Polská armáda

Ozbrojené síly Polské republiky Siły Zbrojne Rzeczypospolitej Polskiej
Odznaky pozemních sil, letectva, námořnictva a speciálních sil
Velení
Vrchní velitel	prezident Karol Nawrocki
Ministr obrany	Władysław Kosiniak-Kamysz
Náčelník Generálního štábu	Generál Mieczysław Gocuł
Stav
K dispozici pro službu	9 531 855, věk 15–49 (2021)
Vhodných pro službu	7 817 556, věk 15–49 (2021)
Roční počet branců	0 (2021)
Aktivních vojáků	210 000 (153 800 profesionálové, 19 600 dobrovolná vojenská služba, 37 000 teritoriální obrana)
Rezervistů	10 000
Výdaje
Rozpočet	PLN 186,6 miliard (2025)
Podíl na HDP	4,7 % (2025)

Polský voják v Iráku

Ozbrojené síly Polské republiky (polsky Siły Zbrojne Rzeczypospolitej Polskiej, zkratka SZ RP) je jméno ozbrojeného sboru Polska. Tento název se užívá od 1990. Neoficiální název je Wojsko Polskie. Od roku 1999 je polská armáda součástí spojeneckých sil NATO a v současnosti prochází rozsáhlým modernizačním programem.

Polská armáda se dělí na:

• pozemní vojsko (Wojska Lądowe RP)
• letectvo (Siły Powietrzne RP)
• vojenské námořnictvo (Marynarka Wojenna RP)
• speciální síly (Wojska Specjalne RP)
• národní rezervní síly (Narodowe Siły Rezerwowe)
• teritoriální obrana (Wojska Obrony Terytorialnej)

Historie

Po obnovení nezávislosti v roce 1918 bylo započato s budováním nové armády. Vojáci a důstojníci byli vyškoleni v armádách několika zemí (Německo, Rusko, Rakousko-Uhersko; ve Francii byla tzv. Modrá armáda, které velel generál Józef Haller de Hallenburg). Mnoho polských pluků navazovalo na tradice pluků vytvořených za I Republiky v 18. století, v době napoleonských válek (Polské legie, Varšavské knížectví) a v době kongresového Polska. Na formování polské armády měl velký vliv Józef Piłsudski, který byl náčelníkem štábu. Po získání nezávislosti byly důležitým tématem hranice nového státu, proto měla polská armáda významné postavení. V letech 1918–1921 proběhly boje s Německem (Velkopolské povstání), Československem (Těšínsko), Ukrajinci (Polsko-ukrajinská válka se ZUNR, boje s ULR), Litvou (v roce 1919 došlo k bojům v okolí Sejn a v roce 1920 vzájemné spory vyústily v obsazení Vilniusu, které provedl generál Lucjan Żeligowski) a Sovětským svazem (Polsko-sovětská válka). Po Rusko-polské válce byl Sovětský svaz i nadále považován za hlavního nepřítele Polska. Polsko proto uzavřelo obrannou alianci s Rumunskem a Lotyšskem proti SSSR. Obrannou smlouvu mělo Polsko také s Francií a těsně před válkou uzavřelo alianci s Velkou Británií. Smlouvy o neútočení uzavřené ve 30. letech s Německem a SSSR, ale nesplnily svou funkci a obě země smlouvy porušily.

V roce 1939 bylo Polsko přepadeno Německem – tím začala druhá světová válka. Poláci měli menší letectvo a méně tanků než Němci a jejich vojenská doktrína byla zaměřena na ofenzivní pojetí války a nasměrována hlavně na východ proti SSSR. K dalším problémům patřila nedokončená mobilizace (na žádost západních spojenců byla pozastavena několik dnů před německým útokem) nebo nedostatečná protivzdušná obrana proti příliš početné (Luftwaffe). Vrchním velitelem armády byl maršál Edward Rydz-Śmigły. 17. září 1939 na Polsko zaútočil SSSR s odůvodněním, že polský stát přestal existovat i když sovětská účast v napadení Polska byla s Německem předem domluvená (tajný dodatek k sovětsko-německému paktu Ribbentrop–Molotov ze srpna 1939). Dne 28. září se vzdala Varšava a poslední velké jednotky kapitulovaly 5. října 1939. Polsko, jako stát, před Německem ani Sovětským Svazem nekapitulovalo. Polská vláda opustila zemi a u svých spojenců začala organizovat nové vojenské jednotky složené z vojáků, kterým se podařilo z Polska evakuovat (část vojáků se dostala přes Rumunsko a Maďarsko do Francie).

