Bayer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bayer
Logo
Právní forma Aktiengesellschaft
Založeno 1863
Zakladatel Friedrich Bayer
Sídlo Leverkusen
Oblast výroby farmaceutický průmysl, phytopharmaceuticals a plast
Mateřská společnost IG Farben
Majitelé BlackRock
Capital Group Companies
Dceřiné společnosti Bayer HealthCare Pharmaceuticals
Bayer Schering Pharma
Bayer Technology Services
Bayer Business Services
Bayer CropScience
Bayer MaterialScience
Currenta
Euroservices
Viverso
Oficiální web www.bayer.de
ISIN DE000BAY0017
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Friedrich Bayer – zakladatel firmy
Závod firmy Bayer v Leverkusenu
Tento článek pojednává o německém koncernu. Další významy jsou uvedeny v článku Bayer (rozcestník).

Bayer AG je významná německá agrochemická a farmaceutická společnost založená roku 1863 ve městě Barmen (dnes je součástí města Wuppertal). V současnosti se hlavní sídlo firmy nachází v Leverkusenu. Společnost se zabývá vývojem, výrobou a prodejem chemikálií a hummánních i veterinárních léčiv. Je nástupce nechvalně proslulé firmy IG Farben, která za druhé světové války vyráběla cyklon B.

Korporátní logo společnosti, Bayer kříž[1], byl představen v roce 1904. Skládá se z horizontálního slova "Bayer" kříženého s vertikálním slovem "Bayer", obě slova sdílejí "Y" a jsou v uzavřeném kruhu.

Ve fiskálním roce 2015 společnost zaměstnávala kolem 117 000 lidí a její prodeje přesáhly 46.3 miliard EUR. Od roku 2016 jsou součástí skupiny Bayer tří klíčové divize: Pharmaceuticals, Consumer Health a Crop Science, jejíž součástí je také Animal Health.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 1863 - Založení firmy (F. Bayer a J.F. Weskott) ve městě Barmen (dnes je součástí města Wuppertal).
  • 1912 - Zřízeno sídlo firmy v Leverkusenu.
  • 1951 - Znovuzaložení „Farbenfabriken Bayer AG“.
  • 2002 - Reorganizace v Bayer Group.
  • 2005 - Lanxess AG se osamostatňuje od Bayer Group.
  • 2006 - Převzetí společnosti Schering AG.
  • 2014 - Převzetí divize „Consumer Care business“ společnosti Merck & Co., Inc.
  • 2015 - Bayer MaterialScience se osamostatňuje a vzniká společnost „Covestro”.

Pesticidy[editovat | editovat zdroj]

Firma patří společně s firmami BASF a Syngenta mezi tři největší evropské výrobce pesticidů a mezi šest největších producentů pesticidů na světě.[zdroj?]

Medikamenty[editovat | editovat zdroj]

Společnost Bayer patřila mezi první výrobce aspirinu. Od roku 1898 do 1910 společnost Bayer prodávala heroin jako „lék“ pro lidi závislé na morfinu do té doby, než bylo objeveno, že se v játrech mění na morfin, tento objev společnost zdiskreditoval a tím skončil legální prodej heroinu coby léku.

Geneticky modifikové zemědělské plodiny[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech významně investovala do obchodu s GMO a čelí řadě problémů. Nejvýznamnější z nich je nekontrolovaný únik geneticky modifikované rýže LL RICE 601. V červnu 2008 Státní zemědělská a potravinářské inspekce nařídila stáhnout z obchodní sítě desetitisíce balení rýže firmy Podravka-Lagris, která obsahovala ilegální příměs GM rýže, která nebyla schválena ani pro lidské potraviny ani jako krmivo pro dobytek.[2]

Podobné problémy byly zaznamenány i v dalších zemích Irský úřad pro bezpečnost potravin prokázal nelegální kontaminaci GM rýži LL 601 ve výrobcích značek American Easy Cook a St. Bernard Easy Cook v obchodech řetězce Marks & Spencer, který poté stáhl z pultů veškerou americkou rýži. Americkou dlouhozrnnou rýži přestaly prodávat i švýcarské supermarkety MIGROS a COOP poté co objevily ilegální kontaminaci GM rýží LL 601. Japonsko v srpnu 2006 v reakci zcela zastavilo dovoz dlouhozrnné rýže z USA. Problém ilegální kontaminace americké rýže objevila firma Bayer CropScience 31. července 2006 a informovala o něm americké úřady, ale nikoli veřejnost.[3]

IG Farben během 2. světové války[editovat | editovat zdroj]

Společnost IG Farben se aktivně podílela na pokusech, které byly uskutečňovány na vězních v koncentračních táborech. Výzkum probíhal v koncentračním táboře Mauthausen, dále probíhal výzkum v koncentračním táboře Osvětim pod vedením známého doktora Mengeleho označovaného jako „anděl smrti” za svou zálibu dělat pokusy na vězních koncentračního tábora. Bayer platila 200 říšských marek za usmrcenou osobu samotnému Mengelemu, obětmi se stali vězni jeho pseudovědeckých pokusů jako byla brutální sterilizace žen, dále prováděl pokusy na dětech, které označoval jako „svými malými morčátky“, ty byly podrobovány různým operacím hlavy, míchy.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SÁNCHEZ-SERRANO, Ibis. The World's Health CareCrisis: From the Laboratory Bench to the Patient's Bedside.. [s.l.] : Elsevier, 2011. ISBN ISBN 9780123918758.  
  2. Magdalena Klimovičová: V ČR se prodávala rýže s nepovolenou genetickou modifikací
  3. Miroslav Šuta: EU bojuje s ilegální kontaminací čínskou GM rýží, respekt.cz, 15. dubna 2008
  4. Totalmag magazín: Bolest, hrůza a zrůdnost Mengeleho ordinace, totalmag.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]