Lichtenštejnský parlament

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nová budova Landtagu, otevřená v únoru 2008
Pohled do interiéru nové budovy parlamentu u příležitosti dne otevřených dveří dne 17. února 2008

Lichtenštejnský parlament resp. Zemský sněm (německy Lichtensteinische Landtag sestává z 25 poslanců a je v mezinárodním srovnání poměrně malým parlamentem. předseda a místopředseda parlamentu pro nastávající rok jsou voleni vždy při zahajovacím zasedání.

Lichtenštejnské knížectví je podle ústavy „konstituční dědičná monarchie na demokratickém a parlamentárním základě“. Landtag je zatoupení a je „orgánem“ národa a jako takový je povolán, aby jej zastupoval a vnímal jeho práva a zájmy.

Po volbách z února 2001 dosáhly Pokroková občanská strana v Lichtenštejnsku (Fortschrittliche Bürgerpartei in Liechtenstein - FBP) třináct, Vaterländische Union (VU) jedenáct a strana Freie Liste (FL) jedno křeslo. Po volbách do zemského sněmu 6. a 8. února 2009 ztratila Pokoroková občanská strana (FBP) svoji většinu a disponuje jen 11 mandáty (dosud 12). Vaterländische Union (VU) naproti tomu získala 13 mandátů (dosud 10) a navrhla tudíž svého nového šéfa vlády. Poraženou voleb byla strana Freie Liste (FL), která ze svých dosavadních 3 poslaneckých křesel získala v Landtagu pouze jediné. FBP a VU tvoří i přes absolutní většinu VU velkou koalici.

Jednotlivé výsledky voleb:

FBP: 43,5 % (- 5,2 %) 11 mandátů
VU: 47,6 % (+ 9,3 %) 13 mandátů
FL: 8,9 % (- 4,1 %) 1 mandát

Jako právní podklad slouží články 46 a 36 až 63, LGBI. 1973 č. 50 lichtenštejnské ústavy.

  • Doba mandátu: 2009 až 2013
  • Volby: 6. a 8. února 2009
  • Sekretariát zemského sněmu: Hilti Josef, sekretář
  • Předseda zemského sněmu: Brunhart Arthur (VU)
  • Místopředseda zemského sněmu: Wohlwend Renate (FBP)
  • Mluvčí frakce: Kaiser Johannes (FBP), Hilti Peter(VU),
  • Zapisovatel: Büchel Gerold (FBP), Vogt Thomas (VU)

Lichtenštejnský Landtag se během jednoho roku shromažďuje na osm až deset sněmovních zasedání, která podle množství projednávaných bodů trvají jeden až tři dny. Zasedání jsou zpravidla veřejná a jsou přenášena v plné délce (audiopřenos se statický obrazem na státním televizním kanále). Konají se také neveřejná zasedání, při nichž se projednávají interní záležitosti sněmu nebo osobní záležitosti, nebo když zástupci vlády předávají důvěrné informace.

Zákony a finanční předlohy a návrhy musejí být projednávány a uzavírány na veřejných zasedáních. Nejdůležitější funkce Landtagu jsou vymezeny v článku 62 ústavy. Vedle společného projednávání zákonů je to především také kontrola vlády a výše nákladů parlamentu zvláštního významu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Lichtenštejnský Landtag vznikl jako instituce na základě absolutistické ústavy z roku 1818. Oba stavy, duchovenstvo a obce, obdržely právo zastoupení skrze „poslance“. Duchovenstvo volilo do sněmu tři faráře. Obce byly zastupovány jedenácti starosty a pokladníky (tzn. strážce obecní pokladny). Stavovský sněm byl jednou do roka knížetem svoláván k zasedání. Stavovský sněm neměl žádnou výkonnou moc, jeho funkce spočívala výhradně v ročním vyjádřit „vděk“ za potřebu daní.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]