Rada Evropské unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: instituci Evropské unie – Evropskou radu, či mezivládní organizaci Radu Evropy.
Rada Evropské unie
Logo Rady Evropské unie
Logo Rady Evropské unie
Vznik 1. července 1967
Typ Instituce Evropské unie
Sídlo Budova Justus Lipsius, Brusel
Souřadnice
Předsednictví Německo Německo
(od 1. července 2020)
Oficiální web www.consilium.europa.eu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Evropská unie
Vlajka Evropské unie

Tento článek je o:
Politice a institucích
Evropské unie

 z  d  e 

Rada Evropské unie (též Rada ministrů, v právních dokumentech EU jen Rada) je nepermanentním, kolektivním vrcholným orgánem Evropské unie, který reprezentuje zájmy členských států. Její hlavní činností je přijímání legislativy společně s Evropským parlamentem, jako reprezentantem občanů Unie. Rada bývá někdy chybně zaměňována s Evropskou radou či Radou Evropy.

Rada Evropské unie představuje orgán, v němž jsou zastoupeny členské státy, a to vždy jedním zástupcem na ministerské úrovni zplnomocněným zavazovat svou vládu. Příslušným ministrem je ministr, do jehož resortu spadá projednávaná agenda. Zároveň může tedy zasedat několik složení Rad současně. Dříve (do listopadu 1993) proto byla výstižně zvána „Radou ministrů“. V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících.

Agenda Rady je připravována Výborem stálých zástupců (COREPER), který tvoří stálí zástupci členských zemí EU v Bruselu (většinou se jedná o velvyslance nebo zástupce velvyslanců dané země při Evropské unii), kteří se scházejí obvykle jednou až dvakrát týdně. Tento výbor řídí práci asi 250 výborů a pracovních skupin, kde se na pracovní úrovni a za účasti zástupců gesčních ministerstev připravují podklady pro následné projednávání COREPERem a Radou.

Váha členských států při hlasování dle Smlouvy z Nice[editovat | editovat zdroj]

Jak vyplývá z čl. 205 Smlouvy o založení Evropského společenství, pokud má být hlasováno kvalifikovanou většinou (což je pravidlem – prostou nadpoloviční většinou se hlasuje v podstatě pouze o procedurálních otázkách) je pro přijetí návrhu nutné naplnění těchto tří podmínek (tzv. systém trojí většiny):

Europa building v Bruselu se stala oficiálním sídlem Rady EU v roce 2017

1) Minimálně 260 hlasů z 352 (tj. 73,9 %), přičemž hlasy jsou státům přiděleny takto:

  • Německo, Francie, Itálie, Spojené království… 29
  • Španělsko, Polsko… 27
  • Rumunsko… 14
  • Nizozemsko… 13
  • Belgie, Česko, Řecko, Maďarsko, Portugalsko… 12
  • Rakousko, Švédsko, Bulharsko… 10
  • Dánsko, Chorvatsko, Irsko, Litva, Slovensko, Finsko… 7
  • Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko… 4
  • Malta… 3

2) Pro návrh se vysloví nadpoloviční většina členských států (tj. 15), u návrhů nepředložených Evropskou komisí (méně časté) jsou nutné 2/3 členských států (tj. 19).

3) Součet počtu obyvatel zemí, které s návrhem souhlasí, musí představovat minimálně 62 % celkové populace EU. Dosažení se ověřuje pouze na žádost členského státu.

Tato současná úprava byla zavedena Smlouvou z Nice v roce 2003 a s výše uvedeným rozdělením hlasů je aplikována od posledního rozšíření o Chorvatsko 1.7.2013.

Váha členských států při hlasování dle Lisabonské smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Tato změna váhy hlasů je účinná od roku 2014, přičemž až do roku 2017 mohl členský stát požadovat hlasování podle kritérií Smlouvy z Nice. Pro posouzení dosažení kvalifikované většiny jsou stanovena dle čl. 16 Smlouvy o EU následující kriteria (tzv. systém dvojí většiny):

  • většinu musí tvořit alespoň 55 % členských států, tedy 16,
  • většina musí reprezentovat minimálně 65 % obyvatelstva Unie,
  • blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členské státy (jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou).

