Německé volby do spolkového sněmu 2017

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Volební plakát Alternativy pro Německo (Afd) na nádraží v bavorském Mnichově

Ve volbách do Německého spolkového sněmu, jež se konaly 24. září 2017, tj. v řádném termínu čtyři roky po volbách v roce 2013, se rozhodovalo především o následném zastoupení politického uskupení CDU/CSU vedeného stávající německou kancléřkou Angelou Merkelovou na jedné straně a SPD, jeho dosavadním koaličním partnerem pod vedením Martina Schulze na straně druhé, jimž média před volbami přisuzovala naději na volební úspěch.[1] S napětím se očekávaly výsledky dvou do té doby v Bundestagu nezastoupených stran, a to tradiční FDP a nové krajně pravicové[2] Alternativy pro Německo.

Situace před volbami[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách v roce 2013 získaly dohromady skoro polovinu mandátů společně kandidující Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) (dohromady 311 mandátů) a následně si jako koaličního partnera vybrali další v pořadí – Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD, 193 mandátů), protože jejich dřívější koaliční partner, Svobodná demokratická strana (FDP), získal jen 4,8 % a nepřekročil tak uzavírací klauzuli 5 % a nezískal žádné mandáty. Kromě těchto stran se do parlamentu dostaly ještě Levice a Svaz 90/Zelení.

Předvolební průzkumy na začátku roku 2017 předpokládaly opět vítězství dvojice CDU/CSU, ale s propadem ze 41 % někam do okolí 35 %. I druhá koaliční strana, Sociální demokraté, si podle nich měla pohoršit, z 25 % na přibližně 22 %. U Levice i Zelených se shodně očekával zhruba o jedno procento vyšší zisk, tedy každá ze stran by získala 10 %. Nejvýraznější vzestup měla podle průzkumů zaznamenat Alternativa pro Německo, která získala v roce 2013 jen 4,7 % a nově by měla dosáhnout až na přibližně 14 % hlasů. Ostatními stranami je ovšem vnímána jako krajní a má tedy velmi malý koaliční potenciál.

Na základě průzkumů se spekulovalo o možném pokračování velké koalice CDU/CSU s SPD, o koalici CDU/CSU se Zelenými a Svobodnými (tj. tzv. Jamajské koalici), ale i možnosti levicové koalice Levice, SPD a Zelených.

Volební systém[editovat | editovat zdroj]

Znázornění volebního systému do Bundestagu

Do německého Spolkového sněmu se volí proporčním volebním systémem s proměnným množstvím mandátů. Každý volič má dva volební hlasy, první hlas odevzdává konkrétní osobnosti, druhý hlas pak volební straně. Hlasy pro jednotlivé osobnosti se sčítají v rámci jednomandátových volebních obvodů, kterých je celkem 299. Kandidát s největším počtem hlasů v tomto obvodu se stává poslancem Spolkového sněmu.

Proporcionalita výsledků je pak zajištěna hlasy udělenými jednotlivým volebním stranám. Strany, které obdržely v určitém spolkovém státě méně mandátů za první hlasy, dostávají pak další mandáty tak, aby celkový podíl mandátů v tomto spolkovém státě odpovídal podílu odevzdaných druhých hlasů jednotlivým volebním stranám. Z tohoto důvodu je množství rozdělovaných mandátů ve volbách do spolkového sněmu proměnlivé, nominální počet mandátů je 598, nicméně přesně 598 poslanců by bylo zvoleno pouze v případě, že by volební výsledky za jednomandátové okrsky byly za celé spolkové země dokonale proporcionální.

Čím více některá strana uspěje v mandátech obdržených za první hlasy na úkor proporcionality získané z druhých hlasů, tím více vzniká dodatečných mandátů a tím větší je pak také Spolkový sněm.[3]

Výsledky voleb[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení mandátů v Bundestagu: CDU/CSU: 246 křesel, SPD: 153 křesel, AfD: 94 křesel, FDP: 80 křesel, Strana německé Levice: 69 křesel, Zelení: 67 křesel

Ve volbách zvítězila koalice CDU/CSU, jež získala 33 % odevzdaných hlasů, jako druhá v pořadí se umístila se ziskem 20, 5 % SPD a jako třetí pak Alternativa pro Německo (AfD), jež získala hlasy od 12, 6 % oprávněných voličů.[4] Na čtvrtém místě se usadila s 10, 7 % hlasů Svobodná demokratická strana (FDP), následována se ziskem 9, 2 % německou stranou Levice (Die Linke). Svaz 90/Zelení oslovili 8, 9 % elektorátu.[5] Voličů, opravněných zúčastnit se těchto voleb, bylo 61 675 529. Volební účast pak činila 76,2 % (46 973 799 voličů).

Politická strana První hlasy (osobnosti) Druhé hlasy (strany) Celkový počet
Hlasů % Mandátů Hlasů % Mandátů Mandátů +/–
Křesťanskodemokratická unie 14 027 804 30,2 185 12 445 832 26,8 15 200 55
Sociálnědemokratická strana Německa 11 426 613 24,6 59 9 538 367 20,5 94 153 40
Alternativa pro Německo 5 316 095 11,5 3 5 877 094 12,6 91 94 94
Svobodná demokratická strana 3 248 745 7,0 0 4 997 178 10,7 80 80 80
Levice 3 966 035 8,6 5 4 296 762 9,2 64 69 5
Zelení 3 717 436 8,0 1 4 157 564 8,9 66 67 4
Křesťansko-sociální unie Bavorska 3 255 604 7,0 46 2 869 744 6,2 0 46 10
Ostatní kandidující subjekty 1 422 306 3,1 0 2 324 316 5,0 0 0 0
Platné hlasy 46 380 638 98,7 299 46 506 807 99,0 410 709 78
Neplatné hlasy 593 161 1,3 466 942 1,0
Celkem voličů 46 973 799 76,2
Zdroj: Bundeswahlleiter.de

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Německé parlamentní volby 2017. iDNES.cz [online]. [cit. 2017-09-21]. Dostupné online. 
  2. WILDMAN, Sarah. Meet the far-right party that's bringing racism and xenophobia back to Germany. vox.com [online]. 2017-09-26 [cit. 2017-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. FEHNDRICH, Martin; ZICHT, Wilko; CANTOW, Matthias. Wahlsystem der Bundestagswahl [online]. wahlrecht.de [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. (německy) 
  4. GEIL, Karin; STEFFEN, Tilman; VU, Vanessa. Bundestagswahl: Schulz greift Merkel persönlich an. Die Zeit. 2017-09-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-24. ISSN 0044-2070. (německy) 
  5. Oslabená CDU/CSU obhájila prvenství, posílili pravicoví populisté. Konečné výsledky voleb v Německu. Aktuálně.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. (česky)