Klášter augustiniánů (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klášter augustiniánů
při kostele svatého Tomáše v Praze
Nádvoří kláštera
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Praha
Ulice Letenská
Souřadnice
Základní informace
Řád augustiniáni
Založení 1285
Zrušení 1950
Obnovení 1990
Dceřiný klášter Augustiniánský klášter v České Lípě
Odkazy
Kód památky 38929/1-494 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter obutých augustiniánů při kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně je nejstarším augustiniánským klášterem v České republice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vstup do kláštera vedle kostela sv. Tomáše
Rajský dvůr kláštera
Augustiniánský klášter z Letenské ulice
Náhrobek Alžběty Jany Vestonie v klášteře

Klášter založil v roce 1285 král Václav II. „pro spásu duše svého otce“ (Přemysla Otakara II.) a povolal do něj augustiniány. Konvent byl založen při starším kostelíku, který původně patřil břevnovským benediktinům. Svěcení nového trojlodního kostela proběhlo až po téměř sto letech, roku 1379.

V roce 1420 se stal klášter cílem útoků Pražanů sympatizujících s husitstvím, kteří vyhnali řeholníky, a klášterní areál vyrabovali a vypálili. Augustiniáni se na Malou Stranu vrátili v polovině 15. století, obnova kláštera však postupovala velmi pomalu. Roku 1551 proběhly opravy ve stylu renesance. Roku 1603 byla v klášteře vybudována knihovna. Za stavovského povstání v roce 1618 si direktoři na klášteře vynutili poskytnutí financí na vyplacení žoldu vojsku a zabrali klášterní majetek. Ten byl řeholníkům vrácen v roce 1620. V roce 1623 koupil některé pozemky kláštera Albrecht z Valdštejna, který si na Malé Straně budoval palác (převorem kláštera byl tehdy Paulus Konopeus, Valdštejnův přítel, který později působil ve Valdštejnem založeném klášteřeČeské Lípě).

Za třicetileté války, při obsazení Malé Strany Švédy, vojáci generála Königsmarka vykradli klášterní knihovnu a knihy odvezli.

V roce 1637 byly pro klášterní kostel objednány obrazy Petera Paula Rubense. Další stavební aktivity probíhaly pak od 50. let 17. století. Od roku 1728 pak probíhala rozsáhlá barokizace celého areálu podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Tato přestavba v podstatě dala klášteru dnešní podobu.

Klášter fungoval až do jara 1950 kdy byl v rámci Akce K násilně zlikvidován.

Současnost kláštera[editovat | editovat zdroj]

Řeholníci se mohli vrátit až po roce 1990. Klášter se stal centrem české provincie augustiniánského řádu. Kostel sv. Tomáše je farním pro celou Malou Stranu, funguje při něm i anglicko- a španělskojazyčná duchovní správa. Klášter je domovem malé augustiniánské komunity, a je s ním spojena také celá řada aktivit pro veřejnost (např. jazykové kurzy). Každoročně v dubnu bývá organizován tzv. Augustiniánský týden (přednášky o tématech souvisejících s osobou sv. Augustina a s augustiniánským řádem a doprovodný program).

Osobnosti spjaté s klášterem[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-18]. Identifikátor záznamu 150938 : Klášter augustiniánů eremitů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Aostalli, Ulrico de Sala [online]. ÚDKU KTF [cit. 2012-12-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]