Německé volby do říšského sněmu 1930

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Německé volby do říšského sněmu 1930
Výsledky voleb v jednotlivých obvodech
Výsledky voleb v jednotlivých obvodech
StátNěmecko Výmarská republika
Druh volebparlamentní
Volební termín14. září 1930
Předchozí volbyVolby 1928
Následující volbyVolby 1932 (červenec)
Volební účast82,0 %
Výsledky
577 mandátů
Otto Wels Adolf Hitler Ernst Thälmann
Otto Wels Adolf Hitler Ernst Thälmann
volební lídr volební lídr volební lídr
Sociálnědemokratická strana Německa Národně socialistická německá dělnická strana Komunistická strana Německa
8 575 244 hlasů 6 379 672 hlasů 4 590 160 hlasů
24,5 % 18,3 % 13,1 %
143 mandátů 107 mandátů 77 mandátů
10 95 23
Ludwig Kaas Alfred Hugenberg Ernst Scholz
Ludwig Kaas Alfred Hugenberg Ernst Scholz
volební lídr volební lídr volební lídr
Centrum Německá národně lidová strana Německá lidová strana
4 127 000 hlasů 2 457 686 hlasů 1 577 365 hlasů
11,8 % 7,0 % 4,5 %
68 mandátů 41 mandátů 30 mandátů
7 32 15

Německé federální volby konané 14. září 1930 byly v pořadí šesté volby do říšského sněmu Výmarské republiky. Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) si udržela i přes ztrátu 10 křesel pozici nejsilnější strany. Výrazně posílili nacisté z NSDAP vedené Adolfem Hitlerem. Strana si polepšila o 95 křesel s stala se druhou největší. Třetí skončili komunisté.

Předcházející události[editovat | editovat zdroj]

Po parlamentních volbách v roce 1928 sestavil sociální demokrat Hermann Müller vládu široké koalice SPD, lidovců, německých demokratů, Centra a Bavorské lidové strany (více: vláda Hermanna Müllera). Vláda se od samého začátku potýkala s vnitřními spory mezi lidovci a sociálními demokraty a po vypuknutí Velké hospodářské krize v říjnu 1929 se rozkol ještě prohloubil. Vláda se nakonec rozpadla v březnu 1930 po neshodách ohledně navyšování pojištění v nezaměstnanosti.

Situace využila vlivná skupina velkostatkářů, průmyslníků a armádních špiček okolo říšského prezidenta Hindenburga, která nesouhlasila s politikou vládnoucí SPD. Hindenburg pověřil sestavením vlády Heinricha Brüninga z Centra, který vytvořil menšinovou vládu bez sociálních demokratů. Brüning následně vládl pomocí prezidentských „nouzových dekretů“ (více: článek 48), kdy pro přijmutí zákona stačilo pouhé schválení prezidentem a ne standardně celým sněmem. Někdy se Brüningova vláda nazývá prezidentský kabinet. Výrazně byl oslaben parlamentarismus a demokracie republiky. Směn mohl dekret zamítnout, ale potřeboval k tomu většinu poslanců. Při schvalování rozpočtu pro rok 1930 byl návrh vlády odmítnut. Brüning se pokusil rozpočet protlačit pomocí dalšího prezidentského dekretu, ale narazil na plošný odpor sněmu. V nevídané shodě se sešly hlasy sociálních demokratů, komunistů, nacistů a nacionalistů a celkovým počtem 256 z 491 byl dekret zrušen. V červnu 1930 byl rozpuštěn říšský sněm a nové volby byly vypsány na 14. září 1930.

Volební kampaně[editovat | editovat zdroj]

Sociální demokraté si byli vědomi potencionálního úspěchu nacistů v nadcházejícím klání, jelikož se NSDAP podařilo výrazně uspět v několika zemských volbách. Do voleb šli s plakátem, který hlásal:„Proti buržoazii a svastice!“ V srpnu uspořádali sociální demokraté a komunisté demonstrace v Berlíně s heslem „Válku nikdy víc!“ Na 30 tisíc lidí se účastnilo části pořádané SPD a dalších 15 tisíc bylo na komunistické demonstraci. Německá demokratická strana se v červenci 1930 spojila s nacionalisty z Lidového národního říšského svazu a přejmenovala se na Německou státní stranu (DStP). Mnoho umírněných a levicově orientovaných členů následně stranu opustilo.

