Polské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Polské námořnictvo
Polský námořní orel

Polský námořní orel
Země Polsko Polsko
Vznik 1918
Velikost 2 fregaty
1 korvety
5 ponorek
3 raketové čluny
19 minolovek
+ další plavidla
Nadřazené jednotky Polské ozbrojené síly
Účast
Války Druhá světová válka
Válka v Iráku
Operace Active Endeavour

Polské námořnictvo (polsky: Marynarka Wojenna Rzeczypospolitej Polskiej) je námořní složkou ozbrojených sil Polska. Tvoří ho 14 300 osob a 86 plavidel, z 41 válečných lodí. Mezi jeho hlavní jednotky patří 2 fregaty, 3 korvety, 3 raketové čluny, 5 ponorek a 19 minolovek. Hlavním operačním prostorem námořnictva je Baltské moře.

Dle plánu modernizace na období 2012–2030 má námořnictvo získat například tři nové ponorky (čtyři dosavadní budou vyřazeny do roku 2015), šest bojových a šest záchranných vrtulníků a další prostředky.[1] Zmenší se naopak jeho hladinová složka, která do budoucna počítá pouze s plavidly menších kategorii (fregaty třídy Oliver Hazard Perry budou vyřazeny bez náhrady a program stavby malých korvet třídy Gawron byl zastaven).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Polsko má dlouhou námořní tradici.[3][4][5][6][7][8][9][10][11][12] Jeho současné námořnictvo přitom bylo založeno po znovuzískání nezávislosti a vzniku druhé Polské republiky v roce 1918. První plavidla námořnictva tvořilo několik původně německých torpédovek. Námořnictvo bylo ve 20. a 30. letech dále rozvíjeno, plán výstavby ale nebyl pro omezený rozpočet splněn. Vzhledem k síle potenciálních soupeřů (SSSR a Německa) se námořnictvo omezovalo na pobřežní obranu s pomocí torpédoborců, ponorek a min. V době vypuknutí druhé světové války přitom tvořilo jádro námořnictva 5 ponorek, 4 torpédoborce a jedna velká minonoska.

Po německo-sovětské invazi do Polska se část lodí zachránila únikem do zahraničí. Po porážce země pak jeho námořnictvo operovalo v exilu a výzbroj získávalo z Velké Británie.

Poválečné Polsko se stalo sovětským satelitem a jeho ozbrojené síly součástí Varšavské smlouvy. Polské námořnictvo v té době výrazně zesílilo a jeho loděnice stavěly především vyloďovací plavidla, minolovky a různé pomocné lodě. Větší jednotky získávalo převážně ze zahraničí.

Mezi plánované akvizice patří hlídková loď Ślązak a minolovky třídy Kormoran 2.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam současných polských válečných lodí.

Fregaty[editovat | editovat zdroj]

ORP Generał Tadeusz Kościuszko
  • Třída Oliver Hazard Perry
    • ORP Generał Tadeusz Kościuszko, ex- USS Wadsworth (FFG-9)
    • ORP Generał Kazimierz Pułaski, ex- USS Clark (FFG-11)

Korvety[editovat | editovat zdroj]

Raketové čluny[editovat | editovat zdroj]

ORP Piorun

Ponorky[editovat | editovat zdroj]

ORP Kondor

Výsadkové lodě[editovat | editovat zdroj]

ORP Poznań
  • Třída Lublin
    • ORP Lublin
    • ORP Gniezno
    • ORP Kraków
    • ORP Poznań
    • ORP Toruń

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Poláci zamýšlejí koupit nové ponorky [online]. ATM, rev. 2012-04-16, [cit. 2012-05-02]. Dostupné online.  
  2. Konec programu Gawron. ATM. 2012, roč. 44, čís. 4, s. 70. ISSN 1802-4823.  
  3. Maleczyński Karol: Bolesław III Krzywousty. Towarzystwo Autorów i Wydawców Prac Naukowych Universitas, Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk: 1975.
  4. Piwnicki Grzegorz, Zalewski Bogdan: Polska wojskowa polityka morska od X do końca XX wieku. Podręcznik pomocniczy do szkolenia kadry zawodowej i marynarzy. Dowództwo Marynarki Wojennej. Oddział Społeczno-Wychowawczy. Gdynia: Akademia Marynarki Wojennej, 2002.
  5. Kosiarz Edmund: Wojny na Bałtyku: X-XIX w.. Wyd. I. Gdańsk: Wydawnictwo Morskie, 1978.
  6. Pertek Jerzy: Wielkie dni małej floty. Poznań: Wydawnictwo Poznańskie, 1958.
  7. Kosiarz Edmund: Flota Białego Orła. Gdańsk: Wydawnictwo Morskie, 1980.
  8. Dyskant J.: Zatoka Świeża 1463. Warszawa: 1987
  9. Mała Encyklopedia Wojskowa, Warszawa: 1970, t. II.
  10. Boczar Mieczysław: Galeona Zygmunta Augusta. Próba rekonstrukcji. Wrocław - Warszawa - Kraków - Gdańsk: 1973.
  11. Pertek Jerzy: "Polacy na morzach i oceanach. Tom 1". Poznań: 1981.
  12. Koczorowski Eugeniusz. Bitwa pod Oliwą. Wydawnictwo Morskie. Gdańsk: 1976.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]