Alternativa pro Německo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alternativa pro Německo
Alternative für Deutschland
Zkratka AfD
Datum založení 2013
Předseda

Frauke-Petry-20130820.jpg Jörg Meuthen 2015 (portrait).jpg

Frauke Petryová, Jörg Meuthen
Sídlo Alternative für Deutschland, Bundesgeschäftsstelle, Schillstraße 9, 10785 Berlin, Deutschland
Ideologie euroskepticismus, národní konzervatismus, ekonomický liberalismus
Politická skupina EP Evropa svobody a přímé demokracie, Evropa národů a svobody
Počet členů > 260.000 příznivců na Facebooku
Barvy azurová, červená
Zisk mandátů ve volbách
Spolkový sněm:
0 / 630
Zemské sněmy:
145 / 1844
Evropský parlament:
7 / 96
Zemští premiéři:
0 / 16
Oficiální web
https://www.alternativefuer.de/

Alternativa pro Německo (německy Alternative für Deutschland, zkratka AfD) je německá pravicová strana.[1][2] Byla založena 6. února 2013 jako euroskeptická strana kritizující především snahy o bezpodmínečnou záchranu Eura.[3] Po odštěpení ekonomicky liberálního křídla v roce 2015 převládli ve straně národní konzervativci. Kvůli následnému nárůstu populismu, islamofobii a kritice gender mainstreamingu je Alternativa pro Německo od té doby řazena většinou politologů mezi pravicově populistické strany.[4][1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za zakladatele strany je považován hamburský profesor ekonomie Bernd Lucke, který ji založil v reakci na dluhovou krizi v eurozóně, kdy se její klíčovou myšlenkou stalo přesvědčení o neudržitelnosti eurozóny, jejíž další existence ve stávajícím rozsahu byla hájena zavedenými stranami. Lucke stranu opustil začátkem července 2015 poté, když delegáti na sjezdu v Essenu dali ve volbě dvou předsedů více hlasů Frauke Petryové, což Lucke a mnozí komentátoři vnímali jako posun ke xenofobním a pravicovějším a údajně také proruským pozicím. Kromě Luckeho odešli z AfD i další čtyři z dosavadních sedmi europoslanců strany[5] a přidali se k novému politickému uskupení zvanému ALFA.

Radikalizace strany se odrazila i v evropském parlamentu. Kvůli výroku europoslankyně Beatrix Storchové, která navrhovala střílet na hranicích do uprchlických žen (původně i dětí, což později odmítla) vyzvala umírněně euroskeptická frakce Evropských konzervativců a reformistů (nejsilnější stranou jsou v ní britští konzervativci, členem je i ODS) k vystoupení oba zbývající europoslance AfD.[6][7] Storchová se následně přidala k zásadně euroskeptické frakci Evropa svobody a přímé demokracie, ve které je nejsilnější stranou britská UKIP a členy jsou i čeští Svobodní. Tato frakce požaduje vystoupení zemí v ní zastoupených z EU. Druhý europoslanec AfD Marcus Pretzell přestoupil do frakce Evropa národů a svobody, ve které je nejsilnější stranou francouzská Národní fronta (Front national). V obou frakcích převládají pravicově populistické a zásadně euroskeptické strany.

Výsledky ve volbách[editovat | editovat zdroj]

Do německého spolkového sněmu se AfD dosud neprobojovala. Ve federálních volbách v roce 2013 zůstala se ziskem 4,7 % těsně pod pětiprocentní uzavírací klauzulí. Uspěla ovšem v evropských volbách roku 2014 se ziskem sedmi mandátů a rovněž v roce 2014 také získala křesla v saském, braniborském a durynském zemském parlamentu. Od roku 2015 má své zastoupení i v parlamentech spolkových zemí Hamburk[8]Brémy.[9]

