Uzavírací klauzule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Uzavírací klauzule neboli volební klauzule, někdy také nepřesně volební kvórum je minimální podíl (případně počet) hlasů, stanovený volebním zákonem, který musí politická strana získat ve volbách, aby se dostala do parlamentu či do jiného zastupitelského sboru. Uzavírací klauzule se téměř výhradně používá v poměrných volebních systémech, teoreticky není její uplatnění vyloučeno ani ve většinovém systému.[1]

Účel a účinky uzavírací klauzule[editovat | editovat zdroj]

Účelem klauzule je zabránit přílišnému štěpení politických sil v parlamentu a z toho případně plynoucí politické nestabilitě; jako negativní příklad bývá v této souvislosti uváděna Itálie.[2]

Účinkem uzavírací klauzule je zároveň snižování reprezentativnosti, protože hlasy stranám, které nedosáhly určité procentuální hranice, propadnou. Je však třeba říct, že aspoň minimální uzavírací klauzule je přirozeným rysem volebních systémů, minimální uzavírací klauzule je dána čistě matematicky. Uzavírací klauzule tohoto typu se označuje jako přirozená klauzule nebo přirozený práh.

Příklady uzavírací klauzule[editovat | editovat zdroj]

Příkladem země, která má uzavírací klauzuli velmi nízkou je Izrael,[3] podobný systém s minimálními klauzulemi fungoval i v Československé první republice[1] a do konce 20. století i v Itálii. Některé země, např. Portugalsko, nemají stanovenou uzavírací klauzuli.[4] Nejmenší minimální klauzuli má Nizozemsko s 0,67%.[zdroj?]

Ve světě uzavírací klauzule zřídkakdy překračuje 5 %.[5] (výjimkou je např. Turecko – 10 %).[3]

V Česku je pro získání mandátů politickou stranou ve volbách do Poslanecké Sněmovny ČR, Evropského parlamentu i ve volbách do krajských zastupitelstev[6] nutné získat min. 5 % hlasů. Pro volební koalice platí pro volby do PSP tzv. aditivní klauzule, pro uskupení 2 stran 10 %, pro uskupení 3 stran 15 % a pro uskupení víc než 3 stran 20 %.[5]

Ústavní soud České republiky rovněž rozhodl, že zvýšení uzavírací klauzule výrazně nad 5 % pro volby do Poslanecké sněmovny by bylo v rozporu s ústavou, podle které se volby do PS musí konat podle poměrného volebního systému.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volebné kvórum na slovenské Wikipedii.

  1. a b BURĎÁK, Vlastimil. Uzavírací klauzule [online]. 2002-5-16, [cit. 2009-06-03]. Dostupné online.  
  2. http://www.e-polis.cz/komparace/306-vliv-volebniho-systemu-na-stranicky-system-italske-republiky-pred-a-po-roce-1993.html
  3. a b Volební systémy ve vybraných zemích Evropy [online]. PSP ČR, [cit. 2014-05-30]. Dostupné online.  
  4. NĚMEC, Jan. Portugalsko: vleklé krize a radikální východiska na cestě k demokracii. In ŘÍCHOVÁ, Blanka, a kol. Západoevropské politické systémy. Praha : Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1516-8. S. 164. (čeština)
  5. a b LEBEDA, Tomáš. Hlavní proměnné proporčních volebních systémů. Sociologický časopis. 2001, roč. 37, čís. 4, s. 442. Dostupné online. ISSN 0038-0288.  
  6. http://cpssu.org/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=19

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]