Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Ústřední inspektorát SZPI v Brně
Ústřední inspektorát SZPI v Brně
Vznik3. 11. 1986
Právní formaorganizační složka státu
SídloKvětná 504/15, Brno, 603 00, Česko
Ústřední ředitelIng. Martin Klanica
Datová schránkaavraiqg
IČO75014149 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) je správní úřad České republiky podřízený Ministerstvu zemědělství, orgán státního dozoru zejména nad bezpečností, jakostí a řádným označováním potravin. Sídlí v Brně a je účetní jednotkou a organizační složkou státu. SZPI vznikla v roce 1986.[1] Zaměstnává přibližně 560 osob (k 31. prosinci 2019),[2] ústředním ředitelem je od roku 2013 Martin Klanica.[3]

Působnost SZPI je vymezena zákonem č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů.[4] Před jeho přijetím, do 31. prosince 2002, se úřad jmenoval Česká zemědělská a potravinářská inspekce (ČZPI).[5] SZPI se zabývá kontrolou výroby a dovozu potravin neživočišného původu, kontroluje uvádění na trh potravin živočišného i neživočišného původu a kontroluje jejich označování. Do kontrolních kompetencí SZPI spadají také tabákové výrobky a předměty a materiály ve styku s potravinami. Od roku 2015 přibyla do kompetencí SZPI také kontrola reklamy a kontrola pokrmů v zařízeních společného stravování. Činnost SZPI je dána jak legislativou EU,[6] tak i českými národními předpisy.[7]

Inspektoráty SZPI a jejich působnost[editovat | editovat zdroj]

Ústřední inspektorát SZPI se nachází v Brně. V sedmi městech České republiky jsou dále umístěny regionální inspektoráty SZPI s dozorovou působností vždy pro dva kraje ČR:[8]

Kontrolní kompetence SZPI[editovat | editovat zdroj]

SZPI provádí dozor zejména v oblasti bezpečnosti, jakosti a řádného označování zemědělských produktů, potravin a tabákových výrobků. Do kontrolní kompetence SZPI spadá:

  • Výroba potravin neživočišného původu.
  • Uvádění na trh potravin živočišného i neživočišného původu.
  • Provozovny veřejného společného stravování.
  • Výroba, distribuce a prodej tabákových výrobků.
  • Potraviny uváděné na trh formou prodeje na dálku.
  • Označování potravin.
  • Dovoz potravin (ze třetích zemí) neživočišného původu.
  • Nahlašování dovozu (ze zemí EU i ze třetích zemí) vybraných komodit.
  • Reklama týkající se potravin (tištěná reklama a reklama na internetu).
  • Materiály ve styku s potravinami.

Kontrola na základě analýzy rizika[editovat | editovat zdroj]

Kontrola ze strany SZPI probíhá na základě analýzy rizika, která zohledňuje:

Ve Zprávách o činnosti SZPI zveřejněných na webových stránkách inspekce lze nalézt souhrnné výsledky kontrol za jednotlivé kalendářní roky.[9]

Ukládání opatření a správní trestání[editovat | editovat zdroj]

Na základě kontrolních zjištění z prováděných kontrol ukládá SZPI kontrolovaným osobám opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Rovněž v rámci své věcné působnosti vede SZPI správní řízení o přestupcích s provozovateli potravinářských podniků a ukládá za porušení právních předpisů těmto subjektům pokuty dle zákona č. 146/2002 Sb. a dle zvláštních předpisů.  

Ve Zprávách o činnosti SZPI zveřejněných na webových stránkách inspekce lze nalézt počty uložených opatření a souhrnné výsledky správních řízení o přestupcích.[9]

Hodnocení, zatřiďování a kontrola vína[editovat | editovat zdroj]

Ověřování hroznů, hodnocení a zatřiďování vín v komisi SZPI[editovat | editovat zdroj]

Proces zatřiďování vína na SZPI.

