Bundeswehr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Spolkové obranné síly Německa
Bundeswehr
Logo of the Bundeswehr.svg
Založeno1955
Složky armádyHeer (armáda)
Deutsche Marine (námořnictvo)
Luftwaffe (letectvo)
Streitkräftebasis
Zentraler Sanitätsdienst
VelitelstvíBonn, Berlín, Postupim
Velení
Vrchní velitelOlaf Scholz (ve válace) Christine Lambrecht (v míru)
Náčelník Generálního štábuVolker Wieker
Stav
Aktivních vojáků178 171 (29. únor 2016)[1]
Rezervistů40 000 (2014)[2]

Bundeswehr (česky spolková obrana) jsou ozbrojené síly (Streitkräfte) Spolkové republiky Německo a souvisejících civilních složek. Vznikl roku 1955.

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Bundeswehr se skládá z ozbrojených sil a civilních složek. Velitelem Bundeswehru je v době míru ministr obrany, v případě války spolkový kancléř. Ozbrojené složky (248 tisíc vojáků) se dělí na:[3]

  • pozemní síly (Heer) se 101 tisíci vojáků
  • letectvo (Luftwaffe) s 46 tisíci vojáků
  • námořnictvo (Marine) s 19 tisíci vojáků
  • ústřední zdravotní službu (Zentraler Sanitätsdienst) s 19 tisíci vojáků
  • základny ozbrojených sil (Streitkräftebasis) s 56 tisíci vojáků

Civilní složky zahrnují úřady teritoriální správy, vyzbrojování, právní a duchovní služby.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Voják Bundeswehru v prosinci 2010, Afghánistán

Bundeswehr byl založen koncem roku 1955, první odvody proběhly v roce 1956. Během studené války byl páteří konvenčních sil NATO ve střední Evropě. Měl tehdy téměř 500 tisíc vojáků a 170 tisíc civilních pracovníků. Po sjednocení Německa byl Bundeswehr i přes pohlcení části ozbrojených sil NDR (50 tisíc vojáků) výrazně početně redukován, zprvu na 370 tisíc vojáků, později na dnešních 248 tisíc.

Od roku 2010 dochází k diskuzi ohledně reformy německých ozbrojených složek. V rámci ní dochází tehdejší ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg s návrhem zrušení povinné vojenské služby. Reformu dokončuje jeho nástupce Thomas de Maiziére v roce 2011. [4]

Financování[editovat | editovat zdroj]

Německo dlouhodobě neplnilo závazek členských států NATO, aby výdaje na obranu činily alespoň 2% státního rozpočtu. Po ruské invazi na Ukrajinu se německé vládní i opoziční strany shodly na vytvoření zvláštního zbrojního fondu ve výši 100 miliard eur, který bude stát mimo rozpočet a jehož čerpání bude nezávislé na aktuální vládě. Potřebnou úpravu německé ústavy schválil v červnu 2022 nejprve Spolkový sněm a následně i Spolková rada. [5][6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Die Stärke der Streitkräfte [Personnel strength of German Armed Forces] [online]. 23 March 2016 [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-22. (anglicky) 
  2. International Institute for Strategic Studies. The Military Balance 2015. London: Routledge, 11 February 2015. ISBN 1857437667. (anglicky) 
  3. Počty Bundeswehru na jeho oficiálních stránkách
  4. V Německu skončila povinná vojenská služba. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  5. Vrtulníky i letadla F-35 a Eurofighter. Německá armáda dostala díky změně ústavy velký zbrojní fond. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-10 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 
  6. Německo změnilo ústavu, armáda díky tomu dostane velký zbrojní fond. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2022-06-10 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]