Třída Gawron
| Třída Gawron / Projekt 621 | |
|---|---|
 Model korvety třídy Gawron | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Polské námořnictvo |
| Typ | korveta / oceánská hlídková loď |
| Lodě | 6 (plánováno) 1 (dokončena jako hlídková loď) |
| Osud | aktivní (2019) |
| Technické údaje plánovaných korvet třídy Gawron | |
| Výtlak | 1650 t (standardní) 2050 t (plný) |
| Délka | 95,2 m |
| Šířka | 13,5 m |
| Ponor | 3,3 m |
| Pohon | CODAG |
| Rychlost | 30+ uzlů |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón OTO Melara 8× RBS-15 (2×4) 32× RIM-162 ESSM (32×, VLS) 1× RIM-116 RAM (1× 21) 1× ASW-610 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Technické údaje oceánské hlídkové lodě Ślązak | |
| Výtlak | 1800 t |
| Posádka | 97 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón OTO Melara 2× 30mm kanón OTO Melara Marlin-WS (2×1) 4× Grom (4×1) 4× 12,7mm kulomet WKM-B (4×1) |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Radar | SMART-S Mk.2 |
| Ostatní | 2× člun RHIB |
Třída Gawron (jinak též: Projekt 621) byla plánovaná třída víceúčelových korvet polského námořnictva. Jednalo se o verzi A-100 modulárního systému MEKO, produkovaného loděnicí Blohm + Voss. Původně byla plánována stavba až šesti korvet této třídy (některé zdroje hovoří o sedmi). Stavba prototypové jednotky Ślązak byla zahájena roku 2001, potýkala se však s nedostatkem financí. V roce 2012 byl proto celý program, jakožto zbytečně nákladný, zrušen.[1] Jediná rozestavěná jednotka Ślązak byla dokončena jako oceánská hlídková loď. Je to první moderní hlídková loď postavená v Polsku po 21 letech. Stavba samotného plavidla přitom trvala plných 18 let.[2]
Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Ambiciózní program stavby této třídy zahájil roku 2001 polský premiér Leszek Miller.[1] Původně byla plánována stavba šesti korvet. Kýl prototypové jednotky Ślązak byl založen v roce 2001, přičemž žádná další už rozestavěna nebyla. Práce na korvetě Ślązak se dlouhodobě vlekly pro nedostatek financí a teprve v roce 2009 byl její trup neoficiálně spuštěn na vodu. Celý stavební program byl seškrtán na dvě korvety a nakonec na pouhou jednu. Nakonec byl v roce 2012 jako příliš nákladný zcela zrušen. V době ukončení programu bylo prostavěno 402 milionů zlotých.[3]
Nějaký čas byl nejasný osud rozestavěné korvety Ślązak. Nakonec bylo rozhodnuto plavidlo dokončit v podobě oceánské hlídkové lodě, tedy s výrazně omezenou výzbrojí a dalším vybavením.[2] Spuštění na vodu a křest plavidla proběhly 2. července 2015. Námořní zkoušky byly zahájeny v listopadu 2018.[4] Hlídková loď ORP Ślązak (241) byla do služby přijata 28. listopadu 2019.[5]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Korveta[editovat | editovat zdroj]
Výběr zbraňových a elektronických systémů nebyl, v době ukončení programu, ještě uzavřen.[3] Ivo Pejčoch možnou výzbroj popsal následovně: jeden 76mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi, osm protilodních střel RBS-15 Mk 3, osminásobné vertikální odpalovací silo pro 32 protiletadlových řízených střel RIM-162 ESSM, jeden raketový systém pro bodovou obranu RIM-116 RAM, protiponorkový raketomet ASW-610 a dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Měla být rovněž vybavena vrtulníkem, uskladněným v palubním hangáru. Pohonný systém měl být koncepce CODAG se dvěma diesely a jednou plynovou turbínou General Electric LM2500. Nejvyšší rychlost měla přesáhnout 30 uzlů.[6]
Oceánská hlídková loď[editovat | editovat zdroj]
Hlídková loď Ślązak má oproti původně plánovaným korvetám výrazně slabší výzbroj a jednodušší elektroniku, kterou dodala společnost Thales. Je vybaveno bojovým řídícím systémem Tacticos, přehledovým radarem SMART-S Mk.2, systémem řízení palby STING-EO Mk.2, elektro-optickým systémem Mirador a datalinkem Link 11/16.[7] Je vyzbrojeno 76mm kanónem OTO Melara ve věži na přídi, dvěma 30mm kanóny ve zbraňových stanicích OTO Melara Marlin-WS a čtyřmi 12,7mm kulomety WKM-B. K obraně proti napadení ze vzduchu slouží čtyři protiletadlové raketové komplety krátkého dosahu Grom.[8] Plavidlo nese dva rychlé čluny RHIB, z nichž první je typ Markos MK-500 dlouhý 5,3 metru a druhý Markos MK-790 dlouhý 7,9 metru.[2] Pohonný systém je koncepce CODAG se dvěma diesely MTU o celkovém výkonu 8812 hp a jednou plynovou turbínou General Electric LM2500 o výkonu 29 920 hp. Nejvyšší rychlost měla přesáhnout 30 uzlů. Manévrovací schopnosti plavidla zlepšuje příďové dokormidlovací zařízení.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Tusk terminates “senseless” warship project [online]. Thenews.pl [cit. 2012-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-27. (anglicky)
- ↑ a b c Polish patrol vessel ORP Ślązak starts sea trials [online]. Navaltoday.com, rev. 2016-01-20 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Konec programu Gawron. ATM. 2012, roč. 44, čís. 4, s. 70. ISSN 1802-4823.
- ↑ Polish OPV ‘Slazak’ starts first sea trials [online]. Navaltoday.com, 2018-11-15 [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b The New Polish Navy vessel ORP Slazak ready for duty [online]. Navyrecognition.com, rev. 2019-12-04 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 257.
- ↑ Thales to provide mission suite for Polish Navy’s ORP SLAZAK patrol vessel [online]. Naval-technology.com [cit. 2014-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Future Polish Navy Offshore Patrol Vessel ORP SLAZAK Launched at Gdynia Navy Shipyard [online]. Navyrecognition.com, rev. 2014-12-28 [cit. 2015-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Gawron na Wikimedia Commons