Leopard 2 A4

V exilu měl významné postavení generál Władysław Sikorski, který byl ministrem obrany a zároveň vrchním velitelem polské armády. V okupovaném Polsku fungovala partyzánská Zemská armáda (Armia Krajowa), která podléhala polské exilové vládě v Londýně. Po přepadení Norska nacistickým Německem v dubnu 1940, přišli na pomoc Norům, vedle Britů a Francouzů také polští vojáci. Polští vojáci aktivně zasáhli do bojů ve Francii (kolem 90 tisíc vojáků). Po pádu Francie se části polských vojáků podařilo přesunout do Velké Británie (později tito vojáci bojovali v bitvě o Normandii a zasáhli do bojů v Belgii, Nizozemsku a v západním Německu) a jednotky tvořené ve francouzské Sýrii se evakuovaly do britské Palestiny (později se účastnily bojů v Tobruku).

Samohybná houfnice Krab

Výraznou změnou pro Polsko bylo přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem dne 22. června 1941. Stalin propustil polské občany držené na Sibiři (200 – 400 tisíc) a povolil generálovi Andersovi zorganizování polských jednotek v SSSR. V roce 1942 tyto jednotky z důvodů různých neshod opustily Sovětský svaz a přesunuly se do Persie a dále pod britské velení na Blízký Východ (později Andersova armáda bojovala v Itálii). V Sovětském svazu bylo mnoho polských důstojníků internovaných po okupaci východních polských území a během tvoření Andersovy armády se je nedalo nikde najít protože v roce 1940 došlo k masakru v Katyni, při kterém členové NKVD povraždili asi 15 tisíc polských důstojníků. Když v roce 1943 zveřejnila německá armáda nálezy, sovětský režim je popřel. Polská exilová vláda požadovala vyšetřování, které vedlo k roztržce mezi exilovou vládou v Londýně a Moskvou. Z Poláků, kteří nestihli opustit SSSR s Andersem, Stalin vytvořil novou polskou armádu, která se stala základem pro příští polskou lidovou armádu a účastnila se bojů s Německem v letech 1943–1945 (Lenino, Studzianky, Varšava, Pomořský val, Kolobřeh, Gdaňsk, Budyšín, Berlín).

V roce 1944 Stalin na území Polska, ze kterého vytlačil Němce, vytvořil Polskou Lidovou Republiku. Armáda komunistického Polska byla až do roku 1956 zcela pod kontrolou SSSR. Sovětští důstojníci byli na mnoha klíčových místech polské armády a v samotném Polsku byly po celou dobu komunistické nadvlády rozmístěny sovětské jednotky a sovětské základny, které byly z Polska odstraněny až po roce 1989. V roce 1968 se polská lidová armáda zúčastnila sovětské intervence v Československu (spolu s ostatními komunistickými zeměmi). V sedmdesátých letech Polsko začalo posílat vojáky na mírové mise organizované OSN.

V roce 1989 byla zrušena Polská lidová republika a byla vyhlášena Polská republika. Také polská lidová armáda byla přejmenována na polskou armádu (Siły Zbrojne Rzeczypospolitej Polskiej). V roce 1999 Polsko bylo přijato do NATO v jejímž rámci se zúčastnilo několika vojenských operací (Irák, Afghánistán).

Účast v mírových misích

Víceúčelový letoun F-16

• Egypt – 1973–1979 (1000 vojáků – nejvyšší počet vojáků sloužících najednou)
• Sýrie – 1974–2009 (300 vojáků)
• Namibie – 1989–1990 (300 vojáků)
• Kambodža – 1992–1993 (700 vojáků)
• Libanon – 1992–2009 (600 vojáků)
• Bosna a Hercegovina – 1992–2010 (1200 vojáků), IFOR, SFOR, EUFOR Althea
• Bosna a Hercegovina – 2010–nadála (50 vojáků), EUFOR/MTT (školení a humanitarní pomoc)
• Haiti – 1994 (50 vojáků)
• Chorvatsko – 1995 (1200 vojáků)
• Kosovo – 1999–nadále (800 vojáků)
• Irák – 2003–2008 (2500 vojáků)
• Afghánistán – 2002–2021 (2600 vojáků)
• Demokratická republika Kongo – 2006 (136 vojáků)
• Čad – 2008–2010 (400 vojáků)

Vybavení (2025)

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam výzbroje polských pozemních sil.