SZPI v době vinobraní každoročně ověřuje hrozny pro výrobu vín s přívlastkem. Vlastní ověřování hroznů provádějí tzv. vinařští důvěrníci.[10] Jedná se zpravidla o externí pracovníky. Důvěrníci ověřují původ, cukernatost, zdravotní stav, odrůdu a množství hroznů. Výrobci vína z ČR podávají žádost o hodnocení a zatřídění vín Inspektorátu SZPI v Brně, kde jsou přijímány vzorky vín, jež jsou následně hodnoceny. Přílohou žádosti o zatřídění vín jsou i protokoly o zkoušce vystavené akreditovanými laboratořemi. Pokud víno splňuje analytické požadavky, je následně senzoricky hodnoceno. Senzorické hodnocení probíhá na brněnském inspektorátu v jedné z nejlépe vybavených místností pro senzorickou analýzu vín v ČR. Členy komise jsou zpravidla zástupci odborné vinařské veřejnosti.[11]

Kontrola vína[editovat | editovat zdroj]

Při plánování kontrolní činnosti v případě vína se uplatňuje tzv. analýza rizika, kdy jsou zohledňovány poznatky z trhu, podněty veřejnosti a další aspekty. Při kontrolní činnosti je využívána spolupráce s jinými dozorovými orgány – např. s celními úřady při kontrole průvodních dokladů při přepravě vinařských produktů. Vzorky jsou inspektory odebírány do laboratoří SZPI, kde jsou analyzovány i za využití sofistikované laboratorní techniky a metod. Počty kontrol ve vinařském segmentu v meziročním srovnání stabilně narůstají.

Laboratoře SZPI[editovat | editovat zdroj]

Spektrometr NMR 600MHz, v pozadí spektrometr NMR 400MHz pro stanovení izotopových poměrů stabilních izotopů vodíku např. ve vínech či lihovinách v laboratoři I SZPI Brno.

Laboratorní analýzy vzorků odebraných inspektory SZPI v rámci kontroly zabezpečují pro SZPI dvě vlastní laboratoře (v Praze a v Brně) akreditované podle revidované normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2018, které jsou vysoce specializované na určité druhy analýz. SZPI využívá rovněž pro výkon úřední kontroly i další zhruba dvacítku externích tuzemských i zahraničních laboratoří určených v souladu s nařízením o úředních kontrolách. Nezbytnou podmínkou činnosti zkušebních laboratoří pro úřední kontrolu potravin je plnění požadavků ČSN EN ISO/IEC 17025 v návaznosti na požadavky Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin.

Laboratoř inspektorátu v Praze je specializována zejména na stanovení pesticidů, mykotoxinů, alkaloidů, vitamínů, anabolických steroidů či alergenů v potravinách a provádí i rozbory lihovin, piva či tabákových výrobků. Laboratoř Inspektorátu SZPI v Brně je specializována zejména na kontrolu vína, lihovin, medů, ovocných šťáv a dále na senzorické analýzy potravinářských komodit, stanovení kontaminantů (těžkých kovů) v potravinách nebo na kontrolu velikosti písma v rámci označování potravin. Obě laboratoře se kromě kontroly bezpečnosti či jakosti potravin nebo kontroly uvádění spotřebitele v omyl intenzivně věnují i problematice odhalování falšování potravin (vína, lihovin, ovocných šťáv, medů, čokolád, nápojů, džemů, kečupů, rostlinných olejů, ryb a masných výrobků). Pro tento účel jsou tato laboratorní pracoviště systematicky rozšiřována.

Nakuřovací přístroj používaný v laboratoři I SZPI Praha k analýze cigaret, který simuluje kouření člověkem. Takto získaný kouř je pak dále analyzován na obsah dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého.

Od roku 2005 je brněnská laboratoř vybavena technologií pro stanovení poměrů stabilních izotopů vodíku, uhlíku a kyslíku, což znamená možnost a potenciál k průkazu falšování vína, lihovin, šťáv nebo medů. Vzniklo oddělení izotopových analýz, které je vybaveno přístroji nukleární magnetické rezonance (SNIF-NMR) a hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) včetně potřebných zařízení zajišťující přípravu vzorků a nutné vedlejší procesy. V roce 2018 byla laboratoř dovybavena novým spektrometrem NMR 600 MHz, který dvojnásobně navýšil kapacity laboratoře a rozšířil portfolio analýz zaměřených na autenticitu potravin. Ve stejném roce byla pořízena také technika a software rozšiřující možnosti použití techniky NMR pro zavádění metod tzv. necílové analýzy potravin.

Dvourozměrný plynový chromatograf (GCxGC) s hmotnostním spektrometrem pracujícím na principu doby letu („time-of-flight“, TOF), který se používá zejména ke stanovení reziduí pesticidů a dalších těkavých kontaminantů organického původu v potravinách v laboratoři I SZPI Praha.

