Hans-Dietrich Genscher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hans-Dietrich Genscher
Bundesarchiv FDP-Bundesparteitag, Genscher.jpg

6. Spolkový ministr zahraničních věcí Německa
Ve funkci:
17. květen 1974 – 17. září 1982
Předchůdce Walter Scheel
Nástupce Helmut Schmidt
Ve funkci:
1. říjen 1982 – 17. května 1992
Předchůdce Helmut Schmidt
Nástupce Klaus Kinkel

Spolkový ministr vnitra Německa
Ve funkci:
22. říjen 1969 – 16. května 1974
Předchůdce Ernst Benda
Nástupce Werner Maihofer
Stranická příslušnost
Členství FDP, LDPD (1946-52), NSDAP (1945)

Narození 21. března 1927
Reideburg, Výmarská republikaVýmarská republika Výmarská republika
Úmrtí 31. března 2016 (ve věku 89 let)
Místo pohřbení Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ28055863
Choť Barbara Schmidtová Genscherová
Sídlo Wachtberg
Alma mater Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg (od 1946)
Lipská univerzita (do 1949)
Hamburská univerzita
Profese politik, advokát, přísedící, vysokoškolský učitel, spisovatel literatury faktu a voják
Ocenění velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1973)
Velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1975)
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1979)
Orden wider den tierischen Ernst (1979)
honorary doctorate of the University of Salamanca (1985)
… více na Wikidatech
Podpis Hans-Dietrich Genscher, podpis
Webová stránka www.genscher.de
Commons Hans-Dietrich Genscher
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans-Dietrich Genscher (21. března 1927 Reideburg31. března 2016[1]) byl německý politik za stranu FDP.[2] V letech 1974–1992 (s dvoutýdenní pauzou v roce 1982) byl ministrem zahraničí a vicekancléřem Německa, v těchto funkcích byl historicky nejdéle. V roce 1991 byl předsedou OBSE, jeho nástupcem v této funkci byl Jiří Dienstbier.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Po krátkém americkém zajetí[3] složil roku 1946 maturitní zkoušku, posléze onemocněl tuberkulózou.[4][5] Na univerzitě v Halle studoval právo.[6]

V letech 19581966 byl ženatý s Luise Schweitzer, s níž má dceru.[7] Zemřel v březnu roku 2016 na selhání srdce.[8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

30. září 1989 Hans-Dietrich Genscher z balkonu pražského velvyslanectví NSR v Lobkovickém paláci oznámil uprchlíkům – desetitisícům občanů tehdejší Německé demokratické republiky, kteří se rozhodli na západoněmecké ambasádě žádat o azyl a povolení odcestovat do NSR, že jim bude umožněno vycestovat na svobodu.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Německá vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Ostatní ocenění[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK, iDNES.cz. Zemřel Hans-Dietrich Genscher. Muž, který pomáhal zbořit Berlínskou zeď [online]. iDNES.cz, 2016-04-01 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  2. KAMMERTÖNS, Hanns-Bruno; LEBERT, Stephan. Hans-Dietrich Genscher: "Es war schwierig, ein normales Leben zu führen". Die Zeit. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070. 
  3. BLASIUS, Rainer. Hans-Dietrich Genscher ist tot: Außenminister der Einheit. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2016-04-01. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0174-4909. (Deutsch) 
  4. Hans-Dietrich Genscher [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  5. KOELBL, Herlinde. Das war meine Rettung: "Er hat mich richtig zur Brust genommen" | ZEITmagazin. Die Zeit. 2014-10-29. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070. 
  6. Hans-Dietrich Genscher [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  7. Hans-Dietrich Genscher [online]. www.hdg.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  8. ZEIT ONLINE, AFP, dpa, stü. Früherer Außenminister: Hans-Dietrich Genscher ist tot. Die Zeit. 2016-04-01. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070. 
  9. Bekanntgabe von Verleihungen des Verdienstordens der Bundesrepublik Deutschland. Bundesanzeiger. 9. března 1973, čís. 43. 
  10. Genscher mit Verdienstorden des Landes Sachsen-Anhalt gewürdigt. LVZ - Leipziger Volkszeitung [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. (německy) 
  11. a b c d ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  12. 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, s. 550 Dostupné online
  13. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  14. BOE.es - Documento BOE-A-1981-27458. www.boe.es [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  15. Odluka o odlikovanju Hansa Dietricha Genschera Redom kneza Trpimira s ogrlicom i Danicom. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  16. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  17. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. 
  18. VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  19. Müller zum Tod von Hans-Dietrich Genscher: „Berlin dankt dem Ehrenbürger und Staatsmann“. www.berlin.de [online]. 2016-04-01 [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HEUMANN, Hans-Dieter. Hans-Dietrich Genscher: Die Biographie. 1. vyd. [s.l.]: Ferdinand Schöningh Verlag, 2011. 346 s. 
  • RITTER, Gerhard A. Hans-Dietrich Genscher: das Auswärtige Amt und die deutsche Vereinigung. 1. vyd. [s.l.]: C.H.Beck Verlag, 2013. 263 s. 

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]