Soupis vybavení vychází z dat The Military Balance 2025 (odhad 2024). Soupis je doplněn z polských armádních i civilních zdrojů z konce roku 2025.

• Tanky: M1A1 Abrams (M1A1FEP - 116 ks, M1A2 SEPv3 - 117/250), K2 (180/360 ks), Leopard 2 (A4 – 28/0 ks, A5 – 105 ks, PL – 100/128), PT-91 Twardy (kolem 174 ks), T-72 (kolem 50 ks)
• Bojová vozidla pěchoty: KTO Rosomak (s věží Hitfist-30P - 360 ks, z toho 8 ztraceno v Afgánistánu a 50 darováno Ukrajině; s věží ZSSW-30 - 35/208 ks), BWP Borsuk (5+15/111 ks), BMP-1 (916 ks)
• Obrněné transportéry: Rosomak M2, M3, S, WEM, WRT, NJ, WD, AWD (500 ks, z toho 150 bylo darováno Ukrajině), M113 (29 ks), M577 (6 ks)
• Lehká obrněná vozidla: Legwan/Kia KLTV (4/1266 ks), HMMWV/Tumak (217 ks, v tom 18 s protitankovými střelami), Maxxpro (100 ks), Cougar (277 ks), M-ATV (124 ks)
• Obojživelné transportéry: PTS-M (kolem 282 ks)
• Protitanková vozidla: systém Ottokar-Brzoza (budoucí hlavní zbraňový protitankový systém, zatím v jednání), HMMWV se střelami Spike-LR (18 ks), BRDM-2 se střelami 9M113 Konkurs (18), BRDM-2 se střelami 9P133 Malutka-P (27 ks)
• Průzkumná vozidla: Kleszcz (AMZ Bobr-3) (0/286 ks), Rosomak WSRiD (2 ks), LPU Wirus-4 Zmija (112 ks), BWR-1D/S (38 ks), BRDM-2 (220+90 ks)
• Samohybná děla: K9 Thunder (212/364 ks), AHS Krab (50/212 ks), M120 RAK (120 ks – z toho 24 darováno Ukrajině), ShKH vz. 77 (111 ks), 2S1 Gvozdika (206 ks)
• Raketové systémy: WR-40 Langusta (75 ks), Homar-A (M142 HIMARS) (18 ks), Homar-K (K239 Chunmoo) (72/290 ks, bylo dodáno 156 sestav, ze kterých u 84 současně v Polsku probíhá integrace na podvozky Jelcz P882.57), RM-70 (29 ks), BM-21 Grad (21 ks)
• Protiletadlové systémy: protiletadlový systém velmi krátkého a krátkého dosahu Pilica+ (jedna sestava se skládá ze stanoviště velení, automatizovaného systému velení Zenit-MP+, radaru Bystra, 6 palebných jednotek ZUR-23-2SP Jodek každá se 2 integrovanými odpalovači raket Piorun, 1 palebné stanoviště iLauncher s raketami CAMM - 3/22 baterií), protiletadlový systém krátkého dosahu Narew (2/23 baterií, v každé 2 odpalovače raket iLauncher CAMM-ER, radary Sola/Sajna), protiletadlový systém středního dosahu Wisla (16/64 ks odpalovacích zařízení M903 Patriot PAC-3 MSE, tedy 2/8 baterií se systémem IBCS), SPZR Poprad (79 ks), Hibneryt-3, ZSU-23-4 Biala (20+2 ks), 2K12 Kub (20 ks), 9K33 Osa (57 ks), S-125 Něva SC (17 ks, část darována Ukrajině), ZU-23-2 (268 ks), ZUR-23–2KG (75 ks)
• Protilodní raketové systémy: samohybné Naval Strike Missile (12 ks - 48 odpalovacích zařízení)
• Vrtulníky: AW149 (11/32 ks), AH-64E Apache (0/96 ks, 8 pronajatých), PZL W-3 Sokół (pozemní síly 29 ks, letectvo 24 ks, námořnictvo 8 ks), W3-PL Gluszec (8 ks), AW101 (4 ks), Sikorsky S-70i Black Hawk (4/8 ks), PZL SW-4 (24 ks), Mil Mi-8 (letectvo 9 ks, pozemní síly 14 ks), Mil Mi-17 (letectvo 8 ks, pozemní síly 10 ks), Mil Mi-2 (pozemní síly 41 ks, letectvo 16 ks, námořnictvo 4 ks), Mil Mi-24 (D, W – 14 ks)
• Bojová letadla: F-16 (48 ks), MiG-29 (14 ks), FA-50 (12/48 ks), F-35 (0/32 ks, na 7 již vyrobených strojích cvičí polští piloti v USA)
• Speciální letadla: AEW&C: Saab 340 AEW&C (2 ks)
• Dopravní letadla: CASA C-295 (16 ks), Lockheed C-130 Hercules (C-130H 3/5 ks, C-130E 1 ks), PZL M28 (námořnictvo 14 ks, letectvo 24 ks)
• Cvičná letadla: M-346 (12 ks), PZL-130 (28 ks)
• Bezpilotní letadla/drony: MQ-9 Reaper (4 ks), Bayraktar TB2 (24 ks), Aeronautics Orbiter (15 ks), FlyEye, Scan Eagle, RQ-21A Black Jack, Warmate
• Válečné lodě: fregaty – Oliver Hazard Perry (ORP Gen. K. Pułaski, ORP Gen. T. Kościuszko), typ Miecznik (0/3 ks), korvety – projekt 620 (ORP Kaszub), raketové lodě – Orkan (ORP Orkan, ORP Piorun, ORP Grom), hlídkové lodě (ORP Ślązak)
• Ponorky: Kilo (ORP Orzeł), A26 Blekinge (0/3 ks)
• Minolovky: Kormoran II (ORP Kormoran, ORP Albatros, ORP Mewa, 3 další stavěné v polských loděnicích: ORP Rybitwa, ORP Jaskółka, ORP Czajka), Goplo (ORP Gopło), Gardno (Gardno, Bukowo, Dąbie, Jamno, Mielno, Wicko, Resko, Sarbsko, Necko, Nakło, Drużno, Hańcza), Mamry (Mamry, Wigry, Śniardwy, Wdzydze)
• Výsadkové lodě: Lublin (ORP Lublin, ORP Gniezno, ORP Kraków, ORP Poznań, ORP Toruń)
• Podpůrné lodě: ORP Kontradmirał Xawery Czernicki, ORP Bałtyk, ORP Nawigator, ORP Hydrograf, ORP Piast, ORP Lech, ORP Wodnik, stavěná je první ze dvou lodí programu Delfin ORP Jerzy Różycki (rádioelektronický průzkum SIGINT od společnosti Saab), dále je plánovaná nová záchranářská loď a také nová hydrografická loď

