Ozbrojené síly Turecka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Turecké obranné síly
Türk Silahlı Kuvvetleri
Založeno 3. května 1920
Stát Turecko Turecko
Složky armády Vlajka Tureckých pozemních sil Turecké pozemní síly
Vlajka Tureckého námořnictva Turecké námořnictvo
Vlajka Tureckého letectva Turecké letectvo
Vlajka Tureckého četnictva Turecké četnictvo
Vlajka Turecké pobřežní stráže Turecká pobřežní stráž
Velení
prezident Recep Tayyip Erdoğan
ministr obrany Fikri Işık
generál Hulusi Akar
Stav
Věk odvodu 21 let
Délka odvodu 6-12 měsíců
K dispozici
pro službu
21 079 077 mužů, věk 17–49 (2010),
20 558 696 žen, věk 17–49 (2010)
Vhodných
pro službu
17 664 510 mužů, věk 17–49 (2010),
17 340 816 žen, věk 17–49 (2010)
Roční počet branců 700 079 mužů (2010),
670 328 žen (2010)
Aktivních vojáků 639 551 (8. na světě)
Rezervistů 378 700
Výdaje
Rozpočet 18,2 miliard $
Podíl na HDP 2,2 %

Ozbrojené síly Turecka (TSK, turecky Türk Silahlı Kuvvetleri) jsou ozbrojené síly Turecké republiky. Skládají se z armády, námořnictva a letectva. Četnictvo a pobřežní stráž, které mají jak policejní, tak vojenskou funkci, operují jako součást sil ministerstva vnitra v době míru. Během války jsou podřízeny armádě a námořnictvu. Turecký prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil.

Současným náčelníkem Generálního štábu je generál Hulusi Akar. Náčelník generálního štábu je velitelem ozbrojených sil. V době války jedná jako vrchní velitel ozbrojených sil jménem tureckého prezidenta, který zastupuje Nejvyšší vojenské velení Ozbrojených sil Turecka jménem tureckého parlamentu. Velení ozbrojeným silám a vytváření politik a programů souvisejících s přípravou vojenského personálu, zpravodajství, operací, organizací, výcviku a logistice jsou zodpovědností Generálního štábu. Kromě toho Generální štáb koordinuje vojenské vztahy s ostatními členy NATO a dalšími přátelskými státy.

Rozsáhlý program modernizace ozbrojených sil proběhl poté, co se Turecko stalo 18. února 1952 členem NATO. Turecko vyslalo vojáky do bojových operacích v Koreji. Ke konci 80. let byla zahájena druhá vlna modernizace. Turecké ozbrojené síly se účastní Bojových skupin Evropské unie kontrolované Evropskou radou. Ozbrojené síly také přispívají do mezinárodních armádních sborů Eurocorps, společné iniciativy EU a NATO.

Ozbrojené síly Turecka jsou dohromady hodnoceny jako druhé největší ozbrojené síly v NATO, po Ozbrojených sílách USA, jejich odhadovaná síla v roce 2015 byla 639 551 vojáků, civilních zaměstnanců a četnictva. Turecko je jedním z pěti členů NATO (vedle Belgie, Německa, Itálie a Nizozemska) praktikujících politiku sdílení nukleárních zbraní. 90 jaderných bomb B61 je uloženo na letecké základně Incirlik, z nichž 40 je přiděleno tureckému letectvu v případě jaderného konfliktu, ale k jejich použití je vyžadován souhlas NATO.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turkish Armed Forces na anglické Wikipedii.