Frísové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Frísové (kmen).
Frísové
Doutzencrop.jpgGrutte Pier (Pier Gerlofs Donia), 1622, book illustration.JPGJacob Cornelisz van Amsterdam.jpg
Meno simonis.jpgT-mommsen-2.jpgMata Hari 2.jpgParametr "image" (nyní s hodnotou "") šablony "Infobox - etnická skupina" je zastaralý. Více informací po kliknutí.
Populace
cca 1,5 milionu
Země s významnou populací
Frísko (rozdělené do Německa a Nizozemska)
Jazyk(y)
fríština, nizozemština, němčina, dolnosaština
Náboženství
dříve pohané,
později ve středověku křesťané

Dnes protestanti, převážně kalvíny a luteráni; katolické menšiny; také nevěřící.
Příbuzné národy
Afrikánci, Nizozemci, Angličané, Vlámové, Němci

Frísové jsou germánský národ žijící v dnešním Nizozemsku a Německu. Vzhledem k postupné diverzifikaci dnes mluví jedním ze třech dochovalých fríských jazyků. Jednotná fríština vymizela.

Frísové byli ve středověku významnými obchodníky a rejdaři. Jejich stát se nejdřív dostal pod kontrolu Francké říše, později Holandska. Později Frísko ztratilo trvale samostatnost, úředním jazykem se staly ostatní jazyky, fríské jazyky existovaly po několik staletí prakticky pouze v mluvené podobě. V posledních desetiletích začaly být ve všech zemích systematicky vyučovány, vydávají se v nich tiskoviny, rozvíjí se literatura (například nizozemský spisovatel Theun de Vries napsal některá svá díla ve západofríštině).

Stará fríština měla velmi blízko ke staré angličtině a i dnešní fríské jazyky jsou považovány za jazyky angličtině nejbližší. Např. anglickému green cheese (nezralý sýr) odpovídá západofríské griene tsiis, zatímco nizozemsky se totéž řekne groene kaas. Vzhledem k dlouholeté nadvládě ostatních národů však jejich jazyky zanechaly na fríských jazycích přece jen zřetelné stopy. Nejstarší dochované písemné památky jsou ze 13. až 16. století.

Reference[editovat | editovat zdroj]