Hlasování o povinných uprchlických kvótách[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. září 2015 schválili ministři vnitra členských států EU na jednání Rady Evropské unie povinné kvóty pro přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie. Proti návrhu hlasovali ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska, Finsko se zdrželo hlasování a ministři ostatních zemí s návrhem souhlasili. Přestože Česká republika hlasovala proti rozhodnutí, byla přehlasována kvalifikovanou většinou, protože nebylo třeba souhlasu všech členských států, nýbrž stačil pouze souhlas 55 % členských států reprezentujících 65 % obyvatel EU. Slovenský premiér Robert Fico v reakci na schválení kvót uvedl, že kvóty nebudou na území Slovenska uplatněny a podal žalobu na Radu Evropské unie.[1][2] 2. dubna 2020 dospěl Soudní dvůr EU k závěru, že Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinných kvót nesplnily své povinnosti plynoucí z evropského práva.[3]

Předsednictví zemí[editovat | editovat zdroj]

Mezi červencem a prosincem 2020 je Německo 126. předsednickou zemí Evropské unie
Období trojice stát hlava vlády[p. 1] ministr zahraničí webová stránka
1958 leden–červen   BelgieBelgie Belgie Achille Van Acker
Gaston Eyskens (od 26. června)
Victor Larock  
červenec–prosinec NěmeckoNěmecko Německo Konrad Adenauer Siegfried Balke
1959 leden–červen FrancieFrancie Francie Charles de Gaulle Maurice Couve de Murville
červenec–prosinec ItálieItálie Itálie Antonio Segni Giuseppe Pella
1960 leden–červen LucemburskoLucembursko Lucembursko Pierre Werner Eugène Schaus
červenec–prosinec NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Jan de Quay Joseph Luns
1961 leden–červen BelgieBelgie Belgie Gaston Eyskens
Théo Lefèvre (od 25. dubna)
Paul-Henri Spaak
červenec–prosinec NěmeckoNěmecko Německo Konrad Adenauer Gerhard Schröder
1962 leden–červen FrancieFrancie Francie Charles de Gaulle Maurice Couve de Murville
červenec–prosinec ItálieItálie Itálie Amintore Fanfani Emilio Colombo
1963 leden–červen LucemburskoLucembursko Lucembursko Pierre Werner Eugène Schaus
červenec–prosinec NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Jan de Quay
Victor Marijnen (od 24. července)
Joseph Luns
1964 leden–červen BelgieBelgie Belgie Théo Lefèvre Hendrik Fayat
červenec–prosinec NěmeckoNěmecko Německo Ludwig Erhard Gerhard Schröder
1965 leden–červen FrancieFrancie Francie Charles de Gaulle Maurice Couve de Murville
červenec–prosinec ItálieItálie Itálie Aldo Moro Amintore Fanfani
1966 leden–červen LucemburskoLucembursko Lucembursko Pierre Werner Pierre Werner
červenec–prosinec NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Jo Cals
Jelle Zijlstra (od 22. listopadu)
Barend Biesheuvel
1967 leden–červen BelgieBelgie Belgie Paul Vanden Boeynants Renaat Van Elslande
červenec–prosinec NěmeckoNěmecko Německo Kurt Georg Kiesinger Willy Brandt
1968 leden–červen FrancieFrancie Francie Charles de Gaulle Maurice Couve de Murville
červenec–prosinec ItálieItálie Itálie Giovanni Leone
Mariano Rumor (od 12. prosince)
Giuseppe Medici
1969 leden–červen LucemburskoLucembursko Lucembursko Pierre Werner Pierre Grégoire
červenec–prosinec NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Piet de Jong Joseph Luns
1970 leden–červen BelgieBelgie Belgie Gaston Eyskens Pierre Harmel
červenec–prosinec NěmeckoNěmecko Německo Willy Brandt Walter Scheel
1971 leden–červen FrancieFrancie Francie Georges Pompidou Maurice Schumann
červenec–prosinec ItálieItálie Itálie Emilio Colombo Aldo Moro
