Alternativa pro Německo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alternativa pro Německo
Alternative für Deutschland
Zkratka AfD
Datum založení 2013
Předseda

Frauke-Petry-20130820.jpg Jörg Meuthen 2015 (portrait).jpg

Frauke Petryová, Jörg Meuthen
Sídlo Alternative für Deutschland, Bundesgeschäftsstelle, Schillstraße 9, 10785 Berlin, Deutschland
Ideologie euroskepticismus, národní konzervatismus, ekonomický liberalismus
Politická pozice Pravice
Politická skupina EP Evropa svobody a přímé demokracie, Evropa národů a svobody
Počet členů > 260.000 příznivců na Facebooku
Barvy azurová, červená
Zisk mandátů ve volbách
Spolkový sněm:
0 / 630
Zemské sněmy:
145 / 1844
Evropský parlament:
7 / 96
Zemští premiéři:
0 / 16
Oficiální web
https://www.alternativefuer.de/

Alternativa pro Německo (německy Alternative für Deutschland, zkratka AfD) je německá pravicová strana.[1][2] Byla založena 6. února 2013 jako euroskeptická strana kritizující především snahy o bezpodmínečnou záchranu Eura.[3] Po odštěpení ekonomicky liberálního křídla v roce 2015 převládli ve straně národní konzervativci. Kvůli následnému nárůstu populismu, islamofobii a kritice gender mainstreamingu je Alternativa pro Německo od té doby řazena většinou politologů mezi pravicově populistické strany.[4][1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za zakladatele strany je považován hamburský profesor ekonomie Bernd Lucke, který ji založil v reakci na dluhovou krizi v eurozóně, kdy se její klíčovou myšlenkou stalo přesvědčení o neudržitelnosti eurozóny, jejíž další existence ve stávajícím rozsahu byla hájena zavedenými stranami. Lucke stranu opustil začátkem července 2015 poté, když delegáti na sjezdu v Essenu dali ve volbě dvou předsedů více hlasů Frauke Petryové, což Lucke a mnozí komentátoři vnímali jako posun ke xenofobním a pravicovějším a údajně také proruským pozicím. Kromě Luckeho odešli z AfD i další čtyři z dosavadních sedmi europoslanců strany[5] a přidali se k novému politickému uskupení zvanému ALFA.

Radikalizace strany se odrazila i v evropském parlamentu. Kvůli výroku europoslankyně Beatrix Storchové, která navrhovala střílet na hranicích do uprchlických žen (původně i dětí, což později odmítla) vyzvala umírněně euroskeptická frakce Evropských konzervativců a reformistů (nejsilnější stranou jsou v ní britští konzervativci, členem je i ODS) k vystoupení oba zbývající europoslance AfD.[6][7] Storchová se následně přidala k zásadně euroskeptické frakci Evropa svobody a přímé demokracie, ve které je nejsilnější stranou britská UKIP a členy jsou i čeští Svobodní. Tato frakce požaduje vystoupení zemí v ní zastoupených z EU. Druhý europoslanec AfD Marcus Pretzell přestoupil do frakce Evropa národů a svobody, ve které je nejsilnější stranou francouzská Národní fronta (Front national). V obou frakcích převládají pravicové a zásadně euroskeptické strany.

Výsledky ve volbách[editovat | editovat zdroj]

Do německého spolkového sněmu se AfD dosud neprobojovala. Ve federálních volbách v roce 2013 zůstala se ziskem 4,7 % těsně pod pětiprocentní uzavírací klauzulí. Uspěla ovšem v evropských volbách roku 2014 se ziskem sedmi mandátů a rovněž v roce 2014 také získala křesla v saském, braniborském a durynském zemském parlamentu. Od roku 2015 má své zastoupení i v parlamentech spolkových zemí Hamburk[8]Brémy.[9]

