Alternativa pro Německo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alternativa pro Německo
Alternative für Deutschland
Zkratka AfD
Datum založení 2013
Předseda

Jörg Meuthen 2015 (portrait).jpg

Jörg Meuthen
Sídlo Alternative für Deutschland, Bundesgeschäftsstelle, Schillstraße 9, 10785 Berlin, Deutschland
Ideologie euroskepticismus, národní konzervatismus,[zdroj?] německý nacionalismus,[1] xenofobie,[2] ekonomický liberalismus[zdroj?]
Politická pozice Pravicekrajní pravice[3]
Politická skupina EP Evropa svobody a přímé demokracie, Evropa národů a svobody
Počet členů > 385.000 příznivců na Facebooku[zdroj?]
Barvy azurová, červená
Zisk mandátů ve volbách
Spolkový sněm:
92 / 709
Zemské sněmy:
157 / 1821
Evropský parlament:
7 / 96
Zemští premiéři:
0 / 16
Oficiální web
https://www.alternativefuer.de/

Alternativa pro Německo (německy Alternative für Deutschland, zkratka AfD) je německá krajně[2][3] pravicová strana.[4][5] Byla založena 6. února 2013 jako euroskeptická strana kritizující především snahy o bezpodmínečnou záchranu Eura.[6] Po odštěpení ekonomicky liberálního křídla v roce 2015 převládli ve straně národní konzervativci.[zdroj?] Kvůli následnému nárůstu populismu, islamofobii a kritice gender mainstreamingu je Alternativa pro Německo od té doby řazena většinou politologů mezi pravicově populistické strany.[7][4][5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bernd Lucke (2014)

Za zakladatele strany je považován hamburský profesor ekonomie Bernd Lucke, který ji založil v reakci na dluhovou krizi v eurozóně, kdy se její klíčovou myšlenkou stalo přesvědčení o neudržitelnosti eurozóny, jejíž další existence ve stávajícím rozsahu byla hájena zavedenými stranami. Lucke stranu opustil začátkem července 2015 poté, když delegáti na sjezdu v Essenu dali ve volbě dvou předsedů více hlasů Frauke Petryové, což Lucke a mnozí komentátoři vnímali jako posun ke xenofobním a pravicovějším a údajně také proruským pozicím. Kromě Luckeho odešli z AfD i další čtyři z dosavadních sedmi europoslanců strany[8] a přidali se k novému politickému uskupení zvanému ALFA.

Radikalizace strany se odrazila i v evropském parlamentu. Kvůli výroku europoslankyně Beatrix Storchové, která navrhovala střílet na hranicích do uprchlických žen (původně i dětí, což později odmítla) vyzvala umírněně euroskeptická frakce Evropských konzervativců a reformistů (nejsilnější stranou jsou v ní britští konzervativci, členem je i ODS) k vystoupení oba zbývající europoslance AfD.[9][10] Storchová se následně přidala k zásadně euroskeptické frakci Evropa svobody a přímé demokracie, ve které je nejsilnější stranou britská UKIP a členy jsou i čeští Svobodní. Tato frakce požaduje vystoupení zemí v ní zastoupených z EU. Druhý europoslanec AfD Marcus Pretzell přestoupil do frakce Evropa národů a svobody, ve které je nejsilnější stranou francouzská Národní fronta (Front national). V obou frakcích převládají pravicové a zásadně euroskeptické strany.

Výsledky ve volbách[editovat | editovat zdroj]

Volební rok 2013[editovat | editovat zdroj]

Ve svých prvních volbách do Německého spolkového sněmu v roce 2013 zůstala AfD se ziskem 4,7 % těsně pod pětiprocentní uzavírací klauzulí. Uspěla ovšem v evropských volbách roku 2014 se ziskem sedmi mandátů a rovněž v roce 2014 také získala křesla v saském, braniborském a durynském zemském parlamentu. Od roku 2015 má své zastoupení i v parlamentech spolkových zemí Hamburk[11]Brémy.[12]

Volební rok 2016[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. března 2016 se v dalších třech německých spolkových zemích konaly volby do tamních zemských sněmů, které byly prvními volbami od počátku evropské migrační krize. V důsledku důsledně opoziční politiky vůči postojům kancléřky Angely Merkelové získala AfD v Sasku-Anhaltsku 24,4 % hlasů, v Bádensku-Württembersku 15,1 % hlasů a v Porýní-Falci 12,6 % hlasů.[13]

Dne 5. května 2016 byly uveřejněny výsledky jednoho z průzkumů volebních preferencí německého obyvatelstva, který provedla televizní stanice ARD. Podle nich dosáhla Alternativa pro Německo svého doposud nejlepšího celoněmeckého výsledku a stala se s 15 % třetí nejpodporovanější stranou (pro srovnání: sociálnědemokratická strana SPD 20 %).[14]

4. září 2016 skončila AfD druhá za SPD v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku, když získala 20,8 % hlasů a 18 mandátů.