1972 leden–červen LucemburskoLucembursko Lucembursko Pierre Werner Gaston Thorn
červenec–prosinec NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Barend Biesheuvel Norbert Schmelzer
1973 leden–červen BelgieBelgie Belgie Gaston Eyskens
Edmond Leburton (od 26. ledna)
Pierre Harmel
červenec–prosinec DánskoDánsko Dánsko Anker Jørgensen
Poul Hartling (od 19. prosince)
Ivar Nørgaard
1974 leden–červen NěmeckoNěmecko Německo Willy Brandt
Walter Scheel (7.–16. května)
Helmut Schmidt (od 16. května)
Walter Scheel
červenec–prosinec FrancieFrancie Francie Valéry Giscard d'Estaing Jean Sauvagnargues
1975 leden–červen IrskoIrsko Irsko Liam Cosgrave Garret FitzGerald
červenec–prosinec ItálieItálie Itálie Aldo Moro Mariano Rumor
1976 leden–červen LucemburskoLucembursko Lucembursko Gaston Thorn Gaston Thorn
červenec–prosinec NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Joop den Uyl Max van der Stoel
1977 leden–červen Spojené královstvíSpojené království Spojené království James Callaghan Anthony Crosland
David Owen
červenec–prosinec BelgieBelgie Belgie Leo Tindemans Henri Simonet
1978 leden–červen DánskoDánsko Dánsko Anker Jørgensen Knud Børge Andersen
červenec–prosinec NěmeckoNěmecko Německo Helmut Schmidt Hans-Dietrich Genscher
1979 leden–červen FrancieFrancie Francie Valéry Giscard d'Estaing Jean François-Poncet
červenec–prosinec IrskoIrsko Irsko Jack Lynch
Charles Haughey (od 11. prosince)
Michael O'Kennedy
1980 leden–červen ItálieItálie Itálie Francesco Cossiga Attilio Ruffini
červenec–prosinec LucemburskoLucembursko Lucembursko Pierre Werner Colette Fleschová
1981 leden–červen NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Dries van Agt Chris van der Klaauw
červenec–prosinec Spojené královstvíSpojené království Spojené království Margaret Thatcherová Peter Carrington
1982 leden–červen BelgieBelgie Belgie Wilfried Martens Leo Tindemans
červenec–prosinec DánskoDánsko Dánsko Anker Jørgensen
Poul Schlüter (od 10. září)
Uffe Ellemann-Jensen
1983 leden–červen NěmeckoNěmecko Německo Helmut Kohl Hans-Dietrich Genscher
červenec–prosinec ŘeckoŘecko Řecko Andreas Papandreu Grigoris Varfis
1984 leden–červen FrancieFrancie Francie François Mitterrand Roland Dumas
červenec–prosinec IrskoIrsko Irsko Garret FitzGerald Peter Barry
1985 leden–červen ItálieItálie Itálie Bettino Craxi Giulio Andreotti
červenec–prosinec LucemburskoLucembursko Lucembursko Jacques Santer Jacques Poos
1986 leden–červen NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Ruud Lubbers Hans van den Broek
červenec–prosinec Spojené královstvíSpojené království Spojené království Margaret Thatcherová Geoffrey Howe
1987 leden–červen BelgieBelgie Belgie Wilfried Martens Leo Tindemans
červenec–prosinec DánskoDánsko Dánsko Poul Schlüter Uffe Ellemann-Jensen
1988 leden–červen NěmeckoNěmecko Německo Helmut Kohl Hans-Dietrich Genscher
červenec–prosinec ŘeckoŘecko Řecko Andreas Papandreu Theodoros Pangalos
1989 leden–červen ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Felipe González Francisco Fernández Ordóñez
červenec–prosinec FrancieFrancie Francie François Mitterrand Roland Dumas
1990 leden–červen IrskoIrsko Irsko Charles Haughey Gerard Collins
červenec–prosinec ItálieItálie Itálie Giulio Andreotti Gianni De Michelis
1991 leden–červen LucemburskoLucembursko Lucembursko Jacques Santer Jacques Poos
červenec–prosinec NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Ruud Lubbers Hans van den Broek
1992 leden–červen PortugalskoPortugalsko Portugalsko Aníbal Cavaco Silva João de Deus Pinheiro
