Hans-Dietrich Genscher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Hans-Dietrich Genscher

6. Spolkový ministr zahraničních věcí Německa
Ve funkci:
17. květen 1974 – 17. září 1982
Předchůdce Walter Scheel
Nástupce Helmut Schmidt
Ve funkci:
1. říjen 1982 – 17. květen 1992
Předchůdce Helmut Schmidt
Nástupce Klaus Kinkel

Spolkový ministr vnitra Německa
Ve funkci:
22. říjen 1969 – 16. květen 1974
Předchůdce Ernst Benda
Nástupce Werner Maihofer
Stranická příslušnost
Členství FDP, LDPD (1946-52), NSDAP (1945)

Narození 21. března 1927
Reideburg, Německo
Úmrtí 31. března 2016 (ve věku 89 let)
Choť Barbara Schmidtová Genscherová
Sídlo Wachtberg
Alma mater Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg (od 1946)
Lipská univerzita (do 1949)
Profese politik, advokát, přísedící, vysokoškolský učitel, spisovatel literatury faktu a vojenská osoba
Ocenění Cena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (1990)
Theodor Heuss award (1990)
Honorary doctor of the Leipzig University (1993)
Reinhold Maier Medal (1993)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ46592134 (2006)
… více na Wikidatech
Podpis Hans-Dietrich Genscher, podpis
Webová stránka www.genscher.de
Commons Hans-Dietrich Genscher
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans-Dietrich Genscher (21. března 1927 Reideburg31. března 2016[1]) byl německý politik za stranu FDP.[2] V letech 1974–1992 (s dvoutýdenní pauzou v roce 1982) byl ministrem zahraničí a vicekancléřem Německa, v těchto funkcích byl historicky nejdéle. V roce 1991 byl předsedou OBSE, jeho nástupcem v této funkci byl Jiří Dienstbier.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Po krátkém americkém zajetí[3] složil roku 1946 maturitní zkoušku, posléze onemocněl tuberkulózou.[4][5] Na univerzitě v Halle studoval právo.[6]

V letech 19581966 byl ženatý s Luise Schweitzer, s níž má dceru.[7] Zemřel v březnu roku 2016 na selhání srdce.[8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

30. září 1989 Hans-Dietrich Genscher z balkonu pražského velvyslanectví NSR v Lobkovickém paláci oznámil uprchlíkům – desetitisícům občanů tehdejší Německé demokratické republiky, kteří se rozhodli na západoněmecké ambasádě žádat o azyl a povolení odcestovat do NSR, že jim bude umožněno vycestovat na svobodu.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK, iDNES.cz. Zemřel Hans-Dietrich Genscher. Muž, který pomáhal zbořit Berlínskou zeď [online]. iDNES.cz, 2016-04-01 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  2. KAMMERTÖNS, Hanns-Bruno; LEBERT, Stephan. Hans-Dietrich Genscher: "Es war schwierig, ein normales Leben zu führen". Die Zeit. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070. 
  3. BLASIUS, Rainer. Hans-Dietrich Genscher ist tot: Außenminister der Einheit. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2016-04-01. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0174-4909. (Deutsch) 
  4. Hans-Dietrich Genscher [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  5. KOELBL, Herlinde. Das war meine Rettung: "Er hat mich richtig zur Brust genommen" | ZEITmagazin. Die Zeit. 2014-10-29. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070. 
  6. Hans-Dietrich Genscher [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  7. Hans-Dietrich Genscher [online]. www.hdg.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  8. ZEIT ONLINE, AFP, dpa, stü. Früherer Außenminister: Hans-Dietrich Genscher ist tot. Die Zeit. 2016-04-01. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HEUMANN, Hans-Dieter. Hans-Dietrich Genscher: Die Biographie. 1. vyd. [s.l.]: Ferdinand Schöningh Verlag, 2011. 346 s. 
  • RITTER, Gerhard A. Hans-Dietrich Genscher: das Auswärtige Amt und die deutsche Vereinigung. 1. vyd. [s.l.]: C.H.Beck Verlag, 2013. 263 s. 

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]