Uprchlické kvóty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hlasování pro systém na přerozdělování uprchlíků, 22. září 2015:
     Ano
     Výjimka z přerozdělování
     Zdržel se
     Ne
     Stát mimo EU

Uprchlické kvóty (někdy také migrační kvóty) jsou návrh Evropské komise na rozmístění žadatelů o azyl, kteří se dostali do Evropské unie v rámci Evropské migrační krize, mezi členské státy EU. Návrh kvót padl poprvé v dubnu 2015[1] jako součást tzv. Nové agendy v migraci a měl být jedním z opatření, jak řešit problematickou situaci imigrace do Evropy.[2] Od té doby se stal celoevropským kontroverzním tématem.

Pozice zúčastněných stran[editovat | editovat zdroj]

Postupně narůstající příliv ilegálních migrantů a uprchlíků dosáhl na jaře 2015 takových rozměrů, kdy některé členské státy Evropské unie (Itálie, Řecko, Německo, Maďarsko) začaly žádat o pomoc se zvládnutím velkého počtu žadatelů o azyl, především apelovaly na evropskou solidaritu. Zatímco do Itálie a Řecka přišlo během jara několik desítek tisíc lidí z Afriky a jihozápadní Asie, v zemích střední a východní Evropy se počet zajištěných imigrantů v té době pohyboval jen v řádu desítek či stovek. Z finanční krize stále ještě vyčerpané jihoevropské země začaly požadovat na evropské politické úrovni takové řešení, které by ulevilo jejich rozpočtům. V srpnu 2015 zvýšilo odhad počtu příchozích i Německo, a to na 800 000 lidí.[3] Tím značně vzrostl tlak na prosazení takového řešení, které ulehčí nápor na státy, které mají s migranty největší problémy. Značná část lidí i politiků ale zastává názor, že kvóty situaci nepomohou nevyřešit.

Počet migrantů k přerozdělení podle uprchlických kvót (původně plánované k realizaci v roce 2015)[4][5][6]
Podle: 1. verze kvót (červen 2015) 2. verze kvót (září 2015) Celkem k přerozdělení z IT a EL Relokace ze zemí mimo EU
Celkem migrantů k přerozdělení 40 000 66 000 106 000 20 000
Z Itálie (IT) Z Řecka (EL) 24 000 16 000 15 600 50 400 39 600 66 400 Z Jordánska a Iráku
Celkem migrantů do Česka 1 100 1 591 2 691 400
Z Itálie (IT) Z Řecka (EL) 660 440 376 1 215 1 036 1 655 V letech 2015 – 2017

První verze kvót[editovat | editovat zdroj]

Hlavními podporovateli uprchlických kvót v Evropské unii byly především ty země EU, které jsou nejvíce zatíženy imigrační vlnou (Německo, Rakousko, Itálie, Řecko apod.) Jiné státy (zejména členové Visegrádské čtyřkyČeská republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko) princip kvót ostře odmítají, především v souvislosti s veřejným míněním, které je silně odsuzuje. Podle původního návrhu z května 2015, který byl součástí 1. implementačního balíčku EK na řešení migrační krize, mělo být přemístěno celkem 40 000 imigrantů z Itálie a Řecka a dalších 20 000 běženců z uprchlických táborů v Jordánsku a autonomní oblasti Kurdistán[7][8] do ostatních 26 členských států Evropské unie. Na Česko tak připadalo 525 osob z uprchlických táborů a 1 338 z Itálie a Řecka (celkem 1863 uprchlíků).[9] Kvóty byly výhodné zejména pro Itálii, Německo a Švédsko, kterým by ulevily od náporu uprchlíků. Naopak nevýhodné byly pro většinu středoevropských a východoevropské státy.

Tyto kvóty ale byly na konci června 2015 po odporu některých zemí včetně Česka na jednání Evropského parlamentu zamítnuty. Namísto toho bylo rozhodnuto, že země EU si mezi sebe rozdělí stejný počet běženců, jako bylo původně navrhováno, ale na dobrovolné bázi, tedy 40 000 osob, a to v průběhu roku 2015. V praxi se ale ukázalo, že tyto plány selhaly. Zbývajících 20 000 běženců z uprchlických táborů v Iráckém Kurdistánu a Jordánsku mělo být přesídleno v letech 2015, 2016 a 2017. Český premiér Bohuslav Sobotka přislíbil do konce roku 2017 přijmout celkem 1 100 osob z Řecka a Itálie, nejvíce ze zemí Visegrádské skupiny.[10]

Druhá verze kvót[editovat | editovat zdroj]

Po nebývale silné migrační vlně na přelomu srpna a září téhož roku se opět začalo o kvótách uvažovat. Novou verzi kvót, zahrnutou do 2. implementačního balíčku, od začátku podporovalo zejména Německo, Švédsko, Itálie a Rakousko. Týkala se přemístění 120 000 úspěšných žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska do ostatních členských států EU. Tento návrh opět ostře odsoudily státy Visegrádské skupiny.[11] Kvóty se projednávaly na mimořádném summitu ministrů vnitra zemí EU 14. září 2015, ale k názorové shodě zde nedošlo.[12]

Na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v druhém týdnu v září apeloval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na země Visegrádské skupiny, aby změnily svůj postoj k přijímání migrantů a souhlasily s kvótami na jejich přerozdělení. Vláda České republiky, stejně jako prezident Miloš Zeman, však i nadále odmítají celý návrh jako nesmyslný a nic neřešící. Obdobné postoje vyjádřili i představitelé dalších zemí; odmítl je například polský prezident Andrzej Duda,[13] který jej nazval diktátem mocných.