18. září 2016 skončila AfD pátá ve Volbách do Poslanecké sněmovny Berlína, když získala 14,2 % hlasů a 25 mandátů.[15]

Volební rok 2017[editovat | editovat zdroj]

Hlavní kandidáti Alternativy pro Německo pro volby do Spolkového sněmu dne 24. října 2017. Zleva: Alexander Gauland a Alice Weidelová
Volební plakát do Bundestagu v roce 2017 v bavorském Mnichově

Ve svých druhých volbách do Německého spolkového sněmu (Bundestag) dne 24. září 2017 získala AfD 12,6 % hlasů, čímž se tak stala třetí nejsilnější politickou stranou v Německu po CDU/CSU a SPD.[16] Tyto dvě doposud vládní strany naopak utrpěly dramatické ztráty hlasů. V novém Bundestagu bude mít AfD pravděpodobně 94 poslanců.[17] Největší úspěch měla strana v bývalé NDR, kde dostala procentuelně dvakrát více hlasů než ve zbytku země. V Sasku se stala se ziskem 27 % hlasů dokonce vůbec nejúspěšnější stranou.[18] Ale i v mnohem bohatších spolkových zemích bývalého Západního Německa byla AfD úspěšná. O tom svědčí její výsledky například v Bavorsku (12,4 %, o 633 tisíc hlasů více než 2013), Bádensku-Württembersku (12,2 %, o 434 tisíc hlasů více) a v Hesensku (11,9 %, o 222 tisíc hlasů více).[19]

Zisk hlasů AfD ve srovnání s volbami roku 2013 byl značný, z 2,06 milionu na 5,88 milionu, tedy o 3,82 milionu hlasů více (o 186 %).[20] Analytikové hovoří o nespokojenosti těchto voličů s mnoha oblastmi politiky dosavadních vládních stran.

Dosavadní spolupředsedkyně strany Frauke Petryová, jejíž postavení v AfD bylo již značně oslabené, oznámila hned 25. září, že nebude členkou stranické frakce (poslaneckého klubu) AfD ve Spolkovém sněmu, nýbrž nezařazenou poslankyní.[21] Přitom byla zvolena v Sasku s tzv. přímým mandátem (Direktmandat), dostala tedy ve svém volebním obvodu nejvíce hlasů voličů ze všech kandidátů. 29. září 2017 pak Petryová oznámila svoje vystoupení z AfD. Postupně ji s obdobným krokem následovali její manžel Marcus Pretzell, dosavadní předseda zemské organizace AfD v Severním Porýní Vestfálsku, a několik dalších poslanců AfD v zemských sněmech.

První schůze poslaneckého klubu AfD ve Spolkovém sněmu se zúčastnilo 93 poslanců. Společnými předsedy tohoto klubu byli zvoleni 76 let starý bývalý dlouhodobý člen CDU Alexander Gauland a 38letá poslankyně Alice Weidelová.[22]

Po několika dnech vystoupil z poslaneckého klubu AfD ještě Mario Mieruch, stoupenec Marcuse Pretzella. Počet členů klubu se tím snížil na 92.

Ke členům poslaneckého klubu AfD patří několik politiků, kteří se narodili v bývalých komunistických státech. Patří k nim Petr Bystroň (nar. 1972 v Olomouci), Joana Cotar (nar. 1973 v Piteşti, Rumunsko) a Pavol V. Podolay (nar. 1946 v Bratislavě).

České ohlasy na povolební úspěch AfD[editovat | editovat zdroj]

Dle bývalého českého prezidenta Václava Klause, který s AfD ideově dlouhodobě souhlasí,[23] se jedná o „úžasný výsledek“ a zároveň o „Pyrrhovo vítězství stávající kancléřky Angely Merkelové“.[24][25][26] Dle českého politika Andreje Babiše (ANO 2011) je AfD také faktickým vítězem těchto voleb.[27]

Program[editovat | editovat zdroj]

Albrecht Glaser, nejstarší poslanec Bundestagu za Alternativu pro Německo

Dne 1. května 2016 přijala strana na sjezdu ve Stuttgartu programové usnesení, že je islám neslučitelný s německou ústavou a zároveň s tím se vyslovila i pro zákaz nošení burek a stavění mešit.[28][29]

Detailní volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Spolkového sněmu[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2013
2 056 985
4,7 %
0
2017

5 877 094

12,6 %

94

Evropské volby[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2014
2 070 014
7,1 %
7 (5 přešlo k ALFA)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alternative für Deutschland na německé Wikipedii.