Od roku 2008 brněnská laboratoř úzce spolupracuje na tvorbě Evropské databanky analytických údajů o izotopech vín zřízené při evropském referenčním středisku pro kontrolu v odvětví vína v rámci Společného výzkumného střediska při Evropské komisi, která je prováděna na základě nařízení Komise (EU) 2018/273 a nařízení Komise (EU) 2018/274. V roce 2010 byly v brněnské laboratoři nově zavedeny postupy dle harmonizovaných metod mezinárodní komise pro med IHC a průběžně jsou zaváděny metody Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Od roku 2017 laboratoř používá také metodu plynové chromatografie s hmotnostní detekcí pro chirální separace aromatických látek a průkazu přídavku nedovolených aromat.

Pražská laboratoř byla v roce 2006 jmenována Národní referenční laboratoří (NRL) pro oblast pesticidů a mykotoxinů a figuruje aktuálně jako NRL pro oblast pesticidů singlresiduální metodou, pesticidů v cereáliích a pesticidů v ovoci a zelenině, NRL pro mykotoxiny a rostlinné toxiny a NRL pro kontaminující látky z výroby. Do pražské laboratoře byl v roce 2004 pořízen první kapalinový chromatograf s hmotnostním detektorem (LC/MS/MS) a v návaznosti na to bylo systematicky rozšiřováno spektrum sledovaných reziduí pesticidů a kontaminantů. Laboratoř také rozšířila analýzy související s výživovým označováním potravin. V návaznosti na pořízení dvoudimenzionálního plynového chromatografu s hmotnostním detektorem na principu doby letu (GCxGC–TOF) a dalších kapalinových chromatografů s hmotnostním detektorem (LC/MS/MS) se laboratoř zaměřila také na analýzu anabolických steroidů a hormonů v doplňcích stravy a postupně rozšířila svoji činnost i o sledování dalších zakázaných biologicky aktivních, látek a léčiv v potravinách.

SZPI a mezinárodní spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Pracovní skupiny Rady EU a Evropské komise[editovat | editovat zdroj]

Zaměstnanci SZPI se podílí na činnosti Pracovních skupin Rady EU a Evropské komise. Svými znalostmi a poznatky z praxe zde přispívají k podobě právních předpisů, případně výkladových dokumentů a vodítek, které v oblasti potravinářství vznikají na úrovni EU.

Odborní zaměstnanci SZPI jsou aktivně zapojeni v pracovních skupinách, které se zabývají např. následující problematikou:

  • RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed) - Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva
  • AACS (Administrative Assistance and Cooperation System) – Systém správní pomoci a spolupráce
  • Food Fraud - Podvody v potravinách
  • Zemědělské kontaminanty
  • Víno
  • Internetový prodej
  • Úřední kontroly potravin

Projekty financované z fondů EU a další mezinárodní spolupráce[editovat | editovat zdroj]

SZPI dlouhodobě spolupracuje se zahraničními orgány dozoru. Jako možnost rozvinutí kooperace jsou využívány projekty přeshraniční spolupráce financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V minulosti SZPI realizovala tyto projekty s dozorovými orgány všech zemí sousedících s ČR.

Zaměstnanci úřadu dále působí jako školitelé v rámci různých vzdělávacích akcí v zahraničí, např. v rámci TAIEX (Technical Assistance and Information Exchange) či iniciativy Better Training for Safer Food.[12]

Heads of Food Safety Agencies[editovat | editovat zdroj]

SZPI se dvakrát ročně účastní tzv. Heads of Agencies - setkání vedoucích dozorových orgánu EU nad potravinami. Toto neformální sdružení zástupců dozorových orgánu slouží jako platforma pro sdílení zkušeností a informací z oblasti výkonu úředního dozoru nad potravinami a zaštiťuje je vždy země aktuálně předsedající Radě EU.

Webový portál Potraviny na pranýři[editovat | editovat zdroj]

Webové stránky Potraviny na pranýři[editovat | editovat zdroj]

„Potraviny na pranýři“ jsou projektem SZPI pod záštitou Ministerstva zemědělství. Projekt zahrnuje několik vzájemně propojených částí – webovou stránku, mobilní aplikaci a profily na Facebooku, Twitteru a Instagramu. Jedná se o důležitý nástroj komunikace SZPI se spotřebiteli.