Dne 13. března 2016 se v dalších třech německých spolkových zemích konaly volby do tamních zemských sněmů, které byly prvními volbami od počátku evropské migrační krize. V důsledku důsledně opoziční politiky vůči postojům kancléřky Angely Merkelové získala AfD v Sasku-Anhaltsku 24,4 % hlasů, v Bádensku-Württembersku 15,1 % hlasů a v Porýní-Falci 12,6 % hlasů.[10]

Dne 5. května 2016 byly uveřejněny výsledky jednoho z průzkumů volebních preferencí německého obyvatelstva, který provedla televizní stanice ARD. Podle nich dosáhla Alternativa pro Německo svého doposud nejlepšího celoněmeckého výsledku a stala se s 15 % třetí nejpodporovanější stranou (pro srovnání: sociálnědemokratická strana SPD 20 %).[11]

4. září 2016 skončila AfD druhá za SPD v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku, když získala 20,8 % hlasů a 18 mandátů.

18. září 2016 skončila AfD pátá ve Volbách do Poslanecké sněmovny Berlína, když získala 14,2 % hlasů a 25 mandátů.[12]

Program[editovat | editovat zdroj]

Bernd Lucke (2014)

Dne 1. května 2016 přijala strana na sjezdu ve Stuttgartu programové usnesení, že je islám neslučitelný s německou ústavou a zároveň s tím se vyslovila i pro zákaz nošení burek a mešit.[13][14]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Spolkového sněmu[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2013
2 056 985
4,7 %
0

Evropské volby[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2014
2 070 014
7,1 %
7 (5 přešlo k ALFA)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alternative für Deutschland na německé Wikipedii.

  1. a b Die Alternative für Deutschland - Springer. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. DOI:10.1007/978-3-658-10638-6  
  2. a b BEBNOWSKI, David. Die Alternative für Deutschland - Springer. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. DOI:10.1007/978-3-658-08286-4  
  3. ARZHEIMER, Kai. The AfD: Finally a Successful Right-Wing Populist Eurosceptic Party for Germany?. West European Politics. 2015-05-04, roč. 38, čís. 3, s. 535–556. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0140-2382. DOI:10.1080/01402382.2015.1004230.  
  4. BERBUIR, Nicole; LEWANDOWSKY, Marcel; SIRI, Jasmin. The AfD and its Sympathisers: Finally a Right-Wing Populist Movement in Germany?. German Politics. 2015-04-03, roč. 24, čís. 2, s. 154–178. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0964-4008. DOI:10.1080/09644008.2014.982546.  
  5. RICHARD, Seemann. Otec Alternativy pro Německo opustil její řady. Český rozhlas [online]. 2015-7-13 [cit. 2015-9-18]. Dostupné online.  
  6. Hospodářské noviny [online]. Hospodářské noviny, 2016-03-09, [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  7. EurActiv.com [online]. EurActiv.com, [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (en-GB) 
  8. SPD gewinnt deutlich - Hansestadt steuert auf Rot-Grün zu. Focus.de [online]. 16.2.2015 [cit. 7.11:2015]. Dostupné online.  
  9. Bürgerschaftswahl in Bremen: Alle Ergebnisse. Spiegel [online]. 10.5.2015 [cit. 7.11:2015]. Dostupné online.  
  10. Merkelová ve volbách ztratila ve všech třech zemích, AfD naopak posílila. iDNES.cz [online]. 2016-03-13 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.  
  11. ARD-Umfrage: AfD erreicht bislang höchsten Umfragewert (Anketa ARD: AfD dosáhla doposud nejvyššího výsledku), http://www.t-online.de/nachrichten/deutschland/parteien/id_77752842/deutschlandtrend-afd-erreicht-bislang-hoechsten-umfragewert.html, 5. června 2016 (německy).
  12. http://wahl.tagesschau.de/wahlen/2016-09-18-LT-DE-BE/index.shtml
  13. vlp, Právo. Islám do Německa nepatří, zakažme mešity i burky, AfD si schválila program [online]. Novinky.cz, [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  14. Islám je neslučitelný s ústavou, zakažme mešity a burky, hlásá program populistické AfD [online]. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje, [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]