červenec–prosinec Spojené královstvíSpojené království Spojené království John Major Douglas Hurd
1993 leden–červen DánskoDánsko Dánsko Poul Schlüter
Poul Nyrup Rasmussen (od 25. ledna)
Poul Nyrup Rasmussen
červenec–prosinec BelgieBelgie Belgie Jean-Luc Dehaene Willy Claes
1994 leden–červen ŘeckoŘecko Řecko Andreas Papandreu Karolos Papulias
červenec–prosinec NěmeckoNěmecko Německo Helmut Kohl Klaus Kinkel
1995 leden–červen FrancieFrancie Francie François Mitterrand
Jacques Chirac (od 17. května)
Susanna Agnelliová
Lamberto Dini (od 17. května)
červenec–prosinec ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Felipe González Javier Solana
1996 leden–červen ItálieItálie Itálie Lamberto Dini
Romano Prodi (od 17. května)
Alain Juppé
Hervé de Charette (od 17. května)
červenec–prosinec IrskoIrsko Irsko John Bruton Dick Spring
1997 leden–červen NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Wim Kok Hans van Mierlo
červenec–prosinec LucemburskoLucembursko Lucembursko Jean-Claude Juncker Jacques Poos
1998 leden–červen Spojené královstvíSpojené království Spojené království Tony Blair Robin Cook presid.fco.gov.uk
červenec–prosinec RakouskoRakousko Rakousko Viktor Klima Wolfgang Schüssel presidency.gv.at
1999 leden–červen NěmeckoNěmecko Německo Gerhard Schröder Joschka Fischer
červenec–prosinec FinskoFinsko Finsko Paavo Lipponen Tarja Halonenová presidency.finland.fi
2000 leden–červen PortugalskoPortugalsko Portugalsko António Guterres Jaime Gama www.portugal.ue-2000.pt
červenec–prosinec FrancieFrancie Francie Jacques Chirac Hubert Védrine
2001 leden–červen ŠvédskoŠvédsko Švédsko Göran Persson Anna Lindhová eu2001.se
červenec–prosinec BelgieBelgie Belgie Guy Verhofstadt Louis Michel eu2001.be
2002 leden–červen ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko José María Aznar Josep Piqué i Camps ue2002.es
červenec–prosinec DánskoDánsko Dánsko Anders Fogh Rasmussen Per Stig Møller eu2002.dk
2003 leden–červen ŘeckoŘecko Řecko Kostas Simitis Georgios Andrea Papandreu eu2003.gr
červenec–prosinec ItálieItálie Itálie Silvio Berlusconi Franco Frattini ueitalia2003.it
2004 leden–červen IrskoIrsko Irsko Bertie Ahern Brian Cowen eu2004.ie
červenec–prosinec NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Jan Peter Balkenende Bernard Bot eu2004.nl
2005 leden–červen LucemburskoLucembursko Lucembursko Jean-Claude Juncker Jean Asselborn eu2005.lu
červenec–prosinec Spojené královstvíSpojené království Spojené království Tony Blair Jack Straw eu2005.gov.uk
2006 leden–červen RakouskoRakousko Rakousko Wolfgang Schüssel Ursula Plassniková eu2006.at
červenec–prosinec FinskoFinsko Finsko Matti Vanhanen Erkki Tuomioja eu2006.fi
2007 leden–červen T1 NěmeckoNěmecko Německo Angela Merkelová Frank-Walter Steinmeier eu2007.de
červenec–prosinec PortugalskoPortugalsko Portugalsko José Sócrates Luís Amado eu2007.pt
2008 leden–červen SlovinskoSlovinsko Slovinsko Janez Janša Dimitrij Rupel eu2008.si
červenec–prosinec T2 FrancieFrancie Francie Nicolas Sarkozy Bernard Kouchner ue2008.fr
2009 leden–červen ČeskoČesko Česko Mirek Topolánek
Jan Fischer (od 8. května)
Karel Schwarzenberg
Jan Kohout (od 8. května)
eu2009.cz
červenec–prosinec ŠvédskoŠvédsko Švédsko Fredrik Reinfeldt Carl Bildt se2009.eu
2010 leden–červen T3 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko José Luis Rodríguez Zapatero Miguel Ángel Moratinos eu2010.es
eutrio.es
červenec–prosinec BelgieBelgie Belgie Yves Leterme Steven Vanackere eutrio.be
2011 leden–červen MaďarskoMaďarsko Maďarsko Viktor Orbán János Martonyi eu2011.hu
