Finské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Finské námořnictvo
Emblém finského námořnictva
Emblém finského námořnictva
Země Finsko Finsko
Vznik 1918
Velikost 8 raketových člunů
2 hlídkové čluny
6 minonosek
13 minolovek
+ další
Nadřazené jednotky Finské ozbrojené síly
Účast
Války Zimní válka
Pokračovací válka
Bitvy Operace Atalanta

Finské námořnictvo (finsky: Merivoimat, švédsky: Marinen) je námořní složkou ozbrojených sil Finska. Vzniklo po získání nezávislosti země v roce 1918. Námořnictvo je zaměřeno zejména na pobřežní obranu (včetně demilitarizovaných Åland) před cizím výsadkem, ochranu rybářství a námořního obchodu, průzkum a záchranné mise. Patří k menším námořnictvům. Zaměstnává trvale okolo 2300 osob. Námořnictvo provozuje 8 raketových člunů, 2 hlídkové čluny, 6 minonosek a 13 minolovek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rjurik

Během švédské éry se v blízkosti Finska odehrála řada bitev mezi švédským a ruským loďstvem. Švédské lodě přitom využívaly také finských přístavů a sloužili na nich i finští námořníci. Poté se Finsko v období 1809–1917 stalo součástí Ruska. S baltským loďstvem ruského carského námořnictva od krymské války spolupracovala samostatná finská jednotka Suomen Meriekipaasi. Tu tvořily menší lodě a později též dvě parní fregaty Rjurik a Kalevala. Jednotka byla rozpuštěna v 80. letech 19. století.

Samostatné finské námořnictvo vzniklo roku 1918 po finské občanské válce a vyhlášení nezávislosti země. Nejprve přitom využívalo menších carských lodí (dělové čluny, minolovky atd.), zanechaných ve finských přístavech. V meziválečné době pak došlo ke stavbě řady nových jednotek, především dvou pobřežních obrněných lodí třídy Väinämöinen a pěti ponorek (třída třída Vetehinen, Saukko a Vesikko). Na prahu nové války v roce 1939 tak finské námořnictvo mělo dvě obrněné lodě, pět ponorek, 4 dělové čluny, 7 motorových torpédových člunů, minonosku, 6 minolovek a cvičnou loď Suomen Joutsen.

Väinämöinen

Mezi listopadem 1939 a březnem 1940 bylo finsko zataženo do zimní válkySSSR. Námořní válka však byla omezena zamrzlým mořem a jediným významným úspěchem bylo sovětské vylodění v pečangském přístavu. Mír však trval jen do roku 1941, kdy vypukla pokračovací válka, trvající do roku 1944. V ní finské námořnictvo spolupracovalo s německou Kriegsmarine. Během jedné z operací přitom ztratilo obrněnec Ilmarinen, což byla největší ztráta námořnictva během celé války. Poté, co SSSR ve válce zvítězilo, bylo námořnictvo nasazeno v krátké laponské válce mezi Finskem a Německem.

Pařížská mírová smlouva znamenala pro poražené Finsko omezení velikost námořnictva na 4500 mužů a omezení jeho tonáže na 10 000 tun. Bylo navíc zakázáno vlastnit ponorky a torpédové čluny, což však bylo možné později obejít díky vzniku raketových člunů.[1] Během studené války bylo Finsko neutrálním státem (je jím dodnes), stále ohrožovaným SSSR. Jeho malé námořnictvo nakupovalo vojenskou techniku od západního i východního bloku a soustředilo se zejména na pobřežní obranu a minové operace. Mezi jeho největší jednotky patřily malé korvety a raketové čluny.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

V rámci programu Laivue 2020 jsou vyvíjeny čtyři víceúčelové korvety třídy Pohjanmaa, které v letech 2021-2024 nahradí minonosku Pohjanmaa, dvě minonosky třídy Hämeenmaa a čtyři raketové čluny třídy Rauma.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Raketové čluny[editovat | editovat zdroj]

Raketový člun třídy Hamina
Raketový člun třídy Rauma

Hlídkové čluny[editovat | editovat zdroj]

Minonosky[editovat | editovat zdroj]

Minolovky[editovat | editovat zdroj]

Minolovka Kuha 6 (26)
  • Třída Kuha
    • Kuha 1 (21)
    • Kuha 2 (22)
    • Kuha 3 (23)
    • Kuha 4 (24)
    • Kuha 5 (25)
    • Kuha 6 (26)
  • Třída Kiiski
    • Kiiski 1 (521)
    • Kiiski 2 (522)
    • Kiiski 3 (523)
    • Kiiski 4 (524)
    • Kiiski 5 (525)
    • Kiiski 6 (526)
    • Kiiski 7 (527)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Finnish Navy na anglické Wikipedii.

  1. Navy - Merivoimat [online]. Globalsecurity.org [cit. 2011-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]