Maroš Šefčovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Maroš Šefčovič, Ph.D.
Maroš Šefčovič
Maroš Šefčovič
Stranická příslušnost
Členství KSČ (1989), SMER – sociálna demokracia (nestraník)

Narození 24. července 1966 (53 let)
Bratislava
Alma mater Ekonomická univerzita v Bratislavě
Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě
Univerzita Komenského v Bratislavě
Profese politik a diplomat
Commons Kategorie Maroš Šefčovič
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maroš Šefčovič (* 24. července 1966, Bratislava, Československo) je slovenský diplomat a evropský politik, od listopadu 2014 místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii v Evropské komisi vedené Jean-Claude Junckerem. V roce 2019 se účastní prezidentských voleb jako nestraník nominovaný stranou SMER.[1]

Život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

V roce 1984 začal studovat na Ekonomické univerzitě v Bratislavě. Během studia však dostal nabídku studovat diplomacii na MGIMO v Moskvě, zde studoval mezi lety 1985 a 1990. V létě 1989 byl přijat do Komunistické strany Československa, ale členská legitimace mu nikdy nebyla doručena, jelikož v témže roce proběhla sametová revoluce.

V roce 2000 ukončil postgraduální doktorandské studium mezinárodního a evropského práva na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1989 působil na ministerstvu zahraničních věcí v Praze. Nejprve jako stážista, od roku 1990 jako poradce státního tajemníka ministra zahraničí ČSFR. V letech 1991–1992 byl 3. tajemník a konzul na velvyslanectví v Harare (Zimbabwe), v roce 1992 byl 2. tajemníkem a zástupcem velvyslance v Ottawě (Kanada).

Od roku 1993 je pracovníkem Ministerstva zahraničních věcí Slovenské republiky. Od roku 1995 pracoval na oboru zemí EU a NATO nejprve jako referent a od roku 1996 jako zástupce ředitele odboru. V roce 1997 se stal zástupcem ředitele a v roce 1998 ředitelem Kanceláře ministerstva zahraničních věcí SR.

Od roku 1998 působil jako zástupce vedoucího mise a rádce v misích Slovenska při Evropských společenstvích v Bruselu. Roku 1999 působil jako slovenský velvyslanec v Izraeli.

Po návratu na Slovensko v roce 2002 byl generálním ředitelem sekce bilaterální spolupráce Ministerstva zahraničních věcí SR a v roce 2003 generálním ředitelem sekce pro evropské záležitosti. V letech 2004 až 2009 byl velvyslancem Slovenska při Evropské unii.

Poté od října 2009 do února 2010 působil jako komisař pro vzdělání, kulturu a mládež v komisi vedení José Barrosem. Od 8. února 2010 do 1. listopadu 2014 zastával funkci komisaře pro institucionální vztahy a administrativu a stal se také místopředsedou Evropské komise za vedení předsedy José Manuela Barrosa. Místopředsedou zůstal i po listopadu 2014, kdy v nové komisi Jeana Clauda Junckera převzal agendu energetické unie. Tu původně měla vést Slovinka Alenka Bratušeková, která ale neuspěla při pohovorech před europoslanci.[2]

V září 2018 oznámil, že se chce ucházet o post lídra kandidátky evropských socialistů pro volby do Evropského parlamentu 2019.[3]

V lednu 2019 oznámil, že se účastní prezidentských voleb 2019 jako kandidát strany SMER – sociálna demokracia.[4] Vládní strana dlouho nemohla najít svého kandidáta a oznámení několikrát odložila i kvůli tomu, že nedokázala přesvědčit ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka.[5] Připomenul, že není členem strany SMER, ale že se bude spoléhat i na pomoc strany při financování kampaně. V prvním kole voleb skončil na druhém místě za Zuzanou Čaputovou a postoupil do druhého kola voleb.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Místopředseda EK Šefčovič chce být slovenským prezidentem Místopředseda EK Šefčovič chce být slovenským prezidentem
  2. Šefčovič bude podpredsedom budúcej Európskej komisie. Pravda.sk. 2014-10-15. Dostupné online [cit. 2018-09-17]. (slovensky) 
  3. Šefčovič chce vést kandidátku evropských socialistů. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-09-17]. 
  4. KERN, Miro. Šefčovič potvrdil Smeru, že chce kandidovať na prezidenta. Denník N [online]. 2019-01-13 [cit. 2019-01-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Čtyři měsíce do prezidentských voleb na Slovensku. Nejsilnější Smer stále neví, koho podpoří. ČT24 [online]. [cit. 2019-01-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]