Evropa národů a svobody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Evropa národů a svobody
Evropská politická skupina
Oficiální název Europe of Nations and Freedom
Ideologie Euroskepticismus
Nacionalismus
Přímá demokracie
Evropská strana Hnutí pro Evropu národů a svobody
Založení 15. června 2015
Předseda Marcel de Graaff
Evropští poslanci 37[1]
Oficiální web http://enfgroup-ep.eu/

Evropa národů a svobody, oficiální název Europe of Nations and Freedom (ENF), je frakce v Evropském parlamentu, která byla založena 15. června 2015. Sdružuje strany euroskeptickénacionalistické, povětšinou také s protiimigrantským programem,[2] nacházející se na pravici či krajní pravici. Se svými 39 zástupci[3] je v současnosti nejmenší frakcí v Evropském parlamentu.

Jednou z nejznámějších osobností frakce EFN byla od roku 2004 předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová, která však svůj mandát v Evropském parlamentu ke dni 18. června 2017 ukončila a dala přednost svému působení ve francouzském Národním shromáždění. Obdobně postupoval další výrazný člen frakce, nizozemský politik Geert Wilders.

Kromě francouzské Národní fronty jsou v uskupení EFN zastoupeny také strany Svobodná strana Rakouska (FPÖ), nizozemská Strana pro svobodu (PVV), belgický Vlámský zájem, italská Liga Severu (Lega Nord) či polský Kongres nové pravice (KNP). Dále se k frakci přidala britská europoslankyně Janice Atkinson, zvolená za Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP), ta ji však před jejím vstupem do této frakce vyloučila. Další členkou je Rebega Laurentiu, nezávislá poslankyně zvolená za rumunskou Konzervativní stranu. Od roku 2016 patří k této frakci také europoslanec Marcus Pretzell, který byl tehdy členem německé Alternativy pro Německo (AfD), avšak v roce 2017 z této strany vystoupil a nyní se v Německu účastní organizování nového pravicově-liberálního hnutí.

O vytvoření frakce v Evropském parlamentu se politici uvedených stran snažili již v roce 2014, krátce po volbách do Evropského parlamentu. Jednání však tehdy ztroskotala, protože se nenašlo potřebných 25 poslanců ze sedmi zemí.[4]

Členské strany[editovat | editovat zdroj]

Název strany (místní) Zkratka Název strany (česky) Členský stát Počet mandátů
Vlaams Belang VB Vlámský zájem BelgieBelgie Belgie 1
Front National FN Národní fronta (Francie) FrancieFrancie Francie 17
Lega Nord LN Liga Severu ItálieItálie Itálie 6
Partij voor de Vrijheid PVV Strana pro svobodu NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 4
Kongres Nowej Prawicy KNP Kongres nové pravice PolskoPolsko Polsko 2
Freiheitliche Partei Österreichs FPÖ Svobodná strana Rakouska RakouskoRakousko Rakousko 4
Laurentiu Rebega - Nezávislá poslankyně (zvolená za Konzervativní stranu) RumunskoRumunsko Rumunsko 1
Janice Atkinsonová - Nezávislá poslankyně (zvolená za UKIP) Spojené královstvíSpojené království Spojené království 1
Marcus Pretzell Nezávislý poslanec ((zvolený za Alternativu pro Německo, ze které v roce 2017 vystoupil) NěmeckoNěmecko Německo 1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.europarl.europa.eu/meps/en/search.html?politicalGroup=4907
  2. https://euobserver.com/political/129129
  3. http://www.europarl.europa.eu/meps/en/search.html?politicalGroup=4907
  4. http://www.bbc.com/news/world-europe-27993210