Galerie

• 
  Americkou raketovou fregatu USS Clark třídy třídy Oliver Hazard Perry Polsko odkoupilo a přejmenovalo na ORP Generał Tadeusz Kościuszko
• 
  Skupina polských vojáků v Iráku
• 
  Polský obrněný vůz KTO Rosomak v Afghánistánu
• 
  Polští vojáci v Bosně
• 
  Polská mise v Kosovu
• 
  Obsluha 98mm minometu
• 
  Vrtulník Mil Mi-2
• 
  4 chemický pluk v Brodnici
• 
  Polští vojáci v Afghánistánu
• 
  Uniformy polských vojáků z let 1697–1795 (závěr I. republiky)
• 
  Uniformy polských vojáků z období Varšavského knížectví 1807–1815
• 
  Polská legie v první světové válce
• 
  Polská pěchota v roce 1939
• 
  Polská jednotka tanků 7TP – 1939
• 
  Tanky T-55A polské lidové armády v době výjimečného stavu 1981–1983
• 
  Lehký salvový raketomet M142 HIMARS
• 
  Protiletadlový raketový komplet SPZR Poprad
• 
  Kolový obrněný transportér KTO Rosomak

Odkazy

Související články

• První polská armáda
• Maršál Polska
• Seznam polských generálů
• 1. pěší divize legií
• 2. pěší divize legií
• 3. pěší divize legií
• 1. mechanizovaná divize
• 12. mechanizovaná divize

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Polská armáda na Wikimedia Commons
• Stránka pozemních sil
• Oficiální stránky Ministerstva obrany
• Stránka letectva
• Stránka vojenského námořnictva
• iDNES.cz – Nejsilnější armáda v okolí? Válčit s Poláky by bylo zničující (02/2010)
• Odznaky Polské Armády

Autoritní data	ISNI: 0000 0001 0768 0967 LCCN: n79089290 NLI: 987007407509505171 VIAF: 159420132

Portály: Polsko | Válka a vojenství