červenec–prosinec T4 PolskoPolsko Polsko Donald Tusk Radosław Sikorski pl2011.eu
2012 leden–červen DánskoDánsko Dánsko Helle Thorning-Schmidtová Villy Søvndal eu2012.dk
červenec–prosinec KyprKypr Kypr Dimitris Christofias Erato Kozakou-Marcoullis cy2012.eu
2013 leden–červen T5 IrskoIrsko Irsko Enda Kenny Eamon Gilmore eu2013.ie
červenec–prosinec LitvaLitva Litva Algirdas Butkevičius Linas Antanas Linkevičius eu2013.lt
2014 leden–červen ŘeckoŘecko Řecko Antonis Samaras Stavros Lambrinidis gr2014.eu
červenec–prosinec T6 ItálieItálie Itálie Matteo Renzi Federica Mogheriniová italia2014.eu
2015 leden–červen LotyšskoLotyšsko Lotyšsko Laimdota Straujuma Edgars Rinkēvičs eu2015.lv
červenec–prosinec LucemburskoLucembursko Lucembursko Xavier Bettel Jean Asselborn eu2015lu.eu
2016 leden–červen T7 NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Mark Rutte Bert Koenders eu2016.nl
červenec–prosinec SlovenskoSlovensko Slovensko Robert Fico Miroslav Lajčák eu2016.sk
2017 leden–červen MaltaMalta Malta Joseph Muscat George William Vella eu2017.mt
červenec–prosinec T8 EstonskoEstonsko Estonsko[p. 2] Jüri Ratas Sven Mikser eu2017.ee
2018 leden–červen BulharskoBulharsko Bulharsko Bojko Borisov Ekaterina Gečeva-Zacharievová eu2018bg.bg
červenec–prosinec RakouskoRakousko Rakousko Sebastian Kurz Karin Kneisslová eu2018.at
2019 leden–červen T9 RumunskoRumunsko Rumunsko Viorica Dăncilăová Teodor Meleșcanu Rumunsko2019.eu[nedostupný zdroj]
červenec–prosinec FinskoFinsko Finsko Antti Rinne
Sanna Marinová (od 10. prosince)
Pekka Haavisto eu2019.fi
2020 leden–červen ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko Andrej Plenković Gordan Grlić-Radman eu2020.hr
červenec–prosinec T10 NěmeckoNěmecko Německo Angela Merkelová Heiko Maas www.eu2020.de
2021 leden–červen PortugalskoPortugalsko Portugalsko
červenec–prosinec SlovinskoSlovinsko Slovinsko
2022 leden–červen T11 FrancieFrancie Francie
červenec–prosinec ČeskoČesko Česko eu2022.cz
2023 leden–červen ŠvédskoŠvédsko Švédsko
červenec–prosinec T12 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko eu2023.es
2024 leden–červen BelgieBelgie Belgie
červenec–prosinec MaďarskoMaďarsko Maďarsko
2025 leden–červen T13 PolskoPolsko Polsko
červenec–prosinec DánskoDánsko Dánsko
2026 leden–červen KyprKypr Kypr
červenec–prosinec T14 IrskoIrsko Irsko
2027 leden–červen LitvaLitva Litva
červenec–prosinec ŘeckoŘecko Řecko
2028 leden–červen T15 ItálieItálie Itálie
červenec–prosinec LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
2029 leden–červen LucemburskoLucembursko Lucembursko
červenec–prosinec T16 NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
2030 leden–červen SlovenskoSlovensko Slovensko
červenec–prosinec MaltaMalta Malta

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Evropští ministři schválili uprchlické kvóty, Slovensko je ostře proti [online]. iDNES.cz, 22. září 2015. Dostupné online. 
  2. Slovensko chce zpochybnit pravomoc ministrů vnitra při schvalování uprchlických kvót. Novinky.cz [online]. 10. listopadu 2015. Dostupné online. 
  3. Odmítáním uprchlických kvót porušilo Česko své povinnosti, rozhodl soud EU. Novinky.cz [online]. 2. dubna 2020. Dostupné online. 

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Francii a Kypr zastupují prezidenti.
  2. Předsednictví mělo původně připadnout Spojenému království, které se jej v důsledku brexitu vzdalo.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 14–18.
  • MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 84–87.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]