  1. BEYER, Susanne; FLEISCHHAUER, Jan. AfD Head Frauke Petry: 'The Immigration of Muslims Will Change Our Culture'. Der Spiegel. 2016-03-30. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. (anglicky) 
  2. a b WILDMAN, Sarah. Meet the far-right party that's bringing racism and xenophobia back to Germany. vox.com [online]. 2017-09-26 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online.  (anglicky) 
  3. a b MEANEY, Thomas. The New Star of Germany’s Far Right. The New Yorker. 2016-10-03. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. (anglicky) 
  4. a b Die Alternative für Deutschland - Springer. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. DOI:10.1007/978-3-658-10638-6  
  5. a b BEBNOWSKI, David. Die Alternative für Deutschland - Springer. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. DOI:10.1007/978-3-658-08286-4  
  6. ARZHEIMER, Kai. The AfD: Finally a Successful Right-Wing Populist Eurosceptic Party for Germany?. West European Politics. 2015-05-04, roč. 38, čís. 3, s. 535–556. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0140-2382. DOI:10.1080/01402382.2015.1004230.  
  7. BERBUIR, Nicole; LEWANDOWSKY, Marcel; SIRI, Jasmin. The AfD and its Sympathisers: Finally a Right-Wing Populist Movement in Germany?. German Politics. 2015-04-03, roč. 24, čís. 2, s. 154–178. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0964-4008. DOI:10.1080/09644008.2014.982546.  
  8. RICHARD, Seemann. Otec Alternativy pro Německo opustil její řady. Český rozhlas [online]. 2015-7-13 [cit. 2015-9-18]. Dostupné online.  
  9. Hospodářské noviny [online]. Hospodářské noviny, 2016-03-09, [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  10. EurActiv.com [online]. EurActiv.com, [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (en-GB) 
  11. SPD gewinnt deutlich - Hansestadt steuert auf Rot-Grün zu. Focus.de [online]. 16.2.2015 [cit. 7.11:2015]. Dostupné online.  
  12. Bürgerschaftswahl in Bremen: Alle Ergebnisse. Spiegel [online]. 10.5.2015 [cit. 7.11:2015]. Dostupné online.  
  13. Merkelová ve volbách ztratila ve všech třech zemích, AfD naopak posílila. iDNES.cz [online]. 2016-03-13 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.  
  14. ARD-Umfrage: AfD erreicht bislang höchsten Umfragewert (Anketa ARD: AfD dosáhla doposud nejvyššího výsledku), http://www.t-online.de/nachrichten/deutschland/parteien/id_77752842/deutschlandtrend-afd-erreicht-bislang-hoechsten-umfragewert.html, 5. června 2016 (německy).
  15. http://wahl.tagesschau.de/wahlen/2016-09-18-LT-DE-BE/index.shtml
  16. GEIL, Karin; STEFFEN, Tilman; VU, Vanessa. Bundestagswahl: Schulz greift Merkel persönlich an. Die Zeit. 2017-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. ISSN 0044-2070. (de-DE) 
  17. Oslabená CDU/CSU obhájila prvenství, posílili pravicoví populisté. Konečné výsledky voleb v Německu. Aktuálně.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. (cs-CZ) 
  18. Rozdíly přetrvávají i 27 let po sjednocení. Němci z bývalé NDR trestali vládu a volili protest. ČT24. 2016-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. (česky) 
  19. Die Ergebnisse in den Bundesländern. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. září 2017, s. 15 (německy).
  20. Das Ergebnis der Bundestagwahl. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. září 2017, s. 2 (německy).
  21. Neue Zürcher Zeitung online, https://www.nzz.ch/international/liveblog-bundestagswahl-ld.1317936, 25. září 2017 (německy).
  22. Gauland und Weidel sind AfD-Fraktionsvorsitzende, Die Zeit 26. 9. 2017, online: zeitonline
  23. Klaus řečnil na mítinku AfD: V Evropě válčí svoboda a demokracie s agresivním homosexualismem. Aktuálně.cz. 2017-08-30. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. (cs-CZ) 
  24. TANEČEK, David. Volby v Německu: Klaus: Zisk protiimigrační AfD je úžasný výsledek. TÝDEN.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25].  
  25. Klaus: Zisk protiimigrační AfD je úžasný výsledek. Deník.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. (česky) 
  26. Nemecké voľby vyhrala Merkelová. Strany vyzvala k zodpovednosti. Pravda.sk. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. (sk-SK) 
  27. KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Čeští politici ocenili výhru Merkelové. Podle exprezidenta Klause jeto Pyrrhovo vítězství | Radio Praha. Rozhlas.cz. 2017-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. (česky) 
  28. vlp, Právo. Islám do Německa nepatří, zakažme mešity i burky, AfD si schválila program [online]. Novinky.cz, [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  29. Islám je neslučitelný s ústavou, zakažme mešity a burky, hlásá program populistické AfD [online]. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje, [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]