BASF

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
BASF SE
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaevropská společnost
Datum založení6. dubna 1865
ZakladatelFriedrich Engelhorn
Adresa sídlaLudwigshafen, 670 56, Německo
Souřadnice sídla
Klíčoví lidéWouter De Geest
Charakteristika firmy
Oblast činnostichemický průmysl, farmaceutický průmysl, crop protection a extraction of petroleum
Produktyplast
Obrat19,9 mld. € (2020)[1]
22,2 mld. € (2019)[1]
Provozní zisk8,5 mld. € (2017)
Zaměstnanci34 484 (2020)[1]
Dceřiné společnostiBASF
Deutsche Länderbank
… více na Wikidatech
OceněníSilver Anvil Awards (1970)
Identifikátory
Oficiální webwww.basf.com
ISINDE000BASF111
LEI529900PM64WH8AF1E917
Některá data mohou pocházet z datové položky.
BASF - budova ředitelství v Ludwigshafenu

BASF (zkratka z původního názvu Badische Anilin- & Soda-Fabrik) je německá agrochemická firma, které patří k největším na světě.

Správná výslovnost zkratky není "basf" ani "besf", ale "bé-á-es-ef".

Kromě výroby průmyslových chemikálií, produkuje také plasty, pesticidy nebo geneticky modifikované organismy. V roce 2009 společnost BASF zaměstnávala asi 105 000 zaměstnanců a měla obrat 50,7 miliard eur.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Firma BASF na výrobu barviv byla založena v německém Mannheimu v roce 1865 Friedrichem Engelhornem. Chemička byla postavena na druhém břehu řeky Rýn u Ludwigshafenu, neboť městská rada se obávala, že znečištění ovzduší z provozu by mohlo obtěžovat obyvatele města.

Po úspěchu anilinových barviv následovala výroba sody, kyseliny sírové, dusičné a dusíkatých hnojiv. Pro jejich výrobu byl v roce 1911 zřízen závod ve čtvrti Oppau, kde v roce 1921 exploze cca 400 tun hnojiva způsobila druhý největší katastrofální výbuch v Německu s 559 mrtvými a 1977 raněnými.

Od roku 1916 pracovala výroba výbušnin v Leuně u Merseburgu (pozdější VEB-Leunawerke). Za druhé světové války jedna z nejvýznamnějších výroben syntetického benzínu a průmyslový závod s nejsilnější obranou v Evropě se stala cílem strategického bombardování, 22 náletů.

V roce 1925 se BASF stala vedoucí složkou konglomerátu IG-Farben, ktará vlastnila patent na insekticid Cyklon B.

V roce 1937 byl jako pobočka Leuny zprovozněn závod Buna v Schkopau poblíž Halle na výrobu syntetckého kaučuku (postup BUtadien-NAtrium), PVC a jiných polymerů.

Konglomerát IG-Farben byl spojenci po válce rozpuštěn do původních firem. V 50 letech zavádí výrobu silonu a uvádí na trh Styropor - pěnový polystyrén, V 60 letech BASF expandoval a postavil řadu továren v zahraničí, Posléze rozvíjí kvalifikovanou (specializovanou) chemii a opouští spotřebitelskou chemii. V roce 2008 mění obchodní registraci na BASF SE (Societas Europaea).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

BASF je podle obratu největší chemickou společností na světě [3]. Její centrální závod v Ludwigshafenu je největším souvislým chemickým areálem v Evropě, táhne se přes 5 km podél levého břehu Rýna a kromě rozsáhlé vlečkové sítě disponuje i říčním přístavem (Ludwigshafen Nordhafen) včetně stání pro říční tankery.

Během let pohltila např. firmy Wintershall (suroviny včetně ropy a plynu), Johnson Polymer, stavební chemii Degussa, speciální chemii Cognis, papírenskou a vodárenskou chemii Ciba, speciální chemii pro povrchové úpravy Chemetall, pesticidy od Bayer AG aj. Produkce nyní sahá od chemikálií organických i anorgaických, plastů a zušlechťujících komponentů přes chemické přísady, katalyzátory a přípravky na ochranu rostlin až po surovou ropu a zemní plyn. V roce 2019 dosáhla společnost BASF obratu 68 miliard USD.[3] V roce 2020 se očekává divestice stavební chemie. [4]

BASF v Česku[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 dosáhl koncern BASF v České republice obrat ve výši 259,2 milionu eur.[5] Odbyt zabezpečuje BASF spol. s r.o. a BASF Stavební hmoty Česká republika s.r.o. se sídlem v Chrudimi, aktivity koncernu zastupuje i společnost Wintershall Gas spol. s r.o.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku BASF na anglické Wikipedii.

  1. a b c Dostupné online.
  2. BASF financial report 2009. report.basf.com [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. a b Biggest chemical companies worldwide 2019. Statista [online]. [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Fondy Lone Star získají divizi Construction Chemicals společnosti BASF. www.basf.com [online]. [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (česky) 
  5. BASF zvedá výdaje za výzkum na novou rekordní úroveň 1,5 miliardy EUR. CHEMAGAZÍN [online]. 2011-02-09 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]