66–69.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠEBOROVÁ, Silvie. Mistr, který znal svou cenu. Živá historie. říjen 2009, s. 72-73.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]