Kvóty schválili ministři vnitra členských států EU na jednání Rady Evropské unie dne 21. září 2015. Proti návrhu hlasovali ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska, Finsko se zdrželo hlasování a ministři ostatních zemí s návrhem souhlasili. Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že Maďarsko již s imigranty nemá problém a proto nemělo být plánovaných 54 000 osob z Maďarska přemístěno v roce 2015. Na Česko mělo z celkového počtu 120 000 migrantů připadnout 2 978 osob, ale poté, co bylo rozhodnuto, že Maďarsko se přerozdělování účastnit nebude, jelikož již problém s migranty vyřešilo, se jejich počet snížil na 1 591 osob z celkových 66 000 migrantů. Nadále zůstávalo platné i tzv. "dobrovolné" přijetí 1 100 běženců z Itálie a Řecka. Slovenský premiér Robert Fico v reakci na schválení kvót uvedl, že kvóty nebudou na území Slovenska uplatněny a podal žalobu na Radu Evropské unie.[14][15] Žalobu kvůli schválení kvót o několik dní později podala i maďarská vláda.

Původní plány, které mluvily vyřešení krize díky kvótám, ale zcela selhaly – v roce 2015 bylo namísto 106 000 žadatelů o azyl přemístěno jen 259 migrantů, z toho 177 z Itálie a 82 z Řecka.[16] K 5. květnu 2017 bylo přesunuto pouze 18 119 lidí.[17]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Vedou se diskuze o možnosti zavedení trvalého povinného přerozdělovacího mechanismu napříč celou EU, pro který ale není dostatečná podpora mezi unijními státy.[18]

V souvislosti s rostoucím počtem imigrantů se vyostřila i debata uvnitř Evropské unie mezi jednotlivými členskými státy, zdali by kvóty měly být zavedeny, či nikoliv. V rámci Německa již podobné opatření platí (tzn. jednotlivé spolkové země získávají tolik žadatelů o azyl, kolik odpovídá jejich počtu obyvatel a ekonomické síle). Německá kancléřka Angela Merkelová vyslyšela kritiky především z Bavorska a sdělila, že kvóty jsou nezbytné pro to, aby nebyl zpochybněn Schengenský prostor.[19] V České republice se lidé ke kvótám staví značně negativně.[20]

Soudní spor kvůli kvótám[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2017 se konalo jednání před Soudním dvorem Evropské unie, kde zástupci Maďarska a Slovenska vysvětlovali, proč se tyto země na soud kvůli uprchlickým kvótám obrátili.[17] Podle Slovenska rada EU svým rozhodnutím zasáhla do práv národní parlamentů a podle žaloby prý porušeny principy zastupitelské demokracie, institucionální rovnováhy a řádné správy věcí veřejných.[17] Věc nebyla rozhodnuta, generální advokát Yves Bot vypracuje v průběhu několika měsíců své stanovisko k žalobě.[17] Výrok soudu může mít vliv i na debatu EU ohledně reformy azylového systému.[17]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hlasovali pro kvóty na uprchlíky, stěžuje Zahradil na české europoslance | EuroZprávy.cz [online]. zahranicni.eurozpravy.cz, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  2. European Commission - PRESS RELEASES - Press release - Managing migration better in all aspects: A European Agenda on Migration [online]. europa.eu, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  3. Flüchtlingsprognose 2015: Bundesregierung rechnet mit bis zu 800.000 Asylbewerbern [online]. SPIEGEL ONLINE, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  4. http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-5698_en.htm
  5. http://www.mvcr.cz/migrace/clanek/informace-vlady-cr-o-migracni-krizi.aspx
  6. http://www.mvcr.cz/clanek/pracovni-skupina-pro-presidleni-a-relokaci-se-mj-shodla-na-kriteriich-vyberu-legalnich-migrantu-k-jejichz-prijeti-se-zavazala-vlada.aspx
  7. European Commission - PRESS RELEASES - Press release - First measures under the European Agenda on Migration: Questions and Answers [online]. europa.eu, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  8. Evropská migrační agenda a tolik kontroverzní kvóty : Migrace Online [online]. www.migraceonline.cz, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  9. Přehledně: Celková kvóta pro Česko je 1863 uprchlíků [online]. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  10. Česko překvapilo Brusel. Čekal, že uprchlíky odmítneme [online]. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  11. Nenecháme si vnutit kvóty pro uprchlíky, shodli se premiéři čtyř zemí [online]. iDNES.cz, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  12. Chovanec jede do Bruselu hájit odmítání kvót [online]. www.euroskop.cz, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  13. Wyborcza.pl [online]. wyborcza.pl, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  14. Evropští ministři schválili uprchlické kvóty, Slovensko je ostře proti [online]. iDNES.cz, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  15. Ministři se neshodli na nových kvótách, proti byli Češi i Slováci [online]. iDNES.cz, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  16. http://www.novinky.cz/domaci/391983-unijni-zeme-si-za-lonsky-rok-prerozdelily-jen-259-migrantu-uvadi-zprava-vnitra.html
  17. a b c d e Slováci a Maďaři se hájí u soudu EU kvůli kvótám: Byly diskriminační a neúčinné, tvrdí. aktualne.cz [online]. 10. 5. 2017. Dostupné online.  
  18. Poslanci odmítli trvalý klíč na rozdělování běženců. Rokovali sedm hodin [online]. iDNES.cz, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  19. Jak si to představují Merkelová a Chovanec [online]. respekt.cz, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  20. Uprchlíky ze Sýrie a severní Afriky v Česku nechce 70 procent lidí, ukazuje průzkum [online]. ihned.cz, 2015-07-23, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online. (cs-CZ) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]