Kostel svatého Tomáše (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Tomáše
na Malé Straně v Praze
Kostel svatého Tomáše na Malé Straně
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Obec Praha-Malá Strana
Souřadnice
Kostel svatého Tomáše na Malé Straně v Praze
Kostel svatého Tomáše
na Malé Straně v Praze
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze Arcidiecéze pražská
Sdružení Augustiniáni
Farnost Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše Praha-Malá Strana
Status farní kostel
Datum posvěcení 17. dubna 1379
Světitel kardinál Pileus
Architektonický popis
Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební sloh baroko
Výstavba před 1315–1379, 15841592, 17271731[1]
Odkazy
Adresa Josefská 28/8, 118 00 Praha-Malá Strana
Ulice Josefská
Oficiální web http://www.augustiniani.cz
Kód památky 38929/1-494 (PkMISSezObr) (součást památky Klášter augustiniánů (Praha-Malá Strana))
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášterní farní kostel sv. Tomáše je poměrně velký Římskokatolický chrám postavený při augustiniánském klášteřePraze 1 na Malé Straně. Kostel byl založen již ve 13. století, jeho současná, vrcholně barokní podoba pochází z doby po přestavbě v 1. polovině 18. století.

Kostel má velmi bohatou uměleckou výzdobu, která zahrnuje některá mistrovská díla významných evropských umělců (P. P. Rubens, B. Spranger, K. Škréta ad.). Společně s přilehlým klášterem augustiniánů je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář s kopiemi Rubensových obrazů, zlacenou sochařskou výzdobou J. A. Quitainera a menšími postříbřenými sochami od F. M. Brokofa a jeho žáka
Boční pohled na kostel od Josefské ulice

Kostel byl vybudován v letech 12851379 na místě stejnojmenného staršího kostela připomínaného již v polovině 13. století, který byl nejspíš současně s výstavbou nového postupně bořen. Výstavba probíhala v rámci budování nového kláštera řádu augustiniánů, které v roce 1285 pozval do Prahy český král Václav II. Teprve 17. dubna 1379 byl po dokončení trojlodí kostel vysvěcen, a to papežským legátem kardinálem Pileem.

červnu 1420 byl kostel vypálen, později vyhořel ještě v roce 1541 při velkém požáru Malé Strany. Zhruba v polovině 16. století začaly jeho opravy v renesančním slohu a 29. prosince 1593 se uskutečnilo jeho znovuvysvěcení. V letech 17271731 proběhla přestavba kostela bez zásahu do jeho dispozičního řešení.

Poslední generální oprava kostela proběhla v letech 19601971, další opravy včetně výměny krovu byly provedeny po roce 1990. Od 1. července 2004 je jediným farním kostelem na Malé Straně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

V jádru gotický chrám je překryt bohatě členěnou architekturou Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Malířská výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Nástropní malby od Václava Vavřince Reinera na kupoli a v kněžišti se týkají života sv. Tomáše, v lodi sv. Augustina.

U jednoho z nejvýznamnějších malířů té doby, Petra Paula Rubense, nechal Antverpách roku 1637 zhotovit obrazy hlavního oltáře Umučení sv. Tomáše a menší Sv. Augustin převor kláštera Jan Svitavský. Originály jsou v Národní galerii. Před hlavním oltářem vlevo je oltář s renesančním obrazem sv. Šebestiána od Bartoloměje Sprangra. Na protějším oltáři je barokní vyobrazení sv. Rocha od Františka Xavera Palka.

Nejvýznamnější český malíř raného baroka, Karel Škréta, je autorem dvou obrazů Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice (kolem roku 1644). Ty jsou umístěné na dalších dvou proti sobě v kněžišti stojících oltářích, v místě pod kupolí. Ze stejného Škrétova období je i obraz Očišťování Panny Marie (kolem roku 1645) umístěný v sakristii, zatímco jeho zdejší asi nejvýznamnější dílo, sv. Tomáš z Villanovy (1671) na prvním oltáři vpravo po vstupu do chrámu pochází již z umělcova pozdního období.

V kostele je umístěna jedna z nejlepších[3] prací malíře Antonína Stevense ze Steinfelsu, Ukřižování na oltáři Svatého kříže u středního pravého pilíře. Stevens je dále autorem kvalitního díla Svatý Mikuláš Tolentinský u vedlejšího pilíře směrem k oltáři a obrazů Svaté rodiny se sv. Annou a Janem Křtitelem a Narození Páně na oltářích u protějších pilířů.

Sochařská výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Sochy nad hlavním (sv. Augustin) a bočním (sv. Tomáš) vchodem do kostela jsou dílem Jeronýma Kohla.

Ondřej Filip Quitainer (a dílna) vytvořil podle návrhu Jana Jiřího Heinsche sochy sv. Augustina, Vojtěcha, Víta a Václava na oltářích sv. Rodiny a sv. Jana Nepomuckého v levé boční lodi.[4] Ty původně sloužili jako modely pro ze stříbra odlévané sochy pro hlavní oltář. Díky materiálu velmi drahé sochy byly o několik let později roztaveny a nahrazeny levnějšími postříbřenými dřevěnými, díly Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa (sv. Augustin, Monika a Ludmila) a jeho žáka Ignáce Millera (Vojtěch, Vít a Václav). Ostatní řezbářské práce na hl. oltáři jsou dílem Quitainerova syna Jana Antonína, který je autorem bohatě zdobené kazatelny. Z jeho dílny pochází i další sochy na oltářích sv. Rocha a Mikuláše Tolentinského.

Na oltáři Všech svatých vlevo při vstupu do kostela jsou dvě raně barokní sochy, sv. Rocha a Šebestiána, od Jana Jiřího Bendla.

V kapli sv. Doroty vpravo vedle chóru je dřevěný gotický krucifix.

Další díla[editovat | editovat zdroj]

V kostele jsou významné řezbářsky zpracované vysoké lavice z roku 1616, umístěné na zpěvácké kruchtě. Dále jsou zde uložena barokní roucha a různé liturgické předměty (monstrance).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vlček (1999), s. 100
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-01]. Identifikátor záznamu 150938 : klášter augustiniánů eremitů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Vlček (1999), s. 107
  4. Poche (1958); Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha 1995

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]