Šlesvicko-Holštýnsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Na tento článek je přesměrováno heslo Schleswig-Holstein. Možná hledáte: SMS Schleswig-Holstein.
Země Šlesvicko-Holštýnsko
Land Schleswig-Holstein
Holstentor04.jpg
Země Šlesvicko-Holštýnsko – znak
znak
Země Šlesvicko-Holštýnsko – vlajka
vlajka
Hymna: Up ewig ungedeelt
Geografie
Locator map Schleswig-Holstein in Germany.svg
Hlavní městoKiel
Souřadnice
Rozloha15 799,65 km²
Časové pásmo+1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 851 048 (2015[1])
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "180") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.180 obyv./km²
Jazykněmčina, dolnoněmčina, dánština, fríské jazyky
Národnostní složeníNěmci, Dáni, Frísové
Správa regionu
Nadřazený celekNěmecko
Druh celkuSpolkový stát
Podřízené celky11 zemských okresů a 4 městské okresy
Vznik1946
Předseda vládyDaniel Günther (CDU)
Zastoupení v Bundesratu4 křesla
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2DE-SH
NUTSDEF
Oficiální webwww.schleswig-holstein.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější spolková země Německa na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe. Její metropolí je město Kiel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Šlesvicko-Holštýnsko na severu hraničí s Dánskem, na jihu s německými spolkovými zeměmi Dolním Saskem a Svobodným a hanzovním městem Hamburk, na východě pak s německou spolkovou zemí Meklenbursko-Přední Pomořansko. Celé území Šlesvicka-Holštýnska je součástí Severoněmecké nížiny a rozkládá se v jižní části Jutského poloostrova mezi západně položeným Severním mořem a východně položeným Baltským mořem. Západní pobřeží spolkové země je lemováno ve středověku a raném novověku vzniklými Severofrískými ostrovy, které byly v minulosti součástí Jutského poloostrova. Všechny tyto ostrovy jsou zde obklopené mělčinovou oblastí označovanou německým termínem Wattenmeer, jehož většina je zde součástí národního parku Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer. Při odlivu se zde obnažují rozsáhlé oblasti písčin či bahna. U opačného východního (baltského) pobřeží spolkové země se rozkládá ostrov Fehmarn.

Původ názvu a historické části[editovat | editovat zdroj]

Spolková země je pojmenována podle Šlesvicka a Holštýnska, dvou hlavních historických zemí, z nichž je složena. Ze Šlesvicka náleží ke spolkové zemi jižní polovina (severní část patří Dánsku), Holštýnsko téměř celé. K dalším historickým územím tvořícím dnešní spolkovou zemi patří také většina území někdejšího Lauenburského vévodství, rozkládající se na jihovýchodě, téměř celé území někdejšího městského státu Lübecku, celé území někdejšího Lübeckého knížectví, bývalé hamburské exklávy Geesthacht a Großhansdorf, jakož i několik bývalých meklenburských exkláv.

Správa[editovat | editovat zdroj]

Šlesvicko-Holštýnsko se správně dělí na jedenáct okresů (Kreis) (krajů): Okresy Šlesvicko-Holštýnska

  1. Dithmarschen
  2. Vévodství lauenburské
  3. Severní Frísko (Nordfriesland)
  4. Východní Holštýnsko (Ostholstein)
  5. Pinneberg
  6. Plön
  7. Rendsburg-Eckernförde
  8. Schleswig-Flensburg
  9. Segeberg
  10. Steinburg
  11. Stormarn

Dále zde existují čtyři města s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt):

  1. Kiel (KL)
  2. Lübeck (HL)
  3. Neumünster (NMS)
  4. Flensburg (FL)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bevölkerung am Monatsende insgesamt in Schleswig-Holstein und Hamburg [online]. Das Statistische Amt für Hamburg und Schleswig-Holstein [cit. 2016-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-01. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]