Německé volby do říšského sněmu 1924 (prosinec)
| Německé federální volby 1924 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Výsledky voleb v jednotlivých obvodech | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stát |  Výmarská republika | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Druh voleb | parlamentní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volební termín | 7. prosince 1924 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Předchozí volby | Volby 1924 (květen) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Následující volby | Volby 1928 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volební účast | 78,8 % | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Výsledky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Německé federální volby konané 7. prosince 1924 byly v pořadí čtvrté volby do říšského sněmu. Vítězem se stala Sociálnědemokratická strana Německa, která posílila oproti minulým volbám. V porovnání s předešlými volbami, které se konaly ve stejný rok v květnu, došlo k politické stabilizaci a výraznému oslabení krajně pravicových i levicových stran.
Předešlé události[editovat | editovat zdroj]
Předchozí rok (tj. 1923) byl pro Německo velmi těžký. Vláda přestala z ekonomických důvodů platit válečné reparace a reakcí bylo obsazení průmyslového Porúří spojenou armádou Francie a Belgie. Němci reagovali na agresi pasivním odporem, a tak se veškerá průmyslová výroba zastavila. Již tak slabé hospodářství dostalo poslední ránu. Vypukla hyperinflace a vláda musela provést měnovou reformu s kurzem 1 ku biliónu. Němci ztratili veškeré své dosavadní úspory. V chaotické situace se pokusili využít jak komunisté (Německý říjen), tak nacionalisté s Hitlerem v čele (Pivní puč) k násilnému převzetí moci. Obě skupiny byly neúspěšné, ale v následných volbách v květnu 1924 výrazně posílily.
Po neúspěšných koaličních jednání s nacionalisty z DNVP vznikla v červnu 1924 menšinová vláda Centra, lidovců a německých demokratů s tolerancí sociálních demokratů. Lidovci chtěli více pravicové směřování vlády a snažili se nacionalisty z DNVP do vlády zahrnout, což ale naráželo na odpor německých demokratů. Vláda se rozpadla a byly vypsáné nové volby. Ty se konaly v době ekonomického oživení díky Dawesova plánu. Podařilo se snížit nezaměstnanost, zvýšit platy a zkrátit pracovní dobu.
I přes uklidnění situace krajní pravice a levice dále pokračovaly v prosvěcování násilí. V červenci 1924 byla komunisty založena polovojenská organizace Roter Frontkämpferbund. Jako odpověď založili společně sociální demokraté, Centrum a němečtí demokraté podobnou polovojenskou organizaci zvanou Reichsbanner. Hitler byl stále ve vězení, takže krajní pravice byla vedena Národně socialistické stranou za svobodu, která vznikla z bývalého hnutí v srpnu 1924. Nacionalisté z DNVP i sociální demokraté očekávali, že budou z uklidnění situace budou těžit na úkor extrémistů.
Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]
Po čtvrté v řadě vyhráli volby sociální demokraté a očekávaně posílili na úkor komunistů, kteří ztratili 17 mandátů. Nacionalisté udrželi svoje pozice se ziskem 8 křesel. Krajní pravice reprezentovaná Národně socialistickou stranou za svobodu naopak ztratila polovinu svých křesel. Všechny vládní strany (Centrum, lidovci a němečtí demokraté) si ve volbách mírně polepšily v porovnání s předchozími výsledky z května 1924.
Úspěšnost stran v jednotlivých volebních obvodech[editovat | editovat zdroj]
Co se týče rozložení hlasů v jednotlivých obvodech tak nedošlo k žádnému výraznému posunu v porovnání s předcházejícími volbami. Sociální demokraté zvítězili ve 14 volebních obvodech. Jejich pozice ve středním Německu zůstala nadále netknutá a k tomu se jim podařilo porazit nacionalisty v Dolním Slezsku. Nacionalisté udrželi své pozice v regionech na východ od Labe a v severním Německu. Katolické Centrum tradičně zvítězilo v jižním Německu, Porýní a v Horním Slezsku.
| Politická strana | Hlasy v % (změna) | Mandáty (změna) | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) | 26,0 | ▲ +5,5 | 131 | ▲ +31 | |
| Německá národně lidová strana (DNVP) | 20,5 | ▲ +1,0 | 103 | ▲ +8 | |
| Deutsche Zentrumspartei (Z) | 13,6 | ▲ +0,2 | 69 | ▲ +4 | |
| Německá lidová strana (DVP) | 10,1 | ▲ +0,9 | 51 | ▲ +6 | |
| Komunistická strana Německa (KPD) | 9,0 | ▼ -3,6 | 45 | ▼ -17 | |
| Německá demokratická strana (DDP) | 6,3 | ▲ +0,6 | 32 | ▲ +4 | |
| Bavorská lidová strana (BVP) | 3,7 | ▲ +0,5 | 19 | ▲ +3 | |
| Národně socialistická strana za svobodu (NSFP) | 3,0 | ▼ -3,5 | 14 | ▼ -18 | |
| Zemědělská liga | 1,6 | ▼ -0,4 | 8 | ▼ -2 | |
| Říšská strana německé střední třídy (WP) | 2,3 | ▲ +0,6 | 12 | ▲ +5 | |
| Bavorský rolnický svaz (BB) | 1,0 | ▲ +0,3 | 5 | ▲ +2 | |
| Německo-hannoverská strana (DHP) | 0,9 | ▼ -0,2 | 4 | ▼ -1 | |
| Ostatní | 2,0 | ▼ -0,8 | 0 | ▼ -4 | |
| Celkem | 100,0 | 493 | +21 | ||
Tvorba vlády[editovat | editovat zdroj]
Díky výsledkům voleb byly možné pouze dvě varianty složení vlády. Prvním byla velká koalice Centra, lidovců, německých demokratů a sociálních demokratů. Druhou možností byla koalice všech pravicových stran tj. lidovců, nacionalistů, Centra, Bavorské lidové strany a krajní pravice z Národně socialistická strana za svobodu. Ani jedna možnost nakonec nebyla možná, a tak se kancléř Marx vzdal své možnosti sestavit vládu.
Šanci dostal nestraník Hans Luther. Pokusil se sestavit kabinet z tradičních konzervativních stran (tj. nacionalisté z DNVP, Centrum, lidovci a bavorští lidovci), kdy by každá strana navrhla za sebe odborníka, který by stranu reprezentoval, ale nebyl by jejím členem. Sociální demokraté se k zamýšlené koalici postavili odmítavě, tak Luther začal jednat s německými demokraty. Ti nakonec souhlasili pod podmínkou, že jejich ministr obrany Otto Gessler zůstane nadále ve funkci. Tzv. první vláda Hanse Luthera byla tvořena koalicí DNVP, lidovců, Centra a Bavorské lidové strany. Ministrem obrany zůstal Otto Gessler z DDP, tak i Gerhard von Kanitz (nestraník) ministrem zemědělství. Oba měli tuto funkci již v předešlé vládě.
Přehled vlád[editovat | editovat zdroj]
- Kabinet H. Luthera I. (-) - koalice DVP, DNVP, Z, BVP, DDP (16. leden 1925 — 20. leden 1926)
- Kabinet H. Luthera II. (-) - koalice DVP, Z, BVP, DDP (20. leden — 18. květen 1926)
- Kabinet W. Marxe III. (Z) - koalice DVP, Z, BVP, DDP (18. květen 1926 — 1. únor 1927)
- Kabinet W. Marxe IV. (Z) - koalice DVP, DNVP, Z, BVP, DDP (1. únor 1927 — 28. červen 1928)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reichstagswahl Dezember 1924 na německé Wikipedii.