Německé volby do spolkového sněmu 2021

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Německé volby do spolkového sněmu 2021
StátNěmeckoNěmecko Německo
Druh volebfederální
Volební termín26. září 2021
Předchozí volby2017
Výsledky
Celkem 735 poslanců (598 z jednomandátových okrsků, zbytek dodatečné a vyrovnávací mandáty) ve Spolkovém sněmu
pro většinu třeba 368
Olaf Scholz Armin Laschet Annalena Baerbock
Olaf Scholz Armin Laschet Annalena Baerbock
volební lídr volební lídr volební lídr
SPD CDU/CSU Zelení
předchozí volby
153 mandátů (20,5%)
předchozí volby
246 mandátů (32,9%)
předchozí volby
67 mandátů (8,9%)
11 949 756 hlasů 11 173 806 hlasů 6 848 215 hlasů
25,7 % 24,1 % 14,8 %
206  mandátů 196  mandátů 118  mandátů
53 50 51
Christian Lindner Alice Weidel
Christian Lindner Alice Weidel kolektivní vedení
volební lídr volební lídr volební lídr
FDP AfD Levice
předchozí volby
80 mandátů (10,7%)
předchozí volby
94 mandátů (12,6%)
předchozí volby
69 mandátů (9,2%)
5 316 698 hlasů 4 802 097 hlasů 2 269 993 hlasů
11,5 % 10,3 % 4,9 %
92  mandátů 83  mandátů 39  mandátů
12 11 30
Rozdělení mandátů v jednomandátových obvodech (vlevo) a dle stranických kandidátek (vpravo nahoře).
Kancléř
Před volbamiAngela Merkelová,
CDU

Volby do Německého spolkového sněmu se v roce 2021 konaly 26. září. Jednalo se o volby v řádném termínu čtyř let od voleb v roce 2017.

Stav před volbami[editovat | editovat zdroj]

Po volbách v roce 2017 byla po dlouhých koaličních jednáních ustavena čtvrtá vláda Angely Merkelové, přičemž vzniklá velká koalice CDU/CSU s SPD disponovala ve spolkovém sněmu většinou. Pokračování velké koalice bylo důsledkem slabších výsledků obou největších stran. Předseda SPD Martin Schulz, který zpočátku rezolutně odmítal pokračování koalice, rezignoval na svou stranickou funkci už v únoru 2018, a sama kancléřka Angela Merkelová rezignovala na funkci předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) koncem října 2018, po slabém výsledku strany v zemských volbách v Hesensku. Poměrně záhy tedy bylo zřejmé, že největší strany povedou do voleb v roce 2021 noví vůdci.

Předsedkyní CDU byla poté zvolena bývalá sárská premiérka Annegret Krampová-Karrenbauerová, ale ta následně v únoru 2020 v důsledku kontroverzí kolem volby Thomase Kemmericha do funkce durynského premiéra oznámila, že rezignuje a do voleb v roce 2021 už CDU nepovede. Volbu nového předsedy, plánovanou na duben 2020, se ovšem kvůli pandemii covidu-19 podařilo realizovat až v lednu 2021, kdy jím byl zvolen Armin Laschet. Ani tím ovšem ještě nebylo jisté, kdo se stane kandidátem CDU/CSU na kancléře a média spekulovala o tom, že by se jím mohl stát předseda sesterské Křesťansko-sociální unie (CSU), Markus Söder.[1]

Podobně SPD sice již v dubnu 2018 zvolila novou předsedkyni, Andreu Nahlesovou, ale ta rezignovala po slabých výsledcích ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019. Nové spoluvůdce pro volby v roce 2021 se tak v SPD podařilo zvolit až na závěr roku 2019, kdy se jimi stali Norbert Walter-Borjans a Saskia Eskenová, a kandidátem na kancléře strana určila v srpnu 2020 ministra financí Olafa Scholze.

Spolupředsedy Alternativy pro Německo (AfD), která byla po volbách v roce 2017 třetí nejsilnější stranou sněmu a přitom s ní všechny zbylé strany odmítaly koaličně spolupracovat, se pro volby v roce 2021 stali Tino Chrupalla a Jörg Meuthen. V roce 2017 čtvrtou Svobodnou demokratickou stranu (FDP) by měl opět vést Christian Lindner. Předsedy Levice jsou Katja Kippingová a Bern Riexinger a předsedy Zelených Annalena Baerbocková a Robert Habeck.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Počet poslanců ve spolkovém sněmu se po volbách zvýšil ze 709 na 735. Největší stranou se stala SPD s 206 poslanci. Druhá skončila se ziskem 196 CDU/CSU, pro kterou byl zisk 24,1 % nejhorší v historii. Třetí největší stranou je v Bundestagu nově Svaz 90/Zelení se 118 mandáty, pro které je to jejich nejlepší volební výsledek, byť si od volebních průzkumů na začátku roku 2021 pohoršili.[2] Čtvrtá FDP mírně navýšila svůj zisk hlasů a má 92 poslanců. AfD, která skončila s 12,6 % třetí v roce 2017, získala 10,3 % a 83 mandátů, o 11 méně. Levice získala 4,9 % hlasů pro stranu, což je pod hranicí pro vstup do sněmu. Tři z kandidátů ale vyhráli jednomandátové okrsky, takže se do sněmu strana dostala s 39 poslanci.[3] Kromě šesti politických subjektů úspěšných v předchozích federálních volbách byl do spolkového sněmu zvolen také jeden poslanec strany hájící zájmy dánské a fríské národnostní menšiny SSW, pro kterou neplatí nutnost překonat hranici 5 % hlasů.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bundestagswahl 2021 na německé Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PALATA, Luboš. Německá CDU má nástupce Merkelové. Laschet ale kancléřem být nemusí. denik.cz [online]. 2021-1-17 [cit. 2021-1-18]. Dostupné online. 
  2. Vítězové a poražení německých voleb: historický průšvih CDU/CSU, Scholzův triumf i oslabení extrémů. iROZHLAS [online]. 2021-09-27. Dostupné online. 
  3. Německé volby vyhráli sociální demokraté. Otevřené zůstává, kdo bude kancléřem. ČT24 [online]. 2021-09-27. Dostupné online. 
  4. Sensation im Norden: SSW schafft Einzug in Bundestag. ZDF [online]. 2021-09-27. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]