Nacionalisté z DNVP se museli před volbami vypořádat s rozkolem mezi proti-demokratickým křídlem strany a její umírněnou částí. Radikálové slavili vítězství a liberálnější část členů ze strany odešla a založila Konzervativní lidovou stranu. Lidovci z DVP se pokusili vytvořit pravicový blok s dalšími menšími stranami jako Konzervativní lidová strana či Říšská strana německé střední třídy, ale snaha neslavila úspěch. Kampaň NSDAP byla poprvé řízena Goebbelsem, který zakázal před volbami protižidovská hesla a nechal stranu profilovat jako nacionalistickou, protikomunistickou a antikapitalistickou. Byla velká snaha vykreslit NSDAP jako mladou, nezkaženou a činorodou. V srpnu 1930 objel Hitler za 10 dní 20 shromáždění a toho v Berlíně se účastnilo na 16 tisíc lidí.

Vlivní lidé z okolí říšského prezidenta Hindenburga doufali ve výrazné oslabení protivládních nacionalistů z DNVP a posílení provládních konzervativců z odštěpené Konzervativní lidové strany. V srpnu 1930 požádal Svaz německého průmyslu své členy, aby podporovali pouze ty strany, které ctí ústavu a jsou pro zachování soukromého sektoru i vlastnictví. Celá akce byla namířena proti aktivitám komunistů a nacistů.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Největší úspěch ve volbách slavili nacisté, kteří po 800 tisících hlasech v roce 1928 jich získali v roce 1930 6,4 miliónu. Nejsilnější byla strana v severním a východním Německu. Ve Východním Prusku dokonce volby vyhrála a v Pomořansku a Šlesvicku-Holštýnsku měla přes 20 %. Nově zvolení členové říšského směnu za NSDAP následně usedli do lavic v hnědých stranických uniformách, ačkoliv tím porušovali zákon. Jelikož měli jako poslanci imunitu, žádné trestné stíhání neproběhlo. Výrazným neúspěchem skončily volby pro ostatní pravicové strany nacionalisté ztratili téměř půlku mandátů a lidovci třetinu.

Sociální demokraté vyhráli volby i po šesté a stali se opět největší stranou ve sněmu. Ztratili ale 10 poslanců. Naopak ziskem skončily volby pro komunisty, kteří se stali třetí největší stranou v říšském sněmu. Podařilo se jim dokonce vyhrát ve dvou volebních obvodech (Düsseldorf východ a Merseburg). Němečtí demokraté organizovaní v Německé státní straně ztratili 5 křesel.

Protižidovská kampaň DNVP
Zasedání říšského směnu v roce 1930, vlevo lze rozeznat nacistické poslance v hnědých košilích
Politická strana Hlasy v % (změna) Mandáty (změna)
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) 24,5 -5,3 143 -10
Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) 18,3 +15,5 107 95
Komunistická strana Německa (KPD) 13,1 +2,5 77 +23
Centrum (Z) 11,8 +1,5 68 +7
Německá národně lidová strana (DNVP) 7,0 -7,3 41 -32
Německá lidová strana (DVP) 4,5 -4,2 30 -15
Německá státní strana (DStP) 3,8 -1,0 20 -5
Říšská strana německé střední třídy (WP) 3,8 -0,7 23 ±0
Křesťansko nacionální rolnická a zemědělská strana (CNBL) 3,2 +1,3 19 +10
Bavorská lidová strana (BVP) 3,0 -0,1 19 +2
Křesťanská sociální služba 2,5 nová 14 nová
Německá rolnická strana 1,0 -0,6 6 -2
Konzervativní lidová strana (KVP) 0,8 nová 4 nová
Zemědělská liga (RLB) 0,6 -0,1 3 ±0
Německo-hannoverská strana (DHP) 0,4 -0,2 3 -1
Celkem 100,0   577 +86

Sestavování vlády[editovat | editovat zdroj]

Po vyhlášení výsledků bylo jasné, že sestavení většinové a k tomu funkční vlády bude extrémně obtížný úkol. Umírnění nacionalisté z Konzervativní lidová strany nedosáhli očekávaného úspěchu, a nemohli tak výrazněji posílit vládní koalici. Kancléř Brüning nakonec dostal svolení od sociálních demokratů v pokračování existující menšinové vlády, která se opírala o prezidentské dekrety. Po úspěchu nacistů to SPD viděla jako nejlepší možnost v dané situaci. Vznikla menšinová vláda tolerovaná SPD, kterou tvořilo Centrum, Bavorská lidové strana, Německá státní strana, Německá lidová strana a Konzervativní lidová strana. Ministerstvo obrany opět vedl nestraník a to Wilhelm Groener.

Přehled vlád[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reichstagswahl 1930 na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]