Dne 13. března 2016 se v dalších třech německých spolkových zemích konaly volby do tamních zemských sněmů, které byly prvními volbami od počátku evropské migrační krize. V důsledku důsledně opoziční politiky vůči postojům kancléřky Angely Merkelové získala AfD v Sasku-Anhaltsku 24,4 % hlasů, v Bádensku-Württembersku 15,1 % hlasů a v Porýní-Falci 12,6 % hlasů.[10]

Dne 5. května 2016 byly uveřejněny výsledky jednoho z průzkumů volebních preferencí německého obyvatelstva, který provedla televizní stanice ARD. Podle nich dosáhla Alternativa pro Německo svého doposud nejlepšího celoněmeckého výsledku a stala se s 15 % třetí nejpodporovanější stranou (pro srovnání: sociálnědemokratická strana SPD 20 %).[11]

4. září 2016 skončila AfD druhá za SPD v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku, když získala 20,8 % hlasů a 18 mandátů.

18. září 2016 skončila AfD pátá ve Volbách do Poslanecké sněmovny Berlína, když získala 14,2 % hlasů a 25 mandátů.[12]

Program[editovat | editovat zdroj]

Bernd Lucke (2014)

Dne 1. května 2016 přijala strana na sjezdu ve Stuttgartu programové usnesení, že je islám neslučitelný s německou ústavou a zároveň s tím se vyslovila i pro zákaz nošení burek a mešit.[13][14]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Spolkového sněmu[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2013
2 056 985
4,7 %
0

Evropské volby[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2014
2 070 014
7,1 %
7 (5 přešlo k ALFA)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alternative für Deutschland na německé Wikipedii.

  1. a b Die Alternative für Deutschland - Springer. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. DOI:10.1007/978-3-658-10638-6  
  2. a b BEBNOWSKI, David. Die Alternative für Deutschland - Springer. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. DOI:10.1007/978-3-658-08286-4  
  3. ARZHEIMER, Kai. The AfD: Finally a Successful Right-Wing Populist Eurosceptic Party for Germany?. West European Politics. 2015-05-04, roč. 38, čís. 3, s. 535–556. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0140-2382. DOI:10.1080/01402382.2015.1004230.  
  4. BERBUIR, Nicole; LEWANDOWSKY, Marcel; SIRI, Jasmin. The AfD and its Sympathisers: Finally a Right-Wing Populist Movement in Germany?. German Politics. 2015-04-03, roč. 24, čís. 2, s. 154–178. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0964-4008. DOI:10.1080/09644008.2014.982546.  
  5. RICHARD, Seemann. Otec Alternativy pro Německo opustil její řady. Český rozhlas [online]. 2015-7-13 [cit. 2015-9-18]. Dostupné online.  
  6. Hospodářské noviny [online]. Hospodářské noviny, 2016-03-09, [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  7. EurActiv.com [online]. EurActiv.com, [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (en-GB) 
  8. SPD gewinnt deutlich - Hansestadt steuert auf Rot-Grün zu. Focus.de [online]. 16.2.2015 [cit. 7.11:2015]. Dostupné online.  
  9. Bürgerschaftswahl in Bremen: Alle Ergebnisse. Spiegel [online]. 10.5.2015 [cit. 7.11:2015]. Dostupné online.  
  10. Merkelová ve volbách ztratila ve všech třech zemích, AfD naopak posílila. iDNES.cz [online]. 2016-03-13 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.  
  11. ARD-Umfrage: AfD erreicht bislang höchsten Umfragewert (Anketa ARD: AfD dosáhla doposud nejvyššího výsledku), http://www.t-online.de/nachrichten/deutschland/parteien/id_77752842/deutschlandtrend-afd-erreicht-bislang-hoechsten-umfragewert.html, 5. června 2016 (německy).
  12. http://wahl.tagesschau.de/wahlen/2016-09-18-LT-DE-BE/index.shtml
  13. vlp, Právo. Islám do Německa nepatří, zakažme mešity i burky, AfD si schválila program [online]. Novinky.cz, [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  14. Islám je neslučitelný s ústavou, zakažme mešity a burky, hlásá program populistické AfD [online]. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje, [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]