Web Potraviny na pranýři byl spuštěn 10. 7. 2012 a přináší informace o nevyhovujících šaržích potravin zjištěných v rámci úřední kontroly SZPI, o uzavřených provozovnách a o tematicky zaměřených kontrolách.[13]

Data k srpnu roku 2020.

V sekci Potraviny jsou zveřejňovány záznamy o nevyhovujících šaržích potravin, které jsou tříděny podle závažnosti zjištění do tří kategorií – nebezpečné, falšované a nejakostní. V sekci Uzavřené provozovny jsou zveřejňovány provozovny nebo části provozoven, které SZPI v rámci úřední kontroly uzavřela (uložila zákaz užívání prostor) z důvodu závažného porušení hygienických předpisů (např. výskyt škůdců, myšího trusu, výrazně zanedbaný úklid, hromadění odpadů nebo absence přístupu k tekoucí vodě). V Tematických kontrolách jsou uvedeny výsledky ústředně řízených akcí, které byly zaměřeny na určitou konkrétní problematiku trhu. Jsou zde uvedeny všechny šarže potravin, které byly v rámci kontrolní akce zkontrolovány, a to i ty, které vyhověly právním předpisům. V sekci Rizikové weby jsou spotřebitelé upozorněni na rizikové webové stránky a výrobky prodávané přes Internet.[13]

Na webu je dále v horní liště umístěn kontaktní formulář „Připomínka k webu“, v rámci něhož mají spotřebitelé možnost zasílat své dotazy nebo návrhy na zlepšení webu. Web je také přizpůsoben zrakově znevýhodněným uživatelům.[13]

Mobilní aplikace Potraviny na pranýři[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je spotřebitelům k dispozici mobilní aplikace ke stažení zdarma pro operační systémy - Android (mobilní telefony a tablety) a iOS (iPhone).

Mobilní aplikace uživateli umožňuje zobrazit si 20 nejnovějších záznamů zveřejněných na webu Potraviny na pranýři, zkontrolovat si, kde v jejich okolí byly zjištěny nevyhovující potraviny a to pomocí GPS lokalizace zařízení nebo po zadání PSČ či vyhledání konkrétního místa na mapě. V aplikaci je možné se také podívat se do Tematických kontrol, zobrazit si aktuality z webových stránek SZPI či si vyhledat kontakt na všechny inspektoráty SZPI.

Mobilní aplikace dále umožňuje uživateli - spotřebiteli podat podnět ke kontrole, a to svým mobilním zařízením vyfotit závadný stav nebo potravinu, o které chce SZPI informovat, doplnit popis nedostatku a odeslat informace z mobilní aplikace přímo na příslušný inspektorát SZPI.

FB, Twitter a Instagram Potraviny na pranýři[editovat | editovat zdroj]

SZPI na sociálních sítích komunikuje prostřednictvím služby Facebook, Twitter a Instagram na profilu „Potraviny na pranýři“ (www.facebook.com/potravinynapranyri;  www.twitter.com/NaPranyri, www.instagram.com/potravinynapranyri), který byl zřízen s cílem informovat spotřebitele o aktuálních zjištěních SZPI a zvyšovat spotřebitelskou gramotnost uživatelů sociálních sítí prostřednictvím zveřejňování informací, a to při zohlednění specifik komunikace na sociálních sítích.

Systém RASFF, systém AACS a role SZPI[editovat | editovat zdroj]

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva[editovat | editovat zdroj]

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) slouží k oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potraviny nebo krmiva. Umožňuje rychlé a účinné sdílení informací o nebezpečných potravinách nebo krmivech mezi členy systému: Evropskou komisí, členskými státy EU a EFTA (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA).

SZPI je součástí Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva od roku 2004 a je jediným kontaktním místem pro daný systém v rámci České republiky. SZPI koordinuje komunikaci v daném systému pro Českou republiku. SZPI soustřeďuje informace ze všech dozorových orgánů nad potravinami a krmivy v České republice. Dojde-li ke zjištění výskytu nebezpečného výrobku některým z dozorových orgánů v ČR, odesílá SZPI do Evropské komise informace získané od jednotlivých účastníků národního systému. Česká republika je pak zpětně informována o kontrolních zjištěních v členských státech EU. Webové stránky SZPI obsahují mimo jiné interní rubriku pro zaregistrované uživatele z českých dozorových orgánů v oblasti potravin a krmiv, která obsahuje přehled oznámení ze Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva týkajících se ČR a další související dokumenty.[14]

Administrative Assistance and Cooperation System (AACS)[editovat | editovat zdroj]

Evropská komise EU spustila dne 18. 11. 2015 elektronický nástroj Administrative Assistance and Cooperation System (AACS) – Systém správní pomoci a spolupráce, který podporuje a usnadňuje komunikaci mezi dozorovými orgány, které se podílejí na boji proti falšování potravin na území Evropy.[15]

Česká republika se do systému od počátku zapojila a národním kontaktním místem pro nový systém AACS se stala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která má s odhalováním falšovaných potravin zkušenosti a která spolupracuje i s ostatními orgány dozoru nad potravinami.

Důvodem Evropské komise pro založení informačního systému AACS byla aféra s koňským masem v roce 2013[16], kdy se nedařilo efektivně komunikovat napříč různými členskými zeměmi EU a jejich dozorovými orgány. Cílem informačního systému AACS je, aby komunikační síť fungovala efektivněji, bylo možné rychleji reagovat na žádosti o informace mezi jednotlivými dozorovými orgány a byla tak lépe zajištěna prevence i ochrana spotřebitelů[17].

Systém AACS, zaměřený na falšování potravin paralelně funguje s mezinárodním Systémem rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF), v rámci něhož jsou vyměňovány informace o potravinách, které nejsou bezpečné.

Předmětem AAC jsou jakákoliv nevyhovující kontrolní zjištění, která vyžadují přijetí opatření v jiných členských státech EU. SZPI má jako kontaktní místo přímou vazbu na Evropskou komisi a ostatní kontaktní místa v členských státech. SZPI je také specializovaným styčným místem pro komunikaci o potravinových podvodech mezi členskými státy EU v rámci tzv. Food Fraud Network (FFN). Předmětem komunikace v rámci FFN jsou zjištění klamavého a podvodného jednání, případně podezření na takovéto jednání.[18]

Systém managementu kvality dle standardu ISO 9001[editovat | editovat zdroj]

SZPI v roce 2005 splnila požadavky pro zisk certifikace systému managementu kvality a stala se jedním z prvních držitelů tohoto certifikátu jakosti v rámci státní správy ČR.

SZPI disponuje tímto certifikátem kvality pro ústřední inspektorát a dále pro všechny své krajské inspektoráty, tento standard se vztahuje na všechny zaměstnance SZPI. Daným systémem jsou řízeny veškeré procesy spojené s úřední kontrolou potravin. Budování systému managementu kvality bylo v organizaci zahájeno v roce 2003.[19]

Jednotný postup celého úřadu dle certifikace má dopad jak pro SZPI, tak i pro kontrolované osoby, a to v podobě standardizace postupů v rámci kontrolního řízení i případného správního řízení. Jedná se o systém řízené dokumentace s jasně nastavenými vazbami a zodpovědností u jednotlivých pozic. Cílem tohoto systému, který je každoročně auditován a recertifikován externí autoritou, je lépe zvládat běžné i mimořádné situace, efektivní a profesionální provádění kontrol, systematický rozvoj a další specializace práce[20].

Politika jakosti SZPI byla shrnuta do následujících hlavních bodů[21]:

  1. Kontrolní činnost vykonávat v souladu s právními předpisy, a to nezávisle, odborně a účelně.
  2. Pružně reagovat na měnící se podmínky prostředí jako jsou zejména nové kompetence, legislativní změny, nové technologie a nové formy uvádění potravin na trh.
  3. Včas a objektivně informovat spotřebitele, jakožto zákazníky a ostatní zainteresované strany o svých důležitých zjištěních a spolupodílet se tak na zvýšení úrovně jejich informovanosti a povědomí o činnosti úřadu a trvale vytvářet pozitivní image úřadu.
  4. Aktivně se podílet na tvorbě právních předpisů vztahujících se k činnosti úřadu se snahou zvyšovat úroveň bezpečnosti a jakosti potravin a ochrany spotřebitele.
  5. Zaměstnávat kvalifikované zaměstnance a umožnit jim všestranný profesní rozvoj, na kterém se úřad aktivně podílí. Vhodnými motivačními nástroji zaměstnance stimulovat. Maximálně využívat silných stránek a potenciálu zaměstnanců.
  6. Být otevřeným, profesionálním a transparentním úřadem, spolupracovat s ostatními dozorovými orgány a dalšími subjekty v zájmu ochrany spotřebitele.
  7. Využívat řádně stávající technické vybavení a udržovat jeho vysoký standard v souladu s novými poznatky a vývojem. Zajistit jeho bezpečné a důvěryhodné používání tak, aby nedošlo k poškození, ztrátě nebo zneužití dat SZPI a současně byly řádně chráněny veškeré fyzické subjekty, které oprávněně vstupují do systémů úřadu.
  8. Neustále zlepšovat řízení, a tím i efektivitu činnosti úřadu.

Ocenění pro SZPI[editovat | editovat zdroj]

Externí komunikace

Webové stránky Potraviny na pranýři

  • Křišťálová lupa – Ceny českého internetu
  • hlasuje veřejnost
  • kategorie Veřejně prospěšná služba 1. místo - 2012, 2013 a 2014[22]

Mobilní aplikace Potraviny na pranýři

  • Mobilní aplikace roku
  • hlasuje veřejnost
  • kategorie Aplikace pro lepší svět 1. místo – 2014[23]

Interní komunikace

Interní magazín Zpravodaj SZPI

  • Zlatý středník – Soutěž firemních publikací
  • hlasuje odborná porota
  • kategorie Nejlepší elektronické periodikum 1. místo – 2013, 2014[24], 2. místo – 2015 (první místo nebylo uděleno)[25]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Potravinářská inspekce byla zřízena zákonem č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, s platností od 3. 11. 1986.
  2. Zpráva o činnosti SZPI za rok 2019. www.szpi.gov.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  3. Novým šéfem SZPI se stal Klanica - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  4. Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. [cit. 2015-05-26]. Dostupné online.
  5. Název změněn zákonem č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci.
  6. https://www.szpi.gov.cz/clanek/vybrane-predpisy-eu.aspx
  7. https://www.szpi.gov.cz/clanek/vybrane-predpisy-cr.aspx
  8. Organizační struktura: Inspektoráty SZPI dle regionů [online]. Státní zemědělská a potravinářská inspekce [cit. 2015-05-26]. Dostupné online. 
  9. a b Výroční zprávy SZPI [online]. Státní zemědělská a potravinářská inspekce [cit. 2020-12-25]. Dostupné online. 
  10. SZPI - Víno [online]. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, 2020-10-06 [cit. 2020-12-25]. Dostupné online. 
  11. Třídit víno není nic snadného. Vloni komisaři posoudili 7,5 tisíce vzorků vín. Brno [online]. 2017-09-08 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (česky) [nedostupný zdroj]
  12. Zahraniční vztahy. www.szpi.gov.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (česky) 
  13. a b c https://www.potravinynapranyri.cz/
  14. Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF. www.szpi.gov.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. (česky) 
  15. Administrative Assistance and Cooperation System. Food Safety - European Commission [online]. European Commission, 2017-03-27 [cit. 2020-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Testy potvrdily koninu v masových kuličkách IKEA i v hamburgerech. iDNES.cz [online]. 2013-02-25 [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  17. Spuštění elektronického nástroje pro boj s falšovanými potravinami. www.szpi.gov.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. (česky) 
  18. https://ec.europa.eu/food/safety/food-fraud/ffn_en
  19. Změna v čele Státní zemědělské a potravinářské inspekce. www.agral.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-12. 
  20. Systém managementu jakosti v SZPI. www.szpi.gov.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (česky) 
  21. https://www.szpi.gov.cz/soubor/system-managementu-jakosti-politika-jakosti.aspx
  22. Potraviny na pranýři získaly Křišťálovou lupu. Už potřetí. Vitalia.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (česky) 
  23. Aplikace Potraviny na pranýři slaví úspěch. V mobilech ji má už 30 tisíc Čechů. Brno [online]. 2014-07-07 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (česky) 
  24. Zpravodaj Státní zemědělské a potravinářské inspekce obhájil loňské vítězství v soutěži firemních publikací Zlatý středník. www.szpi.gov.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (česky) 
  25. Zlatý středník - Historie soutěže. zlatystrednik.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]