Přeskočit na obsah

Německé volby do říšského sněmu 1924 (prosinec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Německé federální volby 1924
Výsledky voleb v jednotlivých obvodech
Výsledky voleb v jednotlivých obvodech
StátNěmecko Výmarská republika
Druh volebparlamentní
Volební termín7. prosince 1924
Předchozí volbyVolby 1924 (květen)
Následující volbyVolby 1928
Volební účast78,8 %
Výsledky
493 mandátů
Hermann Müller Kuno von Westarp Wilhelm Marx
Hermann Müller Kuno von Westarp Wilhelm Marx
volební lídr volební lídr volební lídr
Sociálnědemokratická strana Německa Německá národně lidová strana Centrum
7 881 041 hlasů 6 205 802 hlasů 4 118 849 hlasů
26,0 % 20,5 % 13,6 %
131  mandátů 103  mandátů 69  mandátů
31 8 4
Gustav Stresemann Ruth Fischer Erich Koch-Weser
Gustav Stresemann Ruth Fischer Erich Koch-Weser
volební lídr volební lídr volební lídr
Německá lidová strana Komunistická strana Německa Německá demokratická strana
3 049 064 hlasů 2 709 086 hlasů 1 919 829 hlasů
10,1 % 9,0 % 6,3 %
51  mandátů 45  mandátů 32  mandátů
6 17 4

Německé federální volby konané 7. prosince 1924 byly v pořadí čtvrté volby do říšského sněmu. Vítězem se stala Sociálnědemokratická strana Německa, která posílila oproti minulým volbám. V porovnání s předešlými volbami, které se konaly ve stejný rok v květnu, došlo k politické stabilizaci a výraznému oslabení krajně pravicových i levicových stran.

Předešlé události

[editovat | editovat zdroj]

Předchozí rok (tj. 1923) byl pro Německo velmi těžký. Vláda přestala z ekonomických důvodů platit válečné reparace a reakcí bylo obsazení průmyslového Porúří spojenou armádou Francie a Belgie. Němci reagovali na agresi pasivním odporem, a tak se veškerá průmyslová výroba zastavila. Již tak slabé hospodářství dostalo poslední ránu. Vypukla hyperinflace a vláda musela provést měnovou reformu s kurzem 1 ku biliónu. Němci ztratili veškeré své dosavadní úspory. V chaotické situace se pokusili využít jak komunisté (Německý říjen), tak nacionalisté s Hitlerem v čele (Pivní puč) k násilnému převzetí moci. Obě skupiny byly neúspěšné, ale v následných volbách v květnu 1924 výrazně posílily.

Po neúspěšných koaličních jednání s nacionalisty z DNVP vznikla v červnu 1924 menšinová vláda Centra, lidovců a německých demokratů s tolerancí sociálních demokratů. Lidovci chtěli více pravicové směřování vlády a snažili se nacionalisty z DNVP do vlády zahrnout, což ale naráželo na odpor německých demokratů. Vláda se rozpadla a byly vypsáné nové volby. Ty se konaly v době ekonomického oživení díky Dawesova plánu. Podařilo se snížit nezaměstnanost, zvýšit platy a zkrátit pracovní dobu.

I přes uklidnění situace krajní pravice a levice dále pokračovaly v prosvěcování násilí. V červenci 1924 byla komunisty založena polovojenská organizace Roter Frontkämpferbund. Jako odpověď založili společně sociální demokraté, Centrum a němečtí demokraté podobnou polovojenskou organizaci zvanou Reichsbanner. Hitler byl stále ve vězení, takže krajní pravice byla vedena Národně socialistické stranou za svobodu, která vznikla z bývalého hnutí v srpnu 1924. Nacionalisté z DNVP i sociální demokraté očekávali, že budou z uklidnění situace budou těžit na úkor extrémistů.

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Po čtvrté v řadě vyhráli volby sociální demokraté a očekávaně posílili na úkor komunistů, kteří ztratili 17 mandátů. Nacionalisté udrželi svoje pozice se ziskem 8 křesel. Krajní pravice reprezentovaná Národně socialistickou stranou za svobodu naopak ztratila polovinu svých křesel. Všechny vládní strany (Centrum, lidovci a němečtí demokraté) si ve volbách mírně polepšily v porovnání s předchozími výsledky z května 1924.

Úspěšnost stran v jednotlivých volebních obvodech

[editovat | editovat zdroj]

Co se týče rozložení hlasů v jednotlivých obvodech tak nedošlo k žádnému výraznému posunu v porovnání s předcházejícími volbami. Sociální demokraté zvítězili ve 14 volebních obvodech. Jejich pozice ve středním Německu zůstala nadále netknutá a k tomu se jim podařilo porazit nacionalisty v Dolním Slezsku. Nacionalisté udrželi své pozice v regionech na východ od Labe a v severním Německu. Katolické Centrum tradičně zvítězilo v jižním Německu, Porýní a v Horním Slezsku.

Politická strana Hlasy v % (změna) Mandáty (změna)
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) 26,0 +5,5 131 +31
Německá národně lidová strana (DNVP) 20,5 +1,0 103 +8
Deutsche Zentrumspartei (Z) 13,6 +0,2 69 +4
Německá lidová strana (DVP) 10,1 +0,9 51 +6
Komunistická strana Německa (KPD) 9,0 -3,6 45 -17
Německá demokratická strana (DDP) 6,3 +0,6 32 +4
Bavorská lidová strana (BVP) 3,7 +0,5 19 +3
Národně socialistická strana za svobodu (NSFP) 3,0 -3,5 14 -18
Zemědělská liga 1,6 -0,4 8 -2
Říšská strana německé střední třídy (WP) 2,3 +0,6 12 +5
Bavorský rolnický svaz (BB) 1,0 +0,3 5 +2
Německo-hannoverská strana (DHP) 0,9 -0,2 4 -1
Ostatní 2,0 -0,8 0 -4
Celkem 100,0   493 +21

Tvorba vlády

[editovat | editovat zdroj]

Díky výsledkům voleb byly možné pouze dvě varianty složení vlády. Prvním byla velká koalice Centra, lidovců, německých demokratů a sociálních demokratů. Druhou možností byla koalice všech pravicových stran tj. lidovců, nacionalistů, Centra, Bavorské lidové strany a krajní pravice z Národně socialistická strana za svobodu. Ani jedna možnost nakonec nebyla možná, a tak se kancléř Marx vzdal své možnosti sestavit vládu.

Šanci dostal nestraník Hans Luther. Pokusil se sestavit kabinet z tradičních konzervativních stran (tj. nacionalisté z DNVP, Centrum, lidovci a bavorští lidovci), kdy by každá strana navrhla za sebe odborníka, který by stranu reprezentoval, ale nebyl by jejím členem. Sociální demokraté se k zamýšlené koalici postavili odmítavě, tak Luther začal jednat s německými demokraty. Ti nakonec souhlasili pod podmínkou, že jejich ministr obrany Otto Gessler zůstane nadále ve funkci. Tzv. první vláda Hanse Luthera byla tvořena koalicí DNVP, lidovců, Centra a Bavorské lidové strany. Ministrem obrany zůstal Otto Gessler z DDP, tak i Gerhard von Kanitz (nestraník) ministrem zemědělství. Oba měli tuto funkci již v předešlé vládě.

Přehled vlád

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reichstagswahl Dezember